Vždy zdraví příchozí

Taky tě zdravím …vidíš tys předvedl co se má udělat -kdo vejde tak pozdraví.

Pozdraví ten kdo vejde do kanceláře

Miroslave, zdravím, a jsem ráda, že jsi zase tady.
Významná posila pro naše řady 🙂

Já se etiketou v případech,kdy jsem ráda,že vidím známou tvář,vůbec neřídím,pozdravím první-ahój.!

Já Vás také velice zdravím,a jsem moc ráda,že jste se vrátil.

Pokud vejdu do kanceláře,zdravím vždy první.

Míro, moc zdravím a jsem ráda, že sis to rozmyslel (tykáme si, nebo ne? Já v tom mám už takovej bordel… :o)
Vítej zpět! A ať už Tě tu nic nevytočí…

Samozrejme kdo prichazi i kdyz to je treba strarsi,ci sef,by meli pozdravit prvni,pokud prichazeji nekam.Do kancelare ci na pracoviste.Bohuzel tady ti amici jsou na to burani.
Jinak Te Mirku po case opet zdravim.

Jj, to spočinutí mě taky zmátlo :D.

Odpovědí na otázku už máš dost, tak se zdržím a jinak vyřiď pozdrav i ode mne…

Vchádzajúci pocestný zdraví prvý.
Dobrý večer, mladý muž.
PS.
Tak rýchlo späť?
Aká bola cesta do Orska?

Ahoj Miro, já nejdřív zaklepu. Když se ozve „Dále,“ tak vstoupím a pozdravím. Toto pravidlo dodržuji vždy, když vstupuji do něčího soukromí. Někdy se ještě zeptám „Neruším?“ nebo „Máš chvilku čas?“ apod.

Něco jiného je, když jsem ve službě, mám na sobě neprůstřelnou vestu, uniformu a kuklu. To rozkopnu dveře a řvu: „Policiééé! Lehni na zem! Ruce za záda, nohy zkřížit!“

Když jdu s nějakou žádostí ke svému představenému, tak tento problém odpadá, protože to mě uvede jeho sekretářka, např. takto: „Pane plukovníku, rád by s vámi mluvil seržant Novák z přepadovky, může dál?“ Plukovník mě zná a tak na nic nečeká a hned volá: „Nazdar Honzo, tak co zase máš za problém, pojď dál.“ Já vstoupím, pozdravím a řeknu svůj problém.

Jak vidíš, Miro, v různých situacích se chováme různě, ale vždy je slušné když ten, kdo vstupuje, pozdraví. A je-li nový, měl by se také představit a říci, co si přeje.

Přeji Ti hodně úspěchů v „homerelation“ a ahoj!