Jakému množství záření je člověk vystaven, pokud z okna přihlíží rentgenovému snímání?

Rentgenovo záření je pojmenováno podle jeho objevitele Wilhelma Conrada, Röntgena (1845–1923), německého fyzika.

Příklady dávek záření, kterým jsme vystaveni:

Záření z kosmu: cca 0.25 mSv za rok
Celkové záření z okolí: cca 2–3 mSv za rok
Kouření krabičky cigaret denně: 10–60 mSv za rok (!)
Běžný pracovní limit pracovníků s radioaktivními látkami: 20mSv za rok
Zvýšený pracovní limit pro pracovníky elektrárny Fukushima: 250 mSv/rok
Radiace v okolí reaktoru Černobylu krátce po havárii: 10,000–300,000 mSv za hodinu (!)
Rentgen hrudníku: 0.1 mSv za vyšetření
Mamograf: 3mSv za vyšetření
CT mozku: cca 1–5 mSv za vyšetření
CT břicha: cca 5–15 mSv za vyšetření

https://www.ste­fajir.cz/caste-rentgenovani

No to se takhle NEDÁ bez upřesňujících informací říci. Představ si zdroj RTG záření jako svíčku. Jak budeš mít na nějakém místě jasno v tmavé místností od svíčky? Jednak to záleží na samotné intenzitě té svíčky („kolik dává světla“, potažmo RTG zdroj ionizujícího záření) a druhak na vzdálenosti od ní (čím jsi od ní dále, tím méně světla budeš mít).

Dále – není okno jako okno, jedna věc o obyčejné okenní sklo, jiná věc je speciální olovnaté sklo, které se používá tam, kde se pracuje s radiací. Množství záření pohlcené takovým oknem je výrazně vyšší. A s celkovou absorbovanou dávkou ještě úzce souvisí i doba ozařování – čím delší, tím je absorbovaná dávka vyšší.

Jinak 1R= https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Rentgen_(jed­notka)