Máte nějaký humorný příběh s prezervativem?

Jako študenti jsme jej umístili do kýblu a druhým kýblem jsme jej přes nálevku naplnili několika litry vody (později ještě s přídavkem Jaru) a zavázali. No a pak jsme si počkali na nějakého chodce a vyklopili to ze 3. patra vedle něj na chodník. Efekt byl velkolepý. Mohli jsme se nad reakcí nešťastníka pos… smíchy. Takové jsme dělali blbiny.

Ano, mám. Našla jsem ho jako malá holka doma v šuplíku a měla jsem za to, že to je balónek, klasika:-) nikde mi neuvízl, ani nevypadl jako prave v Ordinaci v prasečí ohradě:-D

Upravil/a: quentos

Jako student jsem je na radu pana léčitele „pro případ“ svědomitě nosil v peněžence, takže si to o humornou historku přímo říkalo.
Zde je výňatek z mé studentské kroniky, ať to nemusím líčit znovu:

[Pan léčitel mi] udílel bratrskou radu. „Hochu, povidám ti, nos s sebou všude prezervativy. Nikdy nevíš, co se může přihodit.“

A tož od jisté doby mají kuchařky v menze haló, a ani tento poslední den v akademickém roce, kdy si dopřeju naposledy zajít do menzy na Moravském náměstí na oběd, není žádnou výjimkou.
Mávnu jako obvykle peněženkou před snímačem. Teoreticky by měl snímač zaznamenat v peněžence ukrytou ISIC kartu a ohlásit personálu objednané jídlo.
No jo. Jenže to bych nesměl mít peněženku nabouchanou nejrůznějšími účtenkami, sto let starými paragony a dalšími libůstkami, že.
Takže jako obvykle v nervózní rychlosti, ať nezdržuju frontu, vytrhnu z té šrajtofle naráz hrst oněch povedených zežvaněných prastarých paragonů.
Ovšem ouha – působení síly použité při tomto úkonu bohužel neodolá ani halda kondomů, zodpovědně zaujímající své místo v téže šrajtofli.
A tak se vzápětí menzovní výdejní linka, ač kovová, div neprohne pod záplavou českých a polských šprcek, vyvalivších se z nabouchané portmonky a nemilosrdně si skrz šprycle linky nyní razících cestu na zem.

No, lidi, co všichni čumíte?

Beze slova se sehnu a jmu se ony zlořečené šprcgumy sesbírat.
Copak o to, vždyť je to úplně normální. To se stane každýmu.
Ale ne v menze na výdejní lince… a ke všemu opakovaně…!

Dokud na trojce dělala ona krásná, rajcovní, pihatá krasavice s nádhernými rty, tmavýma očima a ještě nádhernějším pihatým pršákem, bylo by se dalo z toho ještě pořád poměrně geni(t)álně diplomaticky vycouvat. To víte, slečno, kdo by do menzy radši pro všechny případy nenosil kupu šprcek, když se na Vás musí každej den koukat, co kdyby se jednou neudržel… jenže co říct, když ji vystřídal ten neustále pitvorně se tvářící starej fousatej dědek?

… a pěkná ironie osudu: co myslíte – když už to dopadlo a konečně „něco bylo“, byl to zrovna jedinej den, kdy jsem ty šprcky nechal doma (zdůraznila mi, ať si s sebou nic neberu…)

.
.
.
… a ještě retrospektivní dodatek: totéž balení kondomů si zažilo ještě něco. Tuhle přišla sestra – jako obvykle večer před, když to nejvíc hořelo – , že mají zítra do školy přinést kondomy, jestli nááhodou nějaké nemám. Poskytl jsem právě totéž balení, které jsem nosil celou dobu v peněžence. Ráno jsem je našel vrácené na stole. Když jsem se ptal, co se děje, maminka pravila, že jí raději nějaké cestou koupí, protože na těch mých ušmudlaných a zašlých je evidentní, že už jsou v peněžence hooodně dlouho…

Upravil/a: quentos

1. Horkýže Slýže: „Mamulka prosím vás, povedzte dcére, …“

http://www.ka­raoketexty.cz/tex­ty-pisni/horkyze-slize/rn-b-soul-2016

2. Tři sestry: Sovy v mazutu

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=ud2DlnRdWFs

3. http://krasna­.nova.cz/clanek/jak­nakluky/kluci­ci-zpoved-kdyz-selze-kondom-najse-nejhorsi-story.html

To je předmět, který tak upřimně nenávidím, že mne ve spojení s ním nic humorného nenapadá.