Žádná stonožka nemá 100 nohou neboli 50 párů kráčivých končetin. Důvod je prostý, stonožky (třída Chilopoda) mají vždy lichý počet párů končetin,1) proto se můžeme setkat přinejlepším se stonožkou, která má 98 nebo 102 nohou. Vysvětlení je relativně jednoduché: původních osm tělních článků se postupně dělí tak, že výsledkem je vždy sudý počet tělních segmentů. První článek přitom nese modifikované končetiny, tzv. forcipuly neboli kusadlové nožky. Počet párů kráčivých končetin (a článků, ze kterých vyrůstají) je proto vždy lichý.

I když český název není příliš výmluvný, počet končetin se přesto používá k charakteristice jednotlivých stonožčích řádů (viz rovněž Vesmír 85, 732, 2006/12). Respektive se používá kombinace počtu párů končetin a hřbetních štítků neboli tergitů (počet párů nohou odpovídá počtu tělních článků, nicméně tergity mohou splývat či se naopak rozpadat na více štítků). Nejméně „nohaté“, s patnácti páry noh, jsou tři řády – strašníci (Scutigeromorpha) s devíti tergity, různočlenky (Lithobiomorpha) s patnácti tergity a divnočlenky (Craterostigmo­morpha) s jednadvaceti tergity. Více noh lze napočítat u dalších dvou řádů: stonoh (Scolopendromorpha, česky stejnočlenky) s 21 či 23 páry nohou a zemivek (Geophilomorpha, česky mnohočlenky) s 27 (Schendylops oligopus2)) až 191 (Gonibregmatus plurimipes) páry nohou. Oba „nohatější“ řády přitom vykazují shodu mezi počtem tergitů a párů končetin.

Zdroj: http://www.ves­mir.cz/clanek/ko­lik-nohou-ma-stonozka

Jedna moje odpověď na již položenou otázku. Informace ve zdrojích se různí.

I přes své pojmenování má stonožka jen 17 až 70 párů nohou. První pár nohou je změněn v kusadlové nožky s jedovou žlázou, pomocí nichž usmrcují kořist. Ale existují i mnohonožky. (IE – Ještěrka).

Jde o slovní hříčku, jazykové vyjádření – tzv. nadsázku.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-rika-ze-ma-stonozka-sto-nohou

Žádná stonožka nemá 100 nohou neboli 50 párů kráčivých končetin. Důvod je prostý, stonožky (třída Chilopoda) mají vždy lichý počet párů končetin!

Proto se můžeme setkat přinejlepším se stonožkou, která má 98 nebo 102 nohou. Vysvětlení je relativně jednoduché: původních osm tělních článků se postupně dělí tak, že výsledkem je vždy sudý počet tělních segmentů. První článek přitom nese modifikované končetiny, tzv. forcipuly neboli kusadlové nožky. Počet párů kráčivých končetin (a článků, ze kterých vyrůstají) je proto vždy lichý.

Proč se říká, že má sto nohou?
I když český název není příliš výmluvný, počet končetin se přesto používá k charakteristice jednotlivých stonožčích řádů (viz rovněž Vesmír 85, 732, 2006/12). Nejméně „nohaté“, s patnácti páry noh, jsou tři řády. Více noh lze napočítat u dalších dvou řádů s 21 či 23 páry nohou.

http://www.roz­hlas.cz/praha/ra­dy/_zprava/1072215

stonožka môže mať od 28 do 354 nôh.

Zdroj: http://co-to-je.sk/spresne­.php?dotaz=sto­no%C5%BEka