Avatar uživatele
hanulka11

Kdy vznikla tradice masopustu? Můžete vysvětlit co tím vlastně rozumíme?

Kdy začíná a vše co se ho týká?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, anonym před 5007 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Čas masopustní, to jest čas od svátku Tří králů do „popeleční“ středy, zvláště neděli zvanou Quinquagesima neb Esto mihi a dva dny následující – o zvyku tom svědectví podávají nejen hojné zprávy, historicky zjištěné, nýbrž potvrzuje také pravdivosť svědectví těchto národní podání, dle něhož v týž čas a téměř totožné obyčeje masopustního veselí posud v lidu se udržují.

Rozdílné domněnky o vzniku masopustu možno sloučiti v jedno. Podobá se pravdě, že masopust sahá do šerého dávnověku pohanského. Zbytky pohanských obřadů se ujaly a semeno trousily po půdě křesťanské. Církev byla nucena všímati si takových a podobných pozůstatků pohanských, a nemohouc jich na čisto vyhladiti, podkládala jim aspoň představy, názory svoje, křesťanské, takořka štěpovala bujné letorosti jejich vlastními, ušlechtilými rouby. – Dovolila tedy před čtyřicetidenním postem trochu bujného veselí masopustního.
Než ať masopust se vzal, kde se vzal – brzy podmanil si šmahem všecky, mladé, staré, světské i duchovní. Ze základního kmene časem vyrostly bujné větve a z těch zase vypučely přečetné výrostky. Podíváme-li se do historie masopustu, kolik tu rozmanitých podnebí krajin a pocaze lidu přiměřených způsobů masopustu! V zemích severních zkrotila poněkud zima a mráz bujnosť masopustníkův, ale za to pod lazurovým nebem jižním není rozpustilé čtveračivosti jejich ani konce.
Přece všecky různé zákazy a houževnatý odpor církve a vlády světské v středověku vládne jednou za rok masopust podnes – a když krátkou vládu svou nastoupí, rozjaří se, zatančí si, zaskotačí starý mladý dle zvyku, jaký se u národa jeho ode dávna ujal.

Nejstarší zprávy o českém masopustu dočtli jsme se u Štítného v rukopisu „Řeči nedělní a sváteční“(z r­.1392)v Pražské knih.veř.,sig­n.17C15. Tamže zachovány řeči na masopustní neděli, pondělí a úterý – a dle nich jiné zprávy ještě přiberouce, pokusíme se vylíčiti obrázek českého masopustu ve století XIV. a XV.

Více informací na:

Zdroj: http://eldar.cz/ar­cheoas/stripky/19­.html

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
anonym

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy.[1] Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu pochází z talského carnival a znamená nabytí síly(valere) z masa(caro). Carnival v Římě označoval jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, kdy se všichni dosyta najedli, aby byli silní na následující postní období. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha : SPN, 1982. ISBN není uvedeno. S. 234. </ref> vlastně „maso pryč“). Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.).

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek