Odpoveď byla označena jako užitečná
1. Historická kytara
„Jsme 4000 let před našim letopočtem v Mezopotámii a naše cesta
začíná vznikem loutny (alespoň dokud nám archeologové nepodstrčí
nějaký objev, kterým vše dosud platné zdevalvují). Loutna byla hojně
používaná v Indii, Číně, Egyptě. Oblíbili si ji Babyloňané,
Asyřané, Řekové i Římani. Z počátku měla je 1–4 struny bez
pražců, dlouhý krk a hrávalo se ponejvíce dřevěným plektrem. Pro loutnu
je charakteristický klenutý korpus bez lubů z 7–33 lamel. Do Evropy se
dostala přes jižní státy, kam se dostala z Arábie někdy v období
raného středověku. Variabilitou, počtem strun, tvarem a laděním by jí
kytara nemohla být soupeřem. V Evropě se dost používal jako trsátko brk.
Hrát prsty bylo teologicky nepřípustné. Plynulý přechod tvarů od loutny
ke kytaře mi není znám, přesto považuji jako mezičlánek vihuelu. Vihuela
již měla korpus velmi příbuzný kytaře, nicméně struny a ladění bylo
loutnové..“ atd.
http://www.akustickakytara.cz/historie/
–
2. Kytara patří dnes k nejpopulárnějším hudebním nástrojům. Její
historie je velmi bohatá. Původ má pravděpodobně v Přední Asii. První
nástroje podobné kytaře byly pozorovány u Sumerů pod jménem Kinor a odtud
je přejímali Řekové a Římané.
Asi v 9.stol.n.l. přinesli kytaru Arabové do Španělska, odkud se později rozšířila po Evropě. Ve Španělsku se stala lidovým nástrojem.
V 15.stol. se struny ladily ve skupinách (sborech). Nejstarší kytary měly 4 sbory. Na konci 15.stol. se začaly používat pětisborové kytary. Ladicí kolíky byly ze dřeva.
Výrobce – pětisborová kytara vyrobená roku 1641 René Verboamem.
Kytaru vyrobil v roce 1680 Antonio Stradivari.
V 17.-18. stol. se začaly používat šestisborové kytary.
V 18. stol. se začaly používat šestistrunné kytary.
19. stol. se začaly používat kovové ladicí kolíky
Vzhled kytary se pořád měnil, až se ustálil do dnešní podoby.
Nynější kytara se liší od minulých typů velikostí a rozměrností.
Nejlepší nástroje pocházejí od španělských mistrů José Ramireze a
Ignatla Flety.atd.:
http://www.kytarovy.chytrak.cz/historie.htm
–
3. Anglický zroj a Paul Guy uvádí „Nový pohled na historii klasické
kytary“,
http://www.guyguitars.com/eng/handbook/BriefHistory.html
Předchůdem kytary není loutna, ale nejstarší strunné nástroje známé archeologům jsou misky harfy a tanbury . Protože lidé z prehistorie vytvořili harpové harpy s použitím želvových skořápek a kalabase jako rezonátory, s ohnutou hůlkou na krk a jedním nebo více střevními nebo hedvábnými šňůrami. Světové muzea obsahují mnoho takových „harp“ od starověkých sumerských, babylonských a egyptských civilizací. Kolem 2500 – 2000 se začaly objevovat pokročilejší harpy, jako je opulentně vyřezávaný 11strunný nástroj se zlatou dekorací nalezenou v hrobce královny Shub-Adové.
Nejsrarší kytarový nástroj
Ve věku 3500 let se jedná o špičkovou vinobní kytaru! Patřila
egyptskému zpěvákovi Har-Mose.atd.
Článek je velmi podrobnýk, pokud se o historii zajímáte, dovíte se mnohem víc než z našich zdrojů.
Upravil/a: annas
3Kdo udělil odpovědi palec? vagra, Drap, briketka10
před 2610 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Odpovědi.cz Nahlásit |
Nástroj vznikl dlouhým vývojem už od dob biblických. Autora nelze určit. Koncem 18. století se kytara ve svém vývoji ustálila přibližně do svojí dnešní podoby. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kytara#Historie
2Kdo udělil odpovědi palec? briketka10, dubraro
před 2610 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Už název kytara a citera, sitár dává tušit, rozšířenost nástroje a snad i původ. Přesné místo a datum vzniku můžeme pouze hádat, ale budou to tisíce let.
0
před 2610 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dobrý den, ta historie kytar je poměrně dlouhá. Myslím, že sahá cca 4000 let př. n. l. Ale teď si to možná pletu. Samozřejmě ale ta akustická kytara nevypadala tak, jak vypadá dnes. Dnešní produkt je produktem evoluce a spousty technologických změn a hlavně vývoje. 🙂 A je to dobře.
Ad Kelt,
citera má jiné předchůdce než kytara., i když mají k sobě blízko. Můžete si přečíst v odkazu.
Citera má své kořeny, stejně jako mnoho jiných hudebních i dalších nástrojů ve východní Asii. Starověkým čínským citerovým nástrojem byl čchin. Hraje se na něj dodnes, tak jako i na obdobnou japonskou starověkou citeru koto (menší varianta se nazývá wagon). V Koreji se dodnes hraje zase na nástroje zvané džunadžan či kajagum. V Indii byl prapředkem citer nástroj zvaný vína. Cestu citer z Asie do Evropa dokumentuje turecko-kavkazská forma citery čatchan. Ale i v Africe existují obdobné typy citer, jako např. citera totombito v Kongu.
Prapředky citer ve starověké Evropě byly lyry a harfy. Ve starověku i ve středověku se pojmem citera rozuměl často jakýkoliv drnkací nástroj (psalterium, chrota, ala, loutna, theorba, kytara, cetara atp.). Například citera, zachycená graficky v knize J. A. Komenského „Orbis sensualium pictus“ vyhlíží jako menší loutna.
Ze zařazení citer v soustavě strunných nástrojů (chordofonů) vyplývá, že jde o nástroje blízce příbuzné kytaře (což napovídá i sám název, který pochází z řeckého kithara, jež vzniklo z chaldejského slova kethar).
Citera má své kořeny, stejně jako mnoho jiných hudebních i dalších nástrojů ve východní Asii. Starověkým čínským citerovým nástrojem byl čchin. Hraje se na něj dodnes, tak jako i na obdobnou japonskou starověkou citeru koto (menší varianta se nazývá wagon). V Koreji se dodnes hraje zase na nástroje zvané džunadžan či kajagum. V Indii byl prapředkem citer nástroj zvaný vína. Cestu citer z Asie do Evropa dokumentuje turecko-kavkazská forma citery čatchan. Ale i v Africe existují obdobné typy citer, jako např. citera totombito v Kongu.
Prapředky citer ve starověké Evropě byly lyry a harfy. Ve starověku i ve středověku se pojmem citera rozuměl často jakýkoliv drnkací nástroj (psalterium, chrota, ala, loutna, theorba, kytara, cetara atp.). Například citera, zachycená graficky v knize J. A. Komenského „Orbis sensualium pictus“ vyhlíží jako menší loutna.
Podle Rejzkovy etymologie
kytara, kytarový, kytarista. Z ř. kithárā ‘loutna, lyra,
kytara’.
Citera
citera ‘drnkací strunný nástroj’. Přes něm. Zither z lat. cithara, ř. kithára