Savier

Kdyby si každý člověk před narozením mohl dobrovolně zvolit, jestli se chce, nebo nechce narodit, lidstvo by vymřelo?

Ještě než by spermie oplodnila vajíčko, vyskočila by mu desetihodinová ukázka života průměrného dospělého člověka. Po skončení ukázky by si „člověk“ mohl vybrat, jestli se chce, nebo nechce narodit.

Ps: Vím, že spermie není člověk. Otázka je myšlena teoreticky a obrazně.

Upravil/a: Savier

Odpovědět

Zajímavá 1 před 3 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 4 příspěvky, nejnovější před 2 dny

Nejlepší odpověď

cappuccino

Urcite by nevymrelo, protoze clovek je od narozeni zvidavy a optimisticky. To az teprve behem zivota ho ten optimismus prejde!!
Me tedy nastesti nepresel doposud!!

3 před 3 dny

1 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

OmylCZ

Lidstvo by nejspíš nevymřelo ale rozhodně by lidí ubylo

2 před 3 dny

0 Nominace Nahlásit

Drap

Lidstvo by nevymřelo. Spermie nemá mozek, můžeš jí ukazovat cokoli, tak je jí to putna.

1 před 3 dny

0 Nominace Nahlásit

Kelt

Před narozením a oplodněním nejsi ještě člověk, když se narodíš jsi člověk. A žena má právo rozhodnout se, zda si dítě nechá. Pokud nechceš, aby žena počala, tak existuje něco jako antikoncepce, ale o tom asi nevíš. Neboj,je to dobře zařízené, kdyby tě rodiče nechtěli, tak tu nejsi.

1 před 3 dny

0 Nominace Nahlásit

Filip84

Tvá thesis předpokládá nějakou vyspělou duši, která si vybírá, jestli a do jakýho zárodku vstoupí. No, lidi mají v hlavě rozličný thesis, mohu Tě však ujistit, že žádná nevyvěrá z jejich osobních vzpomínek, když byli ještě v břichu, vzpomínek na porod, a na první dny života.

Já, samozřejmě, nevím, jestli se rodíme s nějakou „vložkou“ nějaké duše, nebo je duše součástí toho fysického, a když to fysické natáhne brko, duše je taky kaput. A, ještě něco úplně jiného: nyní muž s žížalou v nosu. I když, třeba, natáhneš jednoho ne/krásnýho dne úplně brko, že už budeš dočista a pořádně tuhý, že Tě budou moci zahrabat hluboko v bytelným penálu, tak po fysické stránce jsme to probírali, nemýlím-li se, 2× (jsi hovno, a v hovno se obrátíš!), ale jestli s tím zkape taky nějaká Tvá, případná, duše, no tak to je jiný příběh a my nevíme. Ale i kdyby nezkapala, vůbec to neznamená, že do Tebe nějak vchází, to jsou dvě odlišné thesis.

Protože si to pamatuju, mohu Tě ujistit, že jako zárodek v břichu neřešíš vůbec nic a je Ti sakra dobře, a že po porodu to stojí úplně na hovno, ale ne kvůli tomu, že jsi čuměl do desetiminutového Kina, ale kvůli tomu, že najednou je světlo, cizí lidé, zima, máš hlad, žízeň – a to je to, co Tě zajímá. Až Tě utřou, zabalej, dají k matce se napít, je dobře, a na všecko ostatní na světě kálí bílý tesák. Úplně! Začne se to měnit až začneš více lozit, ale dokud se nezačneš sám stravovat a sám chodit na záchod, tak to tak, více méně, máš pořád.

Já jsem byl údernický dítě: chodil jsem v 10 měsících, ve 12 měsících už jsem budoval světlý zítřek: stěhoval jsem květináče po baráku – teda ty, co jsem unesl. Naučit se chodit byla velká facha, bo velká hlava a bo gravitace je sviňa.

Tak si vytáhni hlavu z prdele a dupej, dupej, bo čas nečeká, spěchá, jak splašená mrcha! Kdo stál chvíli opodál, ten tam stojí dál a je vyřazen ze sestavy.

Průměrný don Knedlos de la Gaujos y de la Ponožkos en Sandalos con Taškos de Kauflandos je nespokojený ne proto, protože je jaký je, ale protože nemá potřebnou typovou míru vnitřní integrity.

Každý jedinec se, zhruba v pubertě, vědomě či nevědomě, rozhodne, zda-li se stane součástí „stáda“, přimkne se k nějaké referenční skupině (kterou může být prakticky cokoli – parta, rodina, Strana, nábožný společenství; kumulace skupinových identit se nevylučuje, avšak vždy je jedna tou referenční), nebo se stane individualitou.

Individualita zažívá typově menší pocit skupinového bezpečí (přičemž žádné, beztak, neexistuje, je to jenom illuse, ale lidi illuse rádi, že? 😅), stádový člověk hluboké, urputné a nesnesitelné pocity vnitřní prázdnoty (o to hlubší, urputnější a nesnesitelnější, čím více stádový je).

Z toho pramení ta věčná nespokojenost a změnit ji může jenom každý sám, žádná změna režimu, práce, ničeho nepomůže.

Tak si nestěžuj, pořád, vytáhni si hlavu ze zadku a vezmi svůj život do svých rukou.

Savier, tvl! 🤪🤦‍♀️

1 před 3 dny

0 Nominace Nahlásit