Nedá se jednoznačně odpovědět. Záleží na tom, zda návštěvníky láká příroda, nebo památky. Přece Morava je krásná zem, v níž jsem byla zrozena, přesto, že znám krajinu jako samou rovinu, kde konce nedohlédneš snad. Bydlím, na konci Hané, kde rovina už končí a začíná vrchovina. Ale přesto jsou zde krásné lesy, meandry řeky Moravy, vhodné procházky údolími, jeskyně, zámky, hrady. V Olomouckém kraji je nejvíce lázní v republice, i když nejsou také známé jako ty v Karlovarském kraji, dále uvedu nedávno vybudované termální koupaliště ve Velkých Losinách, ve městě, kde je zámek a papírna, v níž se vyrábí ruční papír, místo spojené s upalováním čarodějnic v 17. století.
Rovněž na jižní Moravě je možné navštívit zámek (ta Lednice) v Lednicko-valtickém areálu. minaret, klasicistní kolonádu i tropický skleník a na Znojemsku národní park Podyjí a Vranovskou přehradu.
Stejně Čechy jsou turisticky atraktivní, např,. jižní´Čechy, Šumava, na severu Krkonoše, v okrese Děčín park České Švýcarsko, které v současnosti ničí požár. Snad přežije jedna z nejkrásnějších jeho památek Pravčická brána.
Kdo hledá, zajímavou či atraktivíí oblast najde., záleží na tom, zda v létě či v zimě.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
„Stojíš v blbé rovině“.
A je jedno, jestli je to Kolín, nebo jih Moravy.
Jasně, na jih Moravy lidi jezdí do Eisgrubu a Valčic (to ale není Morava, jsou to Dolní Rakousy), a pak se musí sakra snažit, aby je nalákali na víno a Wurst. Jinak by nepřijeli – proč taky: co chceš vidět v „stojí v blbé rovině“?
To samé Kolín a okolí.
Upravil/a: Filip84
0 Nominace Nahlásit |
Malvína: Osoblaha je německy Hotzenplotz, a z Hotzenplotzu pochází ta pohádka „Raüber Hotzenplotz“, prostě o loupežníku Hotentotovi, no a odsud „hotentoti“. To odpovídá, bez urážky k obyvatelům moravské enklávy! 🙂
Jezdíme na výlet do Lednice, nikoliv do Lednic. Název města je ta Lednice, takže má jen jednotné číslo.
Pro ověření odkaz na pravidla – https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Lednice&Hledej=Hledej#bref2
Já naopak nechápu, že napíšete takovou blbost. Ale děkuji, že jste to mně jako pologramotné vysvětlil přesto, že pravidla znám a dodržuji je. Ano, existují pravidla, v níchž jsou pravopisné jevy kodifikované.
Vím, že místní jména končící na -ice jsou buď jednotného čísla,
nebo pomnožné. Ta Lednice, ta Mohelnice, Ty Bohuslavice.
Někdy se to plete, takže když to nevím, jsem ráda, že se dovím něco
nového, ale neznevažuji jpravidla českého jazyka, která platí a jsou pro
spisovný jazyk závazná. Určitě je vhodnější používat současnou
kodifikaci než psát zastaralým bratrským pravopisem.
Třeba Holice u Olomouce je ta Holice, Holice v Čechách jsou ty Holice.
Co je na tom na nepochopení? Eisgrub je der Eisgrub, anžto tam bylo českého prvku, jak rychlosti v cikánském kolotoči, stejně, jako je (ten) Vízmberk Wiesenberg, protože tam, taky, bylo českého prvku, jak rychlosti v cikánském kolotoči. A proto je Střítež nad Bečvou Strietetsch, protože Střítež je ze staročeského striet, tak to už něco vypovídá o kolonisaci a vzniku osady: česky hovořícím prvkem, taky ano, taky tam bylo Němců 0 – 1.
A to, že křupanům nestačilo spáchat na německy hovořících Češích, Moravanech a Slezanech genocidu, ale ještě mají potřebu ryze německé názvy obcí nahrazovat českými, mne ani nezajímá, ani to nemíním respektovat, a ani si nemíním hledat, co o tom kdejaká prasečí hlava napsala v pravidlech.
Ale je mi, samozřejmě, jasné, že člověku s karteziánským myšlením toto vysvětlovat postrádá immanentní sensus.
An, prosím nepouštět se do křížku s filipen je to velmi nebezpečný jedinec navíc zná právo 🤷♂️