Které náležitosti by měl splňovat každý hrdina?

Hrdinství může být například o překonávání překážek, výzev, strachu, porážení nepřátel (nemusí to být doslova), vykonávání záslužných činů. Něco památného, hodnotného, obdivuhodného. Pomáhání ve velkém. Záchrana – životů, situací. Nezištné skutky pro dobro druhých.
Zkrátka záslužná, chvályhodná a ceněná činnost (soustatvná nebo dlouhodobější) nebo skutek (třeba jen jednorázový).

Měl by být ctnostný a oplývat kvalitami – charakterovými i vynikat některými schopnostmi/do­vednostmi, ale zejména činy. Je to tedy zejména o tom, co dělá, jak se zachová, jak něco vyřeší… někdo může silou, jiný intelektem, nějakou dovedností, vlastním ohožením (nasazením života, obětováním se), materiálně /vlastním bohatstvím atd.
Jistý morální kodex by měl platit, měl by se jím řídit (aby byl hrdinou se vším všudy), ale ne nezbytně. Hrdinou se ve správné sitauci může stát i třeba lump. Jako když jsi zloděj nebo hulvát, ale jsi svědkem tragické nehody a někomu zacháníš život… taky hrdinství.

Může být taky relativní k jedincům i společnosti (kultuře), lišící se dle vnímání.
Hrdina pro jedny, může být taky padouchem pro druhé (armáda, politika, či ideologie, morální a sociální hledisko).
Hrdina se tedy může lišit tím, pro koho je hrdinou – pro dítě, pro dotyčného jednotlivce (v tíživé situaci – pomocník, zachránce). určitou skupinu, pro obec (místní komunitu), pro celý stát, společnost. Může to být neoficiální i oficiálnější – zásluhy, medaile (za statečnost, prospěšnost, zásluhy apod).

Vzbuzuje úctu a uznání, obdiv a vděk (né nezbytně, ale často). Ať už on sám nebo jeho čin/y. Odvíjí se to od hodnot. Tj., takový člověk je buďto sám velmi hodnotný nebo něco hodnotného vykonal. Čím hodnotnější, významější – a případně obtížnější – tím asi hrdinštější. Pro větší hrdinství to musí být něco mimořádného, co se tak často nevidí (mimo běžné věci i očekávání).
Kolik prospěšného tím přinesl ostatním.
Může být menší i větší hrdinství (i drobné skoro všední skutky). I třeba kontroverzní, subjektivní nebo už zmíněné relativní (může a nemusí být hrdinou – záleží pro koho). Měnící se společností/kul­turou a mentalitou.

Pohled na hrdinství, ale nebyl a není vždy zcela totožný. Hrdiniství z hlediska: síly, statečnosti, mírou utrpení, prožitými dobrodružstvími, hrdinou dle komunity (i nějaké gangy a podobné můžou mít svého hrdinu), prestiže/slávy (kde pvod hraje jen částečnou roli), mírou pomoci a záslužných skutků pro ostatní/společnost, míry podstoupeného rizika a ohrožení, míry úspěchu, propgandy a vlivu (fámy, pověsti o někom skutečném, zveličování), míra vlastní oběti, atd.

Může to být ochránce, dobyvatel, „řešitel“, pomocník, lovec, pokořitel, dle povolání hasič, zdravotník, policista, voják (ne se samozřejmostí, ale často tomu tak je), vůdce, vzorný člověk jdoucí příkladem, šampion (v nějaké sféře, nejen bitevní), tvůrce (zejména společensky), dobrodinec, atd.

Upravil/a: Disraeli

Predevsim odvahu a skromnost!

Víra v sebe a znalost svých hodnot. Být ve správnou dobu na správném místě a jednat, kdy je to potřeba.

Ty to určitě nebudeš, hrdina je skromný a nevytahuje se jako ty. Svými skutky se nechlubí, protože to nepovažuje za důležité.

Pomáhat slabším( ať už sociálně nebo fyzicky slabším) a měl by mít nějaké superschopnosti aby tu pomoc mohl snadněji uskutečnit, třeba mít velkou fyzickou sílu, rychlost, dobré reflexy, odolnost, výdrž, inteligenci…nejlépe kdyby uměl ovládat realitu

Myslím, že tebe se to netýká.

Hrdina, který o svém hrdinství, nebo i „hrdinství“, otevře mordu, by měl mít tu vlastnost, že se jeho hlava bude nacházet na jiném místě, bez se nachází zbytek jeho takyosoby.