Lidé chrání přírodu. Ochrání ale příroda nás?

Lidé přírodu v minulosti velice intenzivně ničili. Někteří to dělají do dneška. Ale jiní si uvědomili, že bychom mohli přírodu zničit úplně. Což by mohlo mít neblahý důsledek pro lidstvo samotné. Je to pravda, v nějaké (tuším, že asijské) zemi vymřel veškerý opylovací hmyz a teď si tam musí opylovat sami. A to je jenom drobný příklad. Proto máme rezervace a národní parky. Právě proto třídíme odpad. Proto chráníme ohrožené rostliny i živočichy a snažíme se jejich druh „vzkřísit“ ze záhuby, která by jim jistě hrozila. Jenže, ač se to nemusí zdát, boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Je možné, že nás někdy příroda (možná i s naší vlastní pomocí) zatlačí do kouta. Bude nás pak ale také chránit v „rezervacích“? Slituje se nad námi, když jsme jí pomáhali? Nebo naopak převládne ta skutečnost, že jsme ji ničili a poté chránili jen tak ze sobeckosti, abychom se sami nezničili, a vyhladí nás, že po nás ani pes neštěkne. Navíc, příroda je mocná – a věčná. Na zemi mnohokrát proběhly katastrofy (od zemětřesení a sopek až po monumentální metority), a příroda je pokaždé přežila. Byly doby, kdy zemská atmosféra byla jiná než dnes. Pak se objevily sinice, vytvořily více méně současný vzduch a tím zahubili většinu tehdejšího života. Kyslík byl totiž pro tehdejší život silně toxický, a najednou ho byla plná atmosféra. Příroda ale přežila. Sinice se svým převratným objevem (fotosyntézou) sice nevymřely, ale dnes již rozhodně nedělají žádné mimořádnosti. Ty teď dělá lidstvo. Stane se s námi něco podobného, nebo to bude jinak? Najde se jiný druh, který nás překoná? Nebo lidstvo bude žít až do zániku veškerého života? Co myslíte?