Muselo být nadevše jasné, že přesile se nedá odolat, ale přece se našli tací, co riskovali své zdraví i životy, dělali bordel, běhali s vlajkami, převraceli tramvaje a autobusy, vytrhávali dlažební kostky, otáčeli směrovky, provokovali, házeli hořlaviny na tanky i vojáky, zapalovali i jinou vojenskou techniku tehdejších aliančních spojenců. Faktem je, že kdo seděl doma na zadku většinou k úhoně nepřišel a bordel se děl a ztráty na zdraví a životech přišli především tam, kde se nerespektovala vůle vládnoucích složek (i naše vojsko uposlechlo a vyhnulo se naštěstí ozbrojenému střetu). Byla to pochmurná doba, ale co je to vlastně hrdinství? Je hrdinstvím postavit se před tank a nechat se přejet?
Je naproti tomu hrdina v dnešních dnech člověk, který vystrčí na spojenecký konvoj valící se přes naše území holý zadek a je ihned dnešním režimem popotahován?
Zajímavá 0 před 2330 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Hrdinstvo nie je len dvíhať päste, „co riskovali své zdraví
i životy, dělali bordel, běhali s vlajkami, převraceli tramvaje a
autobusy, vytrhávali dlažební kostky, otáčeli směrovky, provokovali,
házeli hořlaviny na tanky i vojáky, zapalovali i jinou vojenskou techniku
tehdejších aliančních spojenců“.
Nie, hrdinstvo je aj plnenie si svojej občianskej a ľudskej povinnosti, bez
ohľadu či prší, alebo búrka hrmí.
Nie je hrdinstvo, keď matka s dieťaťom v kočíku sa postaví
nepriateľovi. Zabezpeč dieťa pre budúcnosť a bojuj v prítomnosti, to je
hrdinstvo. Aj tá Matka, čo dala synovi do ruky pušku, vedela, že sa z boja
nemusí vrátiť živý, napriek tomu ho do boja za budúcnosť poslala. To je
hrdinstvo, nie plné ústa silných rečí, obete ktoré riešia prítomnosť,
ale nie budúcnosť. Aj zomierať v plameni nenávisti treba s myšlienkou
v šťastnú budúcnosť potomkov, nie v zlome beznádeje, keď bezradné
zápalky chcú-nechcú horieť. Aj ten, kto v ťažkých časoch svojou prácou
robotníka, roľníka, úradníka, vedca a mnohých iných profesiách, nie
v hamižnosti seba a svojich, ale v prospech ľudu svojej vlasti, ten koná
hrdinské činy, tomu kričme „Sláva Hrdinovi!“
Teraz sa zjavilo veľa hrdinov, čo v tej dobe na peci ležali a buchtami sa dávili. Bol to ťažký boj, veď čo keby nepriateľ vošiel do chalupy… Nie, nedáme im jedlo, víno, rýchlo všetko zjeme, vypijeme a čo zostalo skeťasíme. To je hrdinstvo tejto ťažkej doby! Dajte mi metál za odvahu! (to sa skutočne stalo, keď hrdinovia tých čias využili situáciu na vlastné obohatenie)
Nie je hrdinstvo to, že povieme, čo chcete počuť. A pravda býva často veľmi krutá, bolestná, neradi ju mnohí vidia len tak, nezakrytú, plnú bolestí a nádorov…skrývajú ju hlboko len aby nevideli, nepočuli a nedajbože, ani nepovedali! No nech akokoľvek ju skrývame, vždy sa na svetlo sveta dostane.Keď nie dnes, tak zajtra, počkám, času dosť.
Upravil/a: led
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?johana 56, ivzez Nahlásit |
Hrdina není ten, kdo se zlu staví. Hrdina je ten, který zlo rovnou vymýtí. A to vyžaduje stoprocentní (100%!) odhodlání. Hrdina nemá v rukávu schovaných pár procent odhodlání pro vlastní přežití a v druhým nějaký procenta pro vlastní rodinu. Hrdina ohrožující zlo nejdříve vymýtí, pak spálí jeho kořeny a teprve pak se vrátí do bezpečí. Hrdinové jsou později často souzeni na mezinárodních dvorech a celý tento koloběh hrdinství je reálný pouze na takovém pevném základě, kde lidstvo nedokáže rozlišit zlo od bobra.
0 Nominace Nahlásit |
Já považuji za hrdiny ty, kdo se snažili vysílat,
dokud to jen trochu šlo.
0 Nominace Nahlásit |
Každá intervence cizích vojsk proti vůli národa je ohavná věc. Vždy
se najdou hrdinové, kteří budou protestovat. Jen srá.čům je to jedno,
někteří jsou tak prohnilí, že je budou i vítat s vidinou dobrého bydla.
Hrdinové byli všichni, kdo s tím alespoň nesouhlasili (i členové
KSČ).
Naopak sráči byli a jsou ti, co nazývají nesouhlas s invazí cizích vojsk
za dělání bordelu.
Upravil/a: hapiky
0
před 2330 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Kdo byl hrdina, když se podívám do historie, pro dvě třetiny národa
možná i více kovaný soudruch Slovák Dubček, který pět let studoval
komunismus v Moskvě poté pobláznil národ o komunismu s lidskou tváří /
možná měl v úmyslu míšunk s krásným kapitalismem / za dozoru
Varšavské smlouvy.
Později jako vrchní zbabělec skoro pro národ hrdina, vyhověl Sovětskému
svazu a se soudruhy Smrkovským a Černíkem podepsal přítomnost vojsk na
území Československa a umístění vojenských hraček, o rok později
podepsal pendrek-zákon.
Vážení osmmašedesátníci a nadšenci, jejich přídržtaškové, možná se
pletu, ale malinko mám dojem, ohromné nadšení v roce 1948, v roce 1968 a
v roce 1989, nebylo provedeno jen některou slibotechnou, ale poblázněním
národa.
Hrdost čekého národa ukazuje na př. kájinkáda, kdy se houfy čecháčků
fotí / včetně prodloužené ruky zákona /, podepisují, čučí na film
o amnestovaném dvojitém mordýři milionáři, hltají nejčtěnější
blábolky deníků, litují Terku rozhoďnožku a další podobné
celebrity.
Upravil/a: Kryšpín
0
před 2330 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
zjentek: Teoretické tlachání, alespoň co se týče tohoto tématu. Řekni mě, kdo by mohl zastavit Rusa v r. 1968. Ani hrdina s velkým H by jej nezastavil.Není pravda, že když chybí hrdina, tak jsou všichni zbabělci.
Krišpin: Pro tebe platí jedno přísloví: Po boji je každý generál. Ty brďo, co tak špatného Dubček chtěl? Děláš si pr.el a chceš ho jen zesměšnit. Tehdejší záměr byl jasný: Dopřát lidem trochu více svobody a to byl hrdinský čin. To, že měl potom na kahánku a podepsal to co by si nikdy nepřál, byl jen čin zoufalého odsouzeného, kdy zrádci národa ho vlekli na šibenici. Chtěl bych vidět tebe jak odoláváš sovětské KGB a jejím přisluhovačům. RUS NEPATŘÍ A ZŘEJMĚ NIKDY NEBUDE PATŔIT DO DEMOKRATICKÉ EVROPY. (Jen by ji chtěl ovládat)
Kryšpín, politik vo funkcii nikdy nie je sám. Čerpá informácie nielen
zo svojej hlavy, ale aj „rozumy“ ľudí okolo, veľakrát sa musí riadiť
akýmsi výborom – tj skupiny ľudí predstavujúcich, podľa nich zdravú
mienku národa. Samotný politik nedokáže nič, ak mu k tomu nepomôžu
iní.
Myslíte snáď že halasný hlásnik istej nemenovanej veľmoci by dokázal
dosiahnúť zvraty a kolotoče v medzinárodnej politike a medzinárodnom
obchode, ak by mu v tom nemomáhali iní? Odpoviem si sama, Nie, ani zvýšené
clá „pre ochranu národnej prosperity“ by nedokázal zaviesť sám. Podobne
to bolo aj s vami menovanými. Prežila som toto obdobie a to, že nebolo
horšie, bolo na základe tichej dohody vlád USA a ZSSR. americké tanky a
lietadlá boli síce v pohotovost, keby náhodou červený kosák pri kosbe
zasiahol aj za plot, ale príkaz znel možno švejkovsky: „Nestrieľajte, sú
tam ľudia! Hrajme sa každý na svojom piesočku a so svojimi hračkami. Naše
sú biele a ich červené…“
annas | 5913 | |
Drap | 4655 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1665 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1431 | |
quentos | 1425 | |
elkon | 1340 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |