Čas masopustní, to jest čas od svátku Tří králů do „popeleční“ středy, zvláště neděli zvanou Quinquagesima neb Esto mihi a dva dny následující – o zvyku tom svědectví podávají nejen hojné zprávy, historicky zjištěné, nýbrž potvrzuje také pravdivosť svědectví těchto národní podání, dle něhož v týž čas a téměř totožné obyčeje masopustního veselí posud v lidu se udržují.
Rozdílné domněnky o vzniku masopustu možno sloučiti v jedno. Podobá
se pravdě, že masopust sahá do šerého dávnověku pohanského. Zbytky
pohanských obřadů se ujaly a semeno trousily po půdě křesťanské. Církev
byla nucena všímati si takových a podobných pozůstatků pohanských, a
nemohouc jich na čisto vyhladiti, podkládala jim aspoň představy, názory
svoje, křesťanské, takořka štěpovala bujné letorosti jejich vlastními,
ušlechtilými rouby. – Dovolila tedy před čtyřicetidenním postem trochu
bujného veselí masopustního.
Než ať masopust se vzal, kde se vzal – brzy podmanil si šmahem všecky,
mladé, staré, světské i duchovní. Ze základního kmene časem vyrostly
bujné větve a z těch zase vypučely přečetné výrostky. Podíváme-li se
do historie masopustu, kolik tu rozmanitých podnebí krajin a pocaze lidu
přiměřených způsobů masopustu! V zemích severních zkrotila poněkud
zima a mráz bujnosť masopustníkův, ale za to pod lazurovým nebem jižním
není rozpustilé čtveračivosti jejich ani konce.
Přece všecky různé zákazy a houževnatý odpor církve a vlády světské
v středověku vládne jednou za rok masopust podnes – a když krátkou
vládu svou nastoupí, rozjaří se, zatančí si, zaskotačí starý mladý dle
zvyku, jaký se u národa jeho ode dávna ujal.
Nejstarší zprávy o českém masopustu dočtli jsme se u Štítného v rukopisu „Řeči nedělní a sváteční“(z r.1392)v Pražské knih.veř.,sign.17C15. Tamže zachovány řeči na masopustní neděli, pondělí a úterý – a dle nich jiné zprávy ještě přiberouce, pokusíme se vylíčiti obrázek českého masopustu ve století XIV. a XV.
Více informací na:
Zdroj: http://eldar.cz/archeoas/stripky/19.html
0 Nominace Nahlásit |
Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy.[1] Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu pochází z talského carnival a znamená nabytí síly(valere) z masa(caro). Carnival v Římě označoval jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, kdy se všichni dosyta najedli, aby byli silní na následující postní období. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha : SPN, 1982. ISBN není uvedeno. S. 234. </ref> vlastně „maso pryč“). Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.).
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4652 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1663 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1427 | |
quentos | 1424 | |
elkon | 1337 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |