Kolik let ještě dáváte českému jazyku?

Spousta anglických výrazů, velmi často i zkomolených se mi nelíbí. Zvláště ve veřejném životě. Čeština je tak bohatým jazykem, že je jen velmi málo těchto dnes tak hojně využívaných výrazů, pro které by neexistoval český ekvivalent. Je to pouze v nás lidech.Dnes , obzvláště mladší generace velmi ráda používá anglické a jim podobné výrazy s tím, že pouze takto budou světoví. Dost často to působí spíše komicky. Všechno je v nás lidech. Osobně nemám obavy z toho, že bych se dožil konce rodného jazyka.

Pokud si chcete uchránit národnost, chraňte si i svůj jazyk.
Tato věta platila již v dobách kdy se národy jen formovaly. Každý dobyvatel věděl, pokud chce zničit národ, nestačí si ho jen podrobit, musí ho zbavit jeho jazyka, jeho myšlení.
Platí to taky dnes.
Platit to bude i zítra…

Kolik lidí dnes ví, že Prusové, symbol německé vojenské disciplíny a tvrdosti byly kdysi Slované, kteří byli poraženi, podrobeni a poněmčením zbaveni své řeči, své národní hrdosti. Krátkým pohledem do minulosti, hleďme hrdě v budoucnost. Neptejme se
Kolik let ještě dáváte českému jazyku? To záleží na nás všech, na našich dětech a na dalších pokoleních. Neptejme se, kolik času nám zbývá do konce nášho života, ale co můžeme udělat pro budoucnost našich dětí a jejich dětí a jejich dětí, pro národ, pro lidstvo…

Upravil/a: led

Ale no tak. Čeština našich babiček byla zase prolezlá germanizmy a taky přežila.
Neobávám se, že by zanikla.

„Jazyk si většinou nakonec dobře poradí s invazí nových slov, ale slepé a nadměrné přejímání ošklivých nečeských jazykových vzorců by mohlo vést k svého druhu „pidginizaci“ češtiny. Nadužívání floskulí (stejně jako nadužívání vulgarismů) mě trápí, ale to neznamená, že je můžu ze slovníků vylučovat.“ Josef Fronek

Zdroj: https://citaty­.net/citaty-o-cestine/

Pidžinizace právě souvisí s přejímáním slov, třeba i z angličtiny. Zjednodušuje se gramatika mateřských slov, komolení převzatých slov atd.

V češtině se to projevilo v minulosti při převzetí slov z němčiny. Naposled zde uvedená např. šuplera., šufánek atd.

Floskule – frázovitost, nečeské obraty – je to o penězích, nikoliv kvůli penězům, místo na jedné a na druhé straně se používá na druhou stranu atd. Nebo v politice – vše zprůhledňovat, mapovat atd.

Podle učebnce českého jazyka.
–
Myslím si, že jazyk přežije, i když se zjednoduší některé vazby, koncovky. Jazyk se vyvjíjí – na jedné straně dochází k intelektualizaci, na druhé straně k demokratizaci.

Ale aby jazyk vydržel, měli by si ho všichni vážit. Jazyk je znakem národa.

Upravil/a: annas

Jooo… je to bída… Ale ještě horší je, že se to kolikrát míchá i dohromady… Viz reklama na jeden nejmenovaný alkohol: „… na hlavní scéně i na bekstejdži…“ Jsou výrazy, které v angličtině přesněji vyjadřují obsah výroku, ale zdaleka ne vždy je nutné to používat. Že by však čeština zanikla… toho se zase tak moc nebojím. Vyvíjí se podstatně pomaleji, než třeba právě angličtina a třeba němčina.

Nemám obavy, že by čeština zanikla. Jinak, v rámci globalizace, k nám více proniká angličtina, ale to se děje i v okolních státech, vč. Německa. Zvláště je to patrné na obalech potravin, kde se nenápadně stává jakýmsi mezinárodním jazykem – to je důsledkem obrovského nárůstu dovozu a vývozu v rámci Evropy a nejen tam. Třeba v letecké dopravě je už dávno angličtina předepsaným dorozumívacím jazykem. Doba si to žádá, ať už se někomu globalizace líbí, nebo ne. Je ale pravda, že někdy je angličtina používána úplně zbytečně, patrně ve snaze vypadat světově.

O průniky cizích jazyků do naší mateřštiny vůbec strach nemám, smýšlím o tom podobně jako quentos v jeho odpovědi.

Nicméně čeština je ohrožena, abych tak řekl, diverzí zevnitř. Tolik, s prominutím, jazykových hovad, kolik se v časoprostoru vyskytuje teď, jsem v životě předtím neviděl. (A to ani nemluvím o těch, kteří mají tu nebetyčnou drzost se chtít jazykem živit.) A když jsem na ně „grammar nazi,“ tak ještě uraženě otvírají držku. V lepším případě se ohánějí dys- kokotinami.

Vy, o kterých jsem právě psal: Aby vám děcka začala chodit pozpátku.