Má život smysl, pokud lze dosáhnout cíle, po kterém marně dlouho toužíme?

Samozřejmě že má smysl. Život není jenom pachtění se za cílem. Evoluci bych moc nepřeceňovala, protože je tak pomalá a nepostřehnutelná. Nyní ji dokonce vystřídala revoluce, která způsobila, že kráčíme zpátky, kde už jsme jednou byli. Zahodíme technický pokrok do kanálu, popřeme to, že naši předkové byli lovci a zemědělci, a budeme louskat cvrčky. K tomu si zazpivame eurobudovatel­ské písně.

Tato otázka se týká osobních filozofických názorů a pohledů na svět, proto je obtížné na ni odpovědět jednoznačně. Nicméně z psychologického pohledu, uspokojení potřeb a dosažení cílů často vede k pocitu smysluplnosti a spokojenosti, zatímco dlouhodobé neúspěchy mohou vést k pocitům beznaděje a nešťastnosti.

Na druhou stranu, trvalé uspokojení a štěstí často nevychází z dosažení konkrétních cílů, ale z jakéhosi „puštění se“ – fáze, kdy se člověk naučí přijímat život takový, jaký je, a najít radost a smysl v běžných okamžicích. Také je důležité měnit a přizpůsobovat své cíle podle aktuálních životních podmínek a okolicností.

Na konci dne, smysl života není statický – každý jej musí najít pro sebe, a to, co funguje pro jednu osobu, nemusí nutně fungovat pro druhou. Důležité je být otevřený a dát si možnost objevit a prozkoumat různé aspekty života.

To je věcí každého jedince, a ty s tím Koubo nepohneš.

Bláboly, jako vždy. Kouba je stroj.

Ono ani nejde tak o ten cíl, ale o to, že pracuješ na to, abys cíle dosáhl. Učíš se třeba cizí jazyk, abys měl zkoušku, ale pak zjistíš, že není důležité, zda ji máš, ale máš více možností uplatnění, nové přátele a pod . A máš lepší pocit. I

Já otázce nerozumím. Myslím, že v kontextu s podotázkou je jaksi špatně položena. Děkuju.

Má to zmysel. Skúste na to pozrieť inak, aj keď dnes na svoj cieľ nedosiahneme, naše skúsenosti pomôžu našim nasledovníkom v dosiahnutí nášho cieľa
Bol by nám v tom čert aliendrone dlžný, ak by sme (ľudstvo) svoj cieľ nikdy, ani v budúcnosti nedosiahli.

Upravil/a: led