Odpoveď byla označena jako užitečná

1. Nejdříve původ slova podle Etymologického slovníku Jiřího Rejzka
„krása, krásný, kráska, krasavec, krasavice, kraslice, krášlit, zkrášlit, okrášlit, okrasa, okrasný, přikrášlit. Stč. krása ‘lesk, krása, červeň’. Všesl. – p. krasa ‘krása, barva (zvlášt červená)’, r. krasá ‘krása’ (ale krásnyj ‘červený’), Psl.*krasa znamenalo původně asi ‘lesk, červeň, barva ohně’ a v tomto smyslu se dá nejspíš spojit s psl. *kresati ( :křesat).

Křesat. Přijmeme-li možnou souvislost s :krása, je třeba vycházet z původního významu ‘zapalovat, rozdělávat oheň’. Druhý význam ‘tlouci’ (srov. č. křísnout ‘udeřit’) je pak druhotný. Pak je východiskem ie. *ker-s- od *ker- ‘Je však možné, že význam ‘tlouci’ je prvotní; pak je východiskem ie. *(s)ker- ‘řezat, sekat’.“

2. Jak plyne z původu slova, červeně obarvená vejce se původně označovala jako kraslice.

Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život.…

"Historie barvení vajíček začíná zcela jistě už ve starověkém Egyptě a Persii, kde se na svátky jara barvila na červeno, skořápky se ale pravděpodobně zdobily už v pravěku. Nejstarší zdobená kraslice má podle vědců stáří 2300 let, první historicky doložené barvení vajíček je z roku 1290, kdy král Edward I nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec.

Důvod barvení vajíček a jejich použití o Velikonocích byl především praktický. Ve 40denním postním období, které končí Bílou sobotou, se nesmělo jíst maso, mléčné produkty a také vejce. V tomto ročním období ale slepice po zimě opět plně snáší a lidé řešili problém, co s takovým množství vajec. Uvařená vejce měla delší trvanlivost, ale bylo potřeba rozlišit je od čerstvých a tak se vařená barvila na červeno. Postupem času se začaly používat i další přírodní barvy a vajíčka se také po večerech různě, zpočátku poměrně jednoduše, zdobila.
Barevná a zdobená vajíčka pak dostávali o Velikonočním pondělí koledníci. Vajíčka musela být plná, uvařená a barevná,“

http://www.mi­lujivelikonoce­.cz/cs/temata/show/va­jicka/129-velikonocni-vajicka/

3. V TV jsem zaslechala informaci, že během první světové války byl vydán státní přípis, který zakazoval i obchodovat s vejci. Všechna vejce se měla šetřit pro armádu.
I když v té době chodili koledníci, a raději by dostali vejce kvůli nedostatku jídla a chudobě, museli se spokojit s vyfouknutým vejcem, které bylo ale pěkně zdobené. Češi tak splnili nařízení, přece skořápka není vejce, a koledníkům udělali radost.

Takže se význam slova kraslice rozšířil. I dnes se používá název kraslice pro natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami.

4. "Vyrábějí se ještě skleněné kraslice. Skleněná vajíčka – velikonoční vajíčko ručně malované české foukané se vyrábí na různých místech Čech i Moravy, často u soukromníků.

Skleněné velikonoční ozdoby ze skla se vyrábějí ručně, a to jim dává jejich výjimečný zářivý lesk a tvar"

Většina výrobků jde na export, i když asi před 100 lety o ně nebyl zájem., když je nabízely Jablonecké sklárny. Časy se mění.

http://www.ces­katelevize.cz/i­vysilani/1126666764-toulava-kamera/206411000­320409/obsah/121230-vyroba-sklenenych-velikonocnich-vajicek

Upravil/a: annas

Už od pradávných dob bylo vejce symbolem zrození a života. Zdobení skořápek vajec lze vysledovat až do pravěku. Ve starověkém Egyptě či Persii se také na svátky jara barvila červeně vajíčka. V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých. Zlatě obarvené vejce bylo objeveno v královské hrobce v Sumeru. Obyčej malování vajec znali antičtí Římané v době císařské, zmiňuje se o něm Ovidius, Plinius mladší i Juvenalis. A nalezly se i v polských archeologických výzkumech z 10. století. Křesťanství přijalo symboliku červené, jako krve Krista.

Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.

V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj, krasniti). Červenou kraslici si dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela.

Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době a jsou nyní také výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se předem až průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila. 🙂
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Kraslice#His­torie