Levně a hodně nebo dráž a kvalitně?

Nakupuji podle svých finančních možností a pokud možno rozumu( ono to co se dnes děje se někdy zdravému rozumu vymyká)..
Kde mám záruku že to co je dražší je kvalitnější . Takto dnes již věci hodnotit zdaleka nelze.

Střední zlatá cesta. Třeba víno za padesát tisíc lahev mi přijde předražené, nevěřím, že tam ještě můžu dostat vyšší kvalitu :) A zase věci „na jedno použití“ jsou drahé i za pár korun. Je dnes těžké nalézt slušnou kvalitu, ale nakonec se občas dá najít i za přiměřenou cenu.
Doplňuji:
Ta lahev byla spíš perlička na zpestření :) Jinak platí, že se snažím najít správný poměr mezi kvalitou a cenou, kupuji to, co potřebuji, nehledám tisíce funkcí navíc, které nevyužiji a počítám s tím, že životnost výrobků je dnes nižší. Občas si ale dopřeji dražší věc, pokud mne přesvědčí, že je to to pravé.

Upravil/a: manon

V jidle kvalitu (a příjemné akční ceny kvalitních potravin, případně potraviny kvalitních výrobců v přebalech pro supermarkety).
V oblečení funkčnost a kvalitu materiálů, což není o kvantitě, ale o hledání a ceně.
Ostatní věci do domácnosti – najdeme kvalitu odpovídající ceně a našim možnostem nebo maximální ceně (kterou jsme za výrobek ochotni dát) a pak hledáme prodejce, který zboží dodá nejlevněji nebo s něčím navíc oproti konkurenci (dovoz zdarma, servis přímo v městě, další sleva obchodníka ap.).
Doplňuji:
Tím chci říci, že kvalita a ani kvantita dnes nic neznamená… je to o počítání vždy! A hodí se mít přehled (alespoň v řádech Kč), kolik taková „věc“ může zhruba stát (podle použitých materiálů, surovin atd.). Počítat, myslet a držet rezervu… žádná jednostranná kritéria „kvality a kvantity“.

Upravil/a: Pájo

Nakupuji levně a přitom kvalitně. Občas si za něco mírně připlatím.
Doplňuji:
A určitě nenakupuji v kvantech jak potraviny tak třeba oblečení. Dám prostě určitou částku peněz. Ale raději si za pár stovek koupím několik kusů než pouze jeden.

Upravil/a: anonym

Držím se rčení : nejsem tak bohatý,abych kupoval levné zboží!

Když bych opravdu věděla, že ta drahá věc mi vydrží o dost dlouho než ta levnější, tak si kdyžtak něco připlatím.

Jak kdo, jak co, jak kdy.

Jednoduše podle sebe: nikdy jsem nebyl tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci.

Zeptej se přítele na auto které si koupí. Jestli například za 1 mega jedno auto a nebo 3–4.
Řekl bych, že nakupoje podle toho co považuje pro svoji existenci za podstatné.
Mimochodem u chlapa bych se nad preferencí kvantity nedivil. Co je lepší – mít pět slepiček, které jen poslouchají a nebo jednu pořádnou, ale která umí taky klofnout