Co si myslím já:
Kobra útočí podle nebezpečí. Vyjede jednou a pokud nebezpečí ustoupí, nemá důvod útočit dál, ale zůstává ve střehu.
A pak si myslím, že to prostě záleží na určitém hadovi, zda jde do útoku a vyloženě chce kousnout a nebo se jen brání v určitou chvíli.

Vzhledem k tomu, že mám fobii z hadů, nemůžu nic na netu dohledat, všude jsou strašlivé obrázky. :D

Upravil/a: chachar1922

Nevím co si představuješ pod pojmem „kousavej had“ .
Třeba taková kobra tě kousne jednou a máš to ve většině případů už spočítané. Nemá důvod, aby útočila dál na někoho, kdo už je vlastně mrtvý. Některé tě dokonce nemusí ani kousnout, a jed dokáží plivat na poměrně značnou vzdálenost.

Had obvykle neútočí, člověk není jeho běžnou kořistí, jen se brání…
A přestane se bránit v momentě, kdy přestane být ohrožován…
___
S ‚par‘ hady jsem se potkal – a kousnul mne jen jeden – a zrovna jeden z těch nekousavych, podcenil jsem jej a nedal si pozor…

Tak asi se neptas na útok z duvodu lovu koristi (velký had x male dítě). Ale spis na sebeobranu hada. Had se snaží především utéct (vodject). Když není zbyti, voli útok a snaží se většinou utéct. To už tu ale lidi píšou, já chci napsat příhodu, která se stala jednomu dlouholetemu chovateli hadů. Popisuje ji v knize Můj život s hady, kterou jde četla jako dítě. Manipuloval s necim v terariu u zrovna dost jedovatyho hada, ten se lekl a zaútočil. Všichni asi víme, jak rychlý je takový hadi vypad. Ale had ho nekousl, do ruky jen narazil tlamou. Chovatel si to v knize vysvětluje tím, ze ho had poznal a stihl si uvědomit, ze nebezpečí nehrozí, proto si kousnuti nakonec rozmyslel. Zajímavá příhoda ze života, ne? :)

ani jedovatej had neútočí neefektivně, kousne jednou krátce a dost, je si vědom omezené zásoby cenného bojového prostředku který mu zajišťuje zejména kořist a obživu…