Které signály jsou typické pro blížící se konec lidské civilizace?

Rozhlédni se kolem sebe a téměř na všem co uvidíš je to znát.

To nemůžeme vědět. Kdybychom tohle díky správné znalosti historie věděli, tzn. kdyby se v podobě historie dochovala skutečnost, nikoli domněnky, jsem přesvědčen, že bychom, coby současná civilizace, se ubírali zcela jiným směrem a směru, kterým se ubíráme, bychom se v hlubokých obavách vyhnuli a dali mu tak vale.

Cítím to. Cítím, jak je zkázonosné to naše strašné bezohledné plundrování zdrojů (které zde BTW existovaly dávno před námi) a následné bezskrupulózní nedozírné plýtvání tím „odčerpaným“, tím výtěžkem z těchto zdrojů. 😔

Upravil/a: zjentek

Otázka dobrá, ale odpověď na ni bude vždy jen určitá domněnka. My, totiž, těch končících civilisací až tak moc nezažili. Respektive zažili, jednu: Imperium Romanum. Trochu známe konec těch středo a jihoamerických civilisací, no, Mayských, Inckých, atd. civilisací. Trochu. Nejsou love. Není zájem. Jsou to indiánský civilisace. To je něco, jako černý: to nikoho moc nezajímá. No, zkrátka a dobře, chtělo by to více vykopávek, investovat do archeologických průzkumů, zkoumat města uvnitř jungle, najdená „včera“. Pak bychom věděli víc. Možná! 😅

Ale vezmeš-li naši, křesťanskou, civilisaci, tak ta už skončila! Jasně, neskončila velkým průserem, ale skončila – transformovala se; vysvětlím.

Imperium Romanum ohrožovala germánská soldateska, no a tak caesara [čti: kajsara! 😂] Konstantina napadlo svolat prvý Sněm nicejský, to bylo v roce 1079 ab urbe condita. Tam vznikla institucionali­sovaná, státní, a tak jako státotvorná, církev, vlastně jak jsme ji znali, no, až po Sněm tridentský, tj. po rok 1545 (tj. 2299 ab urbe condita), no a vlastně ji, v jistých nosných myšlenkách, způsobu myšlení, konání, etc. známe pořád, ale už třeba jenom v podobě Kněžského bratrstva svatého Pia X.

Ta „C. a k. státní církev“ měla zachránit Imperium Romanum. No, logicky, se nepovedlo, přišlo období temna – to známe (alespoň tak jako rámcově, jinak o tom taky víme úplný prd! 😅), nicméně církvi to nijak extra nervalo žíly: ta to přežila (a jak se zdá, přežije všecko! 😅😅).

No ale období temna znamenalo konec tradiční římský moci, ta přešla na volenýho krále germánskýho. No a ta „Svatá říše římská národu německýho“, tak se jí teda začalo říkat až v 17. století, ale už to nebylo Imperium Romanum, SPQR, ale Sacrum Romanum Imperium (Nationis Germanicae), byla zase jedna epocha civilisační, charakterisovaná jednotným náboženstvím, specifickou dělbou moci (všecko vysvětlím),

No tak ta světská moc přešla primárně na germánskýho krále (volenýho). Toho si zvolili kurfiřti, no a papež, jako hlava tý „C. a k. státní církve“ ho korunoval na římskýho císaře. Mohl odmítnout, a minimálně v době boje o investituru to bylo někdy pěkně ostré, ty vztahy. To byl největší lenní pán, hlava pomazaná, Král a císař římský. Kdo povýšil český knížectví na království? Císař a král římský. Kdo pozlatil erby Hrabství Tyroly? Císař a král římský.

No a pod ním stála ta nižší šlechta – hrabata, králové, knížata, prostě: zeměpáni. Pomineme-li léno církevní, propůjčovali zeměpáni léno svým vazalům. A ti na nich pečovali o poddané (nešlo o nevolníky, v té době!).

Prakticky platilo cuius regio, eius religio, protože: římskýho krále si volili kurfiřti, to ano. Ale za císaře ho pomazával sám biskup římský, hlava „celýho křesťanstva“, alespoň teda na západě, že jo, o východu se, raději, takticky mlčelo. 😅 Ten, zase, pomazával, povyšoval ty jednotlivý zeměpány. A kdyby zeměpán nekušoval, že třeba, jako, ti albigenští mají právo taky na svou víru, tak by špatně pečoval o spásu duší svých poddaných, nad kterými je pán nad životem a smrtí a „může mladý komsomolec kritisovat politiku VKP(b)? Může, ale škoda mladýho života“ by bylo: krucjata! A to samé platilo (logicky: padající hovno) pro zeměpánu podřízené lenní pány, no a pro poddané (a svobodníky a obyvatele měst královských atp.).

Všecko fungovalo „dobře“: a tak byli „zavilí reakcionáři“, třeba ti albigenští. Ale tak co, papežský nuncius napsal (pozor, frajer, uměl číst a dokonce i psát! 😎) report a francouzský král chtěl taky bydlet ve svým hradu, ne v kobce andělskýho hradu, tak hnedka poslal na to sídlo kacýřův soldatesku a z tý doby je památný výrok: zmordujte je všecky, pánbů si je přebere! (ve městě byla asi 1/3 papeženců, tak …). Až tak jednoduché to nebylo, ale, dá se říci, že tehdy ještě ta státní moc zvítězila.

Začalo se to „lámat“ s husitstvím. Na husitskou sběř křižáci nestačili. Jasně, porazili je, jasně, v Čechách bylo jakési restauratio, ale taky ústupek ve formě utrakvismu. Abychom si dobře rozuměli, utrakvismus nebyl nový křesťanský směr (jako např. lutherství, či kalvinismus), utrakvismus, po Sněmu tridentským, představoval jakousi „předkoncilní“ variantu křesťanství (a taky do Sněmu tridentskýho se nehovoří o katholictví), no ale mezi utrakvismem a lutherstvím je docela velký časový odstup – 1414–1417 začíná utrakvismus, 1517–1520 začíná lutherství (no, thesis ve Wittenbergu, to máž 31. říjen 1517 & Johann Maier von Eck: Adversus Lutheranos et alios hostes Ecclesiae máš 1520).

Husitství, utrakvismus, Sněm kostnický, vzdoropapeže Jana XXIII., to všecko, ještě, „stará“ církev ustála. Ale Luthera už ne, římská moc začala přicházet o země. A začal počátek konce.

No tak především na to reagovala církev – Sněmem tridentským. To byl hodně plodný sněm, kdybys to tu četl, tak já ho zmiňuju velice často. Tak jenom tak jako namátkou: zopakoval, který knihy tvoří křesťanský kánon posvátných písem (ustanoveno prvým Sněmem nicejským a Synodou v Kartágu), ustanovil jako hlavní lithurgii eucharistie západní církve gregoriánský rithus (to Ti, asi, moc neřekne, ale je to tzv. Tridentská mše; sloužila-li by se podle prvního misálu Pia V. z roku 1570, byla by poněkud odlišná, než podle misálu posledního, Jana XXIII. z roku 1962, ale poznat a cellebrovat by šla!), z Sněmu tridentského pochází první katechismus k pastýřům duchovním – Catechismus ex Decreto Concilii Tridentini ad Parochos Pii V., byl přeložen i do češtiny v roce 1867, zavádí se povinné seminárium, a tedy povinné vzdělávání kněží, co já vím, církevní titulatura (reverendus dominus, reverendissimus dominus, amplissimus dominus, etc. etc. etc.). V podstatě Sněm tridentský & Pius V. „udělali“ katholickou církev, „udělali“ církev tak, jak byla známá před druhým Sněmem vatikánským (NOM).

Na to reagovala světská moc: absolutismus, tuhý člověčenství. Ve své době to mělo smysl: na legislativní úrovni se zakotvila zásada cuius regio eius religio (která ale platila po celý středověk a prakticky všude!), protože protestanté nebyli zrovna mírumilovní. No a katholíci, zase, nebyli tollerantní k protestantům, v převážně katholických panstvích, že. U nás – slavným a vyhlášeným Verneuerte Landesordnung. No a svět se rozdělil na katholický, anglikánský, lutherský a kalvinský.

Tuhý člověčenství přivázalo poddané k půdě. Jo, tvrdé, ale odstranilo to důvodné obavy šlechty o chleba a bandy loupeživé šlechty. No jo, jenže šlechta začala tloustnout. A „slečinkovatět“! 😂

Ono to nebylo jenom tuhým člověčenstvím. Ono to bylo, vůbec nějakým, technickým pokrokem. Manufaktury těžce vydělávaly, protože v 16. – 17. století byl, třeba, papír neskutečně drahou komoditou. Látky, manufaktury s tkalcovskými stavy, to všecko těžce vydělávalo! Šlechta měla peníze, nevěděla co s nimi. Stěhovala se z hradů do zámků (proč ne: hrady nebyly moc k žití, zato byly relativně bezpečné, že). Začaly se stavět první pořádné silnice, takže už se dalo cestovat i jinak, než na koni, nebo v nosítkách. Však 18. století je století kočárů!

Víme, například, že francouzská vysoká šlechta sežrala, za Louie XIIII., v průměru 1 kg masa za den. To bylo hodně, když uvážíš, jaká dřina za tím byla! A že francouzský nevolník se měl mnohem hůř, než nevolník náš. Třeba.

V konečném důsledku všecky ty snahy o záchranu křesťanského, středověkého, uspořádání světa ztroskotaly. První francouzská revoluce, u nás theresiánské a josefinské reformy, americká revoluce, starý svět skončil. Kdy? Asi s koncem španělské inkvisice, v roce 1834. A Sacrum Romanum Imperium rozložil Napoleon, že? V roce 1806, skrze Rýnskýho spolku založení, ji František I. zrušil (a přešla na rakouský císaře, ale to už byla jen forma bez obsahu).

No tak jaké máš prvky? Snaha o tvrdou linii, která vede k zpohodlnění těch nahoře. Útlak těch dole. Tvorba nových „uprostřed“, tady se bavíme o inteligenci, tedy jiné, než církevní, že. A měšťanech, bohatých. A první bourgeoisie. Snahy o restauraci „starých pořádků“ – španělská inkvisice, Restauration bourbonienne.

Ale něco typově podobného bylo, například, i ve Velkoněmecké říši v roce 1945: Gestapo zběsile zatýkalo úplně jak „posedlé“, prostě bez nějakých důkazů, důvodného podezření, po ulicích chodili „prsťáci“ a věšeli na lucerny každýho, koho považovali za desertéra, nebo „rušitele pořádku“. Führer v bunkru, s Goebbelsem a spol., dávno mimo realitu.

V for Vendetta (2005) si pusti. Tam je to, myslím, illustrováno více než dobře! 😃