Když na vás někdo udělá špatný první dojem, ale později zjistíte,
že je fajn, bude na vás onen ‚špatný první dojem‘ působit i nadále?
(Případně obráceně-dobrý dojem, později zjistíte, že je ten člověk
špatný)A to i přesto, že víte, že dotyčný takový není a třeba si
o něm ani nic špatného myslet nechcete. Pokud ano, může to být vědomě
nebo i podvědomě? Existuje nějaký sociální experiment na toto téma?
Děkuji za odpověď
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, Altair-AC před 2532 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Když vidíme člověka poprvé nebo po dlouhé době, dostaví se zpravdila tzv. haló dojem. Dotyčný dovede na toho druhého zapůsobit negativně či pozitivně.
Kdo chce poznat člověka takového, jaký opravdu je, na první dojem nedá. Je pravda, že první dojem může, ale nemusí, někdy v budoucnu způsobit problémy.
V životě jsem se setkala s oběma typy v zaměstnání – haló efekt se potvrdil,, jindy nepotvrdil. Někdy je to stresem, fyzickou bolestí, nedostatkem empatie, tedy malou emoční inteligenci.
Opět opakuji, že okolnosti člověka odhalují. Záleží na tom, čeho se
setkání týká. V některé výjimečné situaci se může dotyčný projevit
jako fajn člověk, ale v ostatní převažuje první dojem.
–
"Aby setrvačnost prvního dojmu vědci změřili, ukázali účastníkům
studie na monitoru pozitivní či negativní informaci o neznámé osobě.
Později respondentům předložili informaci, která původní vyvracela.
Aby prozkoumali, jaký vliv mají souvislosti, v nichž si o člověku vytváříme dojem, změnili přitom výzkumníci barvu pozadí na monitoru.
Když poté vědci měřili spontánní reakce účastníků na fotografii dotčené osoby, zjistili, že nová informace, která původnímu dojmu odporovala, jejich reakce ovlivnila pouze tehdy, když byla osoba zobrazena na tom barevném pozadí, na němž se novou informaci respondenti dověděli. Ve všech ostatních případech se řídili prvním dojmem. atd.
Závěr studie, kterou usktuečnili belgičtí a američtí vědci upřesnil Gaswronski slovy: „Nevíme, v jakém množství souvislostí musí být první dojem odmítnut, aby přestal platit. A nevíme ani, co dělá kontext kontextem. Pokud si například udělám první dojem někde ve školní třídě, bude svázán s kontextem jakékoli učebny, nebo jen oné konkrétní? Pořád na tom pracujeme.“
Více v odkazu
Autor David Lorenc
0 Nominace Nahlásit |
Nejlepší experiment udělal „ten nejvyšší“, když nám dal možnost
vnímat a cítit. A protože jsme každý jedinečný, nejsou tyto vlastnosti
rovné pro každého (dostaneš sporné odpovědi), zatímco studie a vědecké
experimenty primárně nutí lidi vnímat a cítit stejným způsobem.
Takže já ti to tady uvařím z vody:
Když „první dojem“ nebude „fajn“, nebudeš mít v domácnosti žádný zbytečnosti ;)
No a jestli první dojem bude či nebude působit i nadále, to jsem ti zodpověděl hned v prvý větě.
Upravil/a: zjentek
0
před 2532 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |