Máme doma nalezence … a na to, co mne zajímá, se ptám v doplňujících informacích …

Dobrý den. Máme doma už přes měsíc asi půlročního nalezence (jak uhel černou Colombínku – tedy měl do být Colombo, když si nás našla, ale po prohlídce je to Colombínka – byla hooooodně vyhublá a srst neskutečně ošklivou), před tím byla na zotavené u naší známé. Je v pořádku, očkovaná, odčervená. Pár dnů jsme ji na noc nechávaly s dcerou v koupelně, aby nebyla rozlítaná a vyspaly jsme se všechny, protože všechno pro ni bylo nové. Ale teď je už třetí týden s námi v celém bytě a spí se mnou v posteli. Poslední tři dny se chová ale v noci trochu podivně. Ťuká mi čumáčkem na nos, nemňouká, nevyvádí. Vzbudilo mne to a na moji otázku – copak se děje? (nesmějte se, normálně si s ní povídáme 😁 ) jen mňoukne a spí dál, ale vyhledává si moji dlaň a do ní si dává hlavu a drží si ji packami. Nikdy jsem v bytě zvíře nechtěla, ale jsem z ní po … je to náš miláček a lumpík zároveň. Nemyslím si, že by ji něco trápilo, je asi s námi ráda, ale prostě jsem nikde o tomhle chování nečetla. A na říji se mi zdá ještě malá – měla by dle veterinářky mít tak půl roku. Vnesla nám do života hoooodně radosti a těšíme se s dcerou najednou mnohem víc domů a zajímá nás, jak se cítí. Dost na tom, že jsme z ní udělaly kočku domácí gaučovou, ale zase se to snažíme brát tak, že když měl někdo to srdce ji vyhodit kilometry od města jako malé koťátko (možná tam až došlo) a vlastně ji vystavil jisté smrti, protože byla nalezena fakt za minutu dvanáct, tak teď se má jako v ráji. Všechno se točí kolem ní. A tady mám ještě jednu otázku – určitě ji necháme kastrovat, ale nejsem rozhodnutá, jestli ji dopřát a nebo nedopřát alespoň jednou koťátka. Vím, co pak s nimi, ale … snad bychom jich 5 dokázaly rozdat. Jen aby jich ale nebylo až těch 10, jak jsem četla. Poraďte Vy, co už zkušenosti máte. Díky
Doplňuji:
díky všem za infa … Colombínku určo necháme kastrovat, i když nám asi z bytu neuteče, ale pro její i náš klid to uděláme, i když všeobecně špatně snáším bolest u jiných. Ta koťata jsem měla na mysli z důvodu zdravotních, jestli je to pro ni lepší a nebo ne, je mít a nebo nemít, protože u žen, co nerodily, se zvyšují určitá rizika nemocí a předpokládám, že tomu tak je i u zvířat. Ale možná se pletu.
Jen mě tohle všechno zajímá. Až se sama divím, vždyť já žádné zvíře nikdy neměla a nechtěla 😁 a najednou i s Colombínkou mňoukáme 😁 a tak bychom si jí s dcerou chtěly užít co nejdéle, když už jsme všechny dostaly tuhle šanci na společný život. Našla si nás v pravý okamžik … naše dny byly neskutečně stereotypní, dceřina puberta a k tomu nálada v rodině na bodu mrazu – bráchovi diagnostikovali leukémii a co si budeme povídat, v práci to taky žádná hitparáda není – lidské vztahy se zhoršují. Prostě nám vnesla do života radost a my jí chceme rozmazlovat a usnadňovat jí ten její, který nezačal nijak hezky.