Které hudební tóny jsou zakázané v církvi, a proč?

Odpoveď byla označena jako užitečná

O tónech se přímo nepíše, ale jen o nástrojích.

Autor článku: Felix Kulpa

Nové směrnice pro liturgickou hudbu mají za cíl obřady navrátit k jejich biblickému předobrazu. „Kytary ani bubny zcela evidentně nejsou určeny k oslavě Boha. Pokud by na ně mladí hráli u táboráku, nic bychom nenamítali, v liturgii však pro takové nástroje není místo, neboť se o nich Bible ani v nejmenším nezmiňuje,“ říká jeden z účastníků sympozia a regenschori od kostela sv. Josefa v Praze Vladimír Jelínek.

Mezi nástroji, které už brzy budeme moci slýchat během mší svatých, bude nově loutna (desetistrunná), citera nebo tamburína. „Vycházíme přitom z Knihy žalmů (např. Ž 92, pozn red.), kde se explicitně říká, jakými prostředky lze Hospodina chválit,“ vysvětluje Jelínek. Výjimku udělili odborníci převážně z oblasti organologie pouze varhanám, o kterých se Písmo nezmiňuje. „Varhany patří k tradiční liturgii po staletí, navíc by bylo velmi náročné je z kostelů odstraňovat. Věříme, že pokud by varhany existovaly v době sepsání Bible, jistě by se o nich také psalo,“ dodává.

Nové směrnice jsou rovněž důvodem náhlé opravy varhan, do které se před časem pustila katedrála sv. Víta v Praze. Zlí jazykové v této souvislosti tvrdí, že výběr delegátů na sympozium byl ovlivněn varhanickou lobby, která získala informace o chystané směrnici ještě před zahájením sympozia. „Říkali jsme to už v roce 2009, že styl bigbítu, folku či pop-music se během bohoslužeb nehodí, neboť není posvátný. Konečně skončí provozování hudebních braků, které devalvují hodnotu celé liturgie,“ říká Radek Rejšek, jeden ze signatářů Otevřeného dopisu, který po svatováclavské mši s Benediktem XVI. ve Staré Boleslavi kritizoval výběr a provedení hudebního doprovodu liturgie.

. „Tento styl totiž svádí mnohem více k teatrálnosti, takže interpreti jsou pokoušeni, aby zpívali a hráli více pro slávu svou než Boží. A tak, i když může být původní úmysl hudebníků zcela čistý, je zřejmé, že kvůli lidské slabosti část sebestřednosti do liturgie přece jen pronikne,“ cituje Rejšek z osm let starého dokumentu, který varoval před ztrátou víry v důsledku působení nevhodné hudby při mších."

http://www.mis­tnikultura.cz/ky­tary-a-bici-v-kostelech-konci-shodli-se-ucastnici-sympozia-o-sakralni-hudbe
-
Něco o Moravance, která hrála koledy v kostele.
https://zlinsky­.denik.cz/kul­tura_region/stip­sky-kostel-rozeznela-hudba-moravanky-2
–
Otázka je nepřesně formulovaná. Jak by mohl hudebník vynechat při hraní některé tóny?

Je to trochu jinak.

"Hudba má totiž vliv na lidské zdraví. Je rozdíl v hudbě laděné na frekvenci 440 Hz a 432 Hz?

Dnešní hudba je zpravidla založená na základním tónu A 440 Hz. Někteří výzkumníci uvádějí, že frekvence hudby, tedy frekvence na níž jsou hudební nástroje laděny, má různé efekty na asociální chování člověka, jeho vědomí, harmonii celého organismu a jeho zdraví.

Podle některých výzkumů, byla dříve používaná frekvence 432 Hz pro člověka příznivější, než je dnešní ladění na 440 Hz.

Je možné říci, že hudba o různé frekvenci skutečně může mít na člověka odlišné účinky. O tom, která frekvence je pro člověka nejlepší, se mezi výzkumníky někdy vedou zcela zásadní debaty a spory. atd."
http://www.epochti­mes.cz/20140515­22087/Vliv-hudby-na-lidske-zdravi-III-Je-rozdil-v-hudbe-ladene-na-frekvenci-440-Hz-a-432-Hz.html

Upravil/a: annas

Nevím o tom, že by nějaké tóny byly zakázané. Skladatelé používali celý tónový rozsah nástrojů, které byly k dispozici.
Dovedu si představit, že není vhodné používat takové souzvuky hlubokých tónů varhan, které interferencí vytvoří infrazvuk. Ten může vyvolat záchvat epilepsie nebo pocit hrůzy.

Jaks na takovouhle otázku přišel? Pokud já vím, tak žádné. Ještě jsem neslyšel o tom, že by někdo mohl být např. exkomunikován jen proto že ostatní trpí jeho hudebním hluchem.

Ani já nevím o tom, že by církev zakazovala nějaké tóny.

Ale vadí mi, že si církve osobují právo stavět mezi lidi a Boha.
A nelíbí se mi, že si dovulují rozhodovat o tom, co je a co není
posvátné a čím, případně jak lidé mohou uctívat Boha.

Bohu je podle mne jedno, jakou formu lidé zvolí, jestli je
pro něj něco důležité, pak je to podle mne láska a upřímnost.
Obojí mi u církví chybí. (U všech.)

Pokus o opravu odkazu z odpovědi Annas:
https://zlinsky­.denik.cz/kul­tura_region/stip­sky-kostel-rozeznela-hudba-moravanky-20160103.html

Že by některé tóny v církevních skladbách byly zakázané je hloupost. Ale existují jisté souzvuky, kterým je radno se v hudbě vyhýbat obecně. Jedná se o disonantní nezpěvné souzvuky „tahající za uši“. Vzpomenu-li na hodiny hudební nauky, říkali jsme takovému trojzvuku „tritonus diabolus“. Časy se ale mění a leccos co bylo, už není :)
Našel jsem k tomu ještě pár slov zde http://frontman­.cz/song-z-dablovych-intervalu

Zakázané tóny jsou C, D, E, F, G, A, H a všechny polotóny. Ostatní jsou prozatím povoleny.

Upravil/a: Emefej

Nevím o žádných zakazaných tónech.

Že by církev zakazovala hudební tóny?
No, ale že Vatikán vydal zákaz používat Boží osobní jméno v písních, knihách a modlitbách, to už je na pováženou…!

http://www.cat­holic.org/new­s/ae/music/sto­ry.php?id=29022

Zdroj: http://catholic-resources.org/Chur­chDocs/CDWDS-Name-of-God-2008.htm

Skripta základů hudební teorie, strana 31/98

http://downlo­ad.kjj.cz/pub/vy­uka/2010/kl/s­kripta_kl.pdf
Název čistý interval souvisí s křesťanskou filozofií, která vrtala do hudební teorie.

Kdysi na střední škole nám učitel řikal o tom, že církev zakázala hudební interval „nóna“, který měl být označen jako ďáblův souzvuk. Ten se nesměl (nebo nesmí?) používat v liturgické hudbě. Je fakt, že když si to člověk zahraje, tak je v tom něco dost „znepokojivého“. 🙂 Ale nikde jsem k tomu nic nedohledal, takže nevím, jak to ověřit.