Máte podobný rituál?

Jsem na tom velice podobne …nejses v tom sam ,..

Mezi mé nejoblíbenější večerní rituály patří napuštěná vana s pár kapkami bylinného oleje,hořící svíčka a tlumená,iklidňující hudba.Jelikož v peněžence je vždy jen pár drobných,nemám důvod se o ni strachovat.Klíče zevnitř a zamknutí jsou automatickou reakcí po příchodu do bytu,ani zde není kontrola nutná.

Bohužel na podobníé rituály nemám vůbec čas. Každý rituál ale je svým způsobem přínosný pro člověka.

Nemám. Mám tento : vezmu klíče, zamknu a jdu spát. Vím ale, že takoví lidé existují a kontrolují několikrát, jestli mají zamčeno. Musíte si věřit ! 🙂

Ano, mám podobný rituál, pokaždé, jakmile jdu spát vypnu notebook, nastavím si chytrý budík, pomodlím se, lehnu si a poté si představuji jisté věci, které by nebyly vhodné sem psát, bez toho bych zase já neusnul.

Pod pojmem „rituál“ si představuji něco naprosto jiného. Mám své návyky a mezi něco takového bych zařadila i Tvé „rituály“. Se zamykáním se nijak netrápím. Někdy zamknu, jindy spím docela klidně v nezamčeném bytě. Peněženku většinou kontroluji, když do ní dávám peníze, nebo je naopak vydávám. Klíče většinou nechávám v zámku.
A ty rituály? Čtení – hezky se uvelebím na gauči, vezmu knihu, pohladím ji a tiše poděkuji za zážitek, který mi přináší. Když končím se čtením, pohladím stránku, na které jsem skončila, vložím záložku a knihu zaklapnu. Než ji dočtu, tak má své přechodné místo na stolku pod lampou. Podobný rituál mám při poslechu hudby. Mám jich víc, ale zlozvyk související s potřebou neustále kontrolovat klíče, peněženku a zda jsem zamčená, ten tam opravdu nepatří.

Rituál nemám ale třeba když si vzpomenu, že jsem si na ráno nevytáhl z mražáku pečivo na snídani tak vylezu nebo když se chci o něčem ujistit tak vylezu ale rituál to není. P.S. toho asi moc nenaspíš.

V krajním případě to může vyústit až v toto http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ob­sedantn%C4%9B_kom­pulzivn%C3%AD_po­rucha Já třeba jedinkrát zapomněl zamknout byt a od té doby jsem to kontroloval x-krát za den. Někdy jsem byl schopný se vrátit z konce ulice zpět domů, abych to zkontroloval, ale už jsem na to našel fígl. Zamknu, chytnu za kliku, abych zkontroloval, že je zamčeno. Položím klíče na skříňku. V ten moment si nahlas řeknu, že je zamčeno, ještě párkrát si to zopakuji v duchu a když odcházím od skříňky, tak už přemýšlím nad něčím jiným a snažím se myšlenky na to jestli jsem zamčel vytěsnit z hlavy, ale i tak mi to někdy nedá a když jdu kolem dveří, tak to zkontroluji.

Je to opatrnost. Já, když jsem sám, tak dělám něco podobného. Jsou horší rituály. Stačí se podívat na film „Lepší už to nebude“. To už je potom nemoc.