Kdo tady rozumí básni (K. Hlaváček – Dva hlasy)?

nějak jsem nepochopila obsah, nebo hlavní myšlenku této básně

rozbor, nevím přesně, o jaký souboj tady jde

Dnes dvorce ani po klekání nezavřeli –
dva smutné dvorce na samotách propadlých –
dva hlasy se tam o cos hádaly a přely
při rudých stínech pochodní, ta vodou vzdálených.

Byl prvý hluboký a stále chtěl své: ano,
a druhý bázlivý a stále chtěl své: ne,
až zmlkly najednou, když blízko bylo ráno
a měsíc vyšel na chvilku nad vody vzdálené.

Dnes dvorce ani po klekání nezavřeli –
dva smutné dvorce na samotách propadlých…
Dva hlasy se v nich dlouho mezi sebou přely,
až hlas, jenž prosil, zaúpěl a náhle stich',

a hlas, jenž chtěl své: ano, z hluboka si vzdych'.

Upravil/a: annas

Odpovědět

Zajímavá 1 před 1305 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 1 příspěvek, nejnovější před 1164 dny

Nejlepší odpověď

annas

Tato báseň je celkem srozumitelná. Jen vás navedu, protože u maturity nikdo za vás nebude báseň rozebírat Je snadné ji pochopit, pokud znáte charakteristiky H. tvorby.

Je třeba, abyste si připomněla, jakým básníkem Hlaváček byl – melancholie, Co vyjadřuje – smutek, snění, krajina mezi dnem a nocí, měsíc, symboly, neurčitost, snění..,

Je třeba využít asociací, symbolů, básnických obrazů, znaků jeho poezie, třeba hudebnost atd.

Pozdě k ránu – Dva hlasy.

V prostoru někde na samotě jsou dva dvorce, které se běžně večer zavírají, ale po klekání zůstaly odemčené. Lze sledovat krajinu mezi končícím dnem a nocí. V dálce je vidět vodu, která je prosvětlená nejen odrazem měsíce j, ale i světlem z dvorů, tedy zdálky, ale i shora. Poznáte z veršů..

Důležité jsou alegoriické dva hlasy, jeden říká ano, druhý ne, vedou spolu spor, (to je ta Hlaváčkova neurčitost).

Spor – prchavost okamžiku naděje hlasu ANO, a bázlivost hlasu NE, který nakonec k ránu utichne. ANO z toho nemá radost, podlehne, ale , hluboce vzlykne, zvuk – znak hudebnosti.

Upravil/a: annas