…2 samostatné státy, rozuměli bychom si stále ještě? (co se týče
řeči) nebo asi tak stejně jako Polákům?
Doplňuji:
kapka: To já právě už nedokážu rozlišit, jak moc jsou si podobné.. a
hlavně jak moc si byly podobné před rokem 1918.
Zajímalo by mě, jestli by někdo dokázal zjistit, kolik slov jsme měli před rokem 1918 znějících stejně, v češtině a ve slovenštině, a pro srovnání v češtině a polštině. Dále kolik slov jsme měli stejně znějících ale píšících se jinak, a kolik slov jsme měli lišících se o jednu či o dvě hlásky v mluvené formě, a to jak čeština vs. slovenština, tak čeština vs. polština, pak bychom se možná dopracovali k nějakému relevantnímu „co by kdyby..“.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? annas, vagra, johana 56, gagaga, zzzlatokopka, anonym před 3512 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Dnesni mladi nemaji vycvik na slovenskych televiznich poradech, ktere byly
v dobe Ceskoslovenska bezne, takze treba neznaji tolik slov. Ale ty jazyky jsou
si tak podobne, ze to zas tak nevadi. Navic ceske deti v pohode sleduji treba
slovenske youtubery, takze leccos taky pochyti.
Jina otazka je, co by bylo, kdyby nevzniklo Ceskoslovensko, nechteli bychom se
trhnout od Rakouska (ciste hypoteticky), asi bychom umeli zas mnohem lepe
nemecky. :)
0 Nominace Nahlásit |
Vztah češtiny i slovenštiny je daný historicky – beru 20. století – společné soužití v jedné republice, proto slovenštinu byo víc slyšet – političtí představitelé, pořady v rozhlase, později TV, zaměstnání, školy, sňatky, vojenská služba atd. Proto se objevily v češtině tzv. ćechoslovakismy.
Přiopomenu období 1. reopubliky – vztah CJ a SJ
Např. jazykový zákon z roku 1920 stanovil „jazyk československý jako
oficiální státní jazyk v ČSR,, jímž mluví československý národ,
který se skládal ze dvouvětívíí – Čechů a Slováků.
Jenže od té doby došlo k dalším změnám – vzniku samostatné ČR a SR. Když chceme poslouchat slovenštinu, je možné poslouchat slovenské stanice. Není proto slovenštinu u nás tolik slyše, neobjevuje se pravidelně jako v minulosti..
Ale myslím, že porozumění SJ usnadňují východomoravská nářečí, která mají často blíž ke slovenštině než češtině a tvoří jakýsi most mezi češtinou a slovenštinou. To pravděpodobně přispívá významně k porozumění slovenštině i v ostatních oblastech.
Jenže nářečí se stávají nadnářečími, stírají se rozdíly mezi
nimi, takže čím větší vzdálenost od Slovenska, tím také menší znalost
slovenštiny, především u mladé generace.
Vždyť pro porozumění jazyku je třeba alespoň jeho pasivní znalost =
rozumět čtenému a mluvenému slovu.
I když jsou jazyky blízké, liší se především rozdíly ve slovní zásobě, to také ztěžuje porozumění.
Kdyby nedošlo ke krizi v R-U, tak ČSR nevzniklo. My uměli blíž k úřední němčině, Slováci k úřední maďarštině. Ale oba jazyky by žily v mluveném projevy, běžně i psaném, takže bychom si rozuměli, až na některé výjimky.
Jenže kdyby jsou chyby, takže se uskutečnilo to, se uskutečnilo. Proto otázka vyjadřuje děj zdánlivý, představovaný,, takže by bylo, co by bylo …
Doplňuji:
Ale oba jazyky (čeština i slovenština) by žily v mluveném projevu,
běžně i psaném, takže bychom si rozuměli …
víc diskuse
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Čeština a slovenština jsou si bližší, než je jim polština (a jiné
slovanské jazyky)…
😉
0 Nominace Nahlásit |
Každý jazyk sa stále vyvýja, je to vplyvom komunikácie medzi národmi,
objavov a vývojom technológií. Je niekoľko málo jazykov, napríklad
latinčina, ktoré sú považované za tzv.mrtvý jazyk, jazyk bez
nasledujúceho vývoja.
Ak chcete poznať rozdiely medzi slovenčinou a češtinou z čias pred
1.svetovou vojnou, pozrite si dostupnú literatúru starších čias. Pozor, ale
môže sa vám stať, že napríklad češtine z Cooperovho románu Poslední
Mohykán z roku 1904 nebudete veľakrát rozumieť, prípadne nepochopíte
vzájomné väzby slovných spojení.
Pokiaľ dva národy žijú v symbióze jedného štátu, ich jazyky si
navzájom preberajú aj slovné zvraty, na Slovensku sa tak udomácňovali
„čechizmy“ a v Čechách zase „slovakizmy“. Mnoho týchto vzájomne
prebraných výrazov sa neskôr v danom jazyku aj udomácnilo.
Doplňuji:
Dôležité je chcieť si vzájomne rozumieť, kto nechce, nebude rozumieť ani
dialektu susednej dediny.
Upravil/a: led
4Kdo udělil odpovědi palec? vagra, johana 56, bolak, zzzlatokopka
před 3512 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
ako čech si otvorte českú knihu vydanú pred rokom 1900 a nebudete jej
rozumieť.
to isté platí o slovenčine.
inak pre upresnenie si môžene napísať na kabinet slovakistiky ff uk na kabinetslovakistiky@seznam.cz
;-Q
0 Nominace Nahlásit |
Otázka v archivu
http://www.odpovedi.cz/otazky/kdyby-se-vas-v-zahranici-nekdo-zeptal-na-kolik-je-stejna-cestina-ke-slovenstine-a-polstine-jak-by-jste-odpovedeli
Vzájemné srozumitelnost mezi češtinou a slovenštinou se odhaduje na 92 %.
Mezi slovenštinou a polštinou 85 %, mezi češtinou a polštinou asi
82 %.
Takže kdyby na mě mluvil polák a na nějakýho slováka mluvil polák, tak já mu budu rozumět cca o 3% míň toho co řekne? :) To je dobrý, a platí to i opačně? Když bude čech mluvit na poláka a slovák mluvit na poláka, taky to bude % stejné?
Tehdy jsem našla jen jednostranně, neuvažovala jsem, zda platí i opačně. Zkusím ještě něco pohledat.
Podľa mojich pracovných skúseností, platí to aj opačne. Prirodena
záleží veľa aj od miesta (trvalého) pobytu Poliaka, Slováka a Čecha
Poliak žijúci v oblasti Tatier sa dohovorí skôr so Slovákom a Poliak od
Jeleniej Gory porozumie skôr Čechovi
Práve kvôli zopakovaniu si znalostí slovenčiny ma tu kedysi v začiatku mnohí českí užívatelia požiadali o písanie príspevkov v slovenčine, napriek mojim prvým pôvodným príspevkom v spisovnej češtine.
annas | 5913 | |
Drap | 4652 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1663 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1427 | |
quentos | 1424 | |
elkon | 1337 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |