Když je člověk vyhnán z ráje, tak se spokojí s peklem?

Ne vždy

Jak kdo. ;) :)

Představuji si to tak, že zatímco v Ráji a v trochu pokažené podobě i na Zemi člověk užívá ze štědrosti Božích darů, tak v pekle bude jak na poušti – kde nic, tu nic. Jen vlastní fantazie, nekontrolovatelná společnost „vydařených brachů“ a smutné vyhlídky, že ztráta Božích darů, ale hlavně ztráta blízkosti a přátelství jeho samotného je navždy.

Pokud myslíte biblický ráj, tam se člověk nedostane. Jen jeho duše.

Duše hříšníka se může dostat z pekla přes očistec do ráje. Viz Dantova Božská komedie.

Pokud polepšení duše bylo jen částečné,. může se opět přes očistec vrátit do pekla.

Ti, co si myslí, že budou v pekle „šéfovat“ nebo beztrestně pokračovat ve zločinnosti, ti se na peklo těší. Zřejmě si neuvědomují, že peklo je na to, aby tam každý trpěl.

Spokojený zřejmě není, ale dostal to befelem! 🙂

Vše se má střídat. I žena anděl ti udělá ze života peklo, protože máš jenom tu jednu.