Odpoveď byla označena jako užitečná

Odsouzený člověk byl někdy nejdříve zbičován a posléze vlekl příčný trám svého kříže až na popraviště, kde již byla vztyčena svislá část kříže. Na popravišti byl odsouzený svlečen ze šatů a k příčnému trámu s roztaženými pažemi byl přivázán, nebo mu byla zápěstí přibita ke dřevu hřebíky. Trám byl potom vyzdvižen a pevně připevněn ke svislé části kříže asi 2,5 až 3,5 metru nad zemí. Pak byly nohy přivázány nebo přibity zvlášť hřebíky. Nad zločincovu hlavu bylo umístěno oznámení se jménem odsouzeného a jeho proviněním (titulus). Kříž mohl mít více podob, například +, T či X.
Názory na příčinu smrti při ukřižování se různí, svou roli však patrně sehrálo více faktorů, uvádí se např. hypovolemický šok a pomalé zadušení v důsledku toho, že pozice těla při ukřižování ztěžuje dýchací pohyby. Ukřižovaní někdy nebyli z kříže sejmuti a tak lidé mohli dlouho vidět řadu křížů jako výstrahu případným následovníkům.
(O přeživším nevím – vyjma „historky“ o Ježíšovi.:-)

Öbjevily se některé nové pohledy na ukřižování. Teorií o bezprostřední příčině smrti ukřižováním je poměrně hodně, jediné na čem panuje obecná shoda je fakt, že šlo o multifaktoriální selhání organismu během tohoto procesu mučení, na kterém se významně podílela řada šokových faktorů, nesmírná bolest, vyčerpání, ztráta krve, lacerace tkání hlavně v oblasti hrudníku včetně možné kontuze plic během bičování. Frederick Zugibe a někteří další lékaři, především forenzní patologové, pokusy s dobrovolníky přiblížili blíže některé okolnosti, které nastávaly během ukřižování. Prokázali třeba, že během visení na kříži sice dochází ke snížení plicní ventilace asi o 10%, to samo o sobě ale není příčinou smrti udušením. Zugibe a ostatní ale přišli na to, že již po několika minutách, v závislosti na fysických dispozicích daného jedince, visení na kříži dochází k výrazným a posléze nesnesitelným bolestem v oblasti jak horních vzpažených a v zápěstí fixovaných končetin, tak k výrazným a nesnesitelným svalovým bolestem v oblasti dolních končetin. Tyto bolesti nakonec vedly u dobrovolníků k přerušení pokusu, nikoli nemožnost dýchání. Na svalové bolesti v končetinách se dle mého soudu, kromě jiných faktorů, bude asi nejvíce podílet hromadící se kyselina mléčná – laktát, která u omezeně pohyblivých fixovaných končetin není dostatečně metabolizována. Přišlo se také na to, že již po několika minutách visení na kříži dochází k výraznému vzestupu tepové frekvence hodně přes 100 pulsů za minutu. Vznik maligní arytmie u mladého a zdravého cca 30 letého člověka je spekulativní i když jsem si vědom, že v medicíně je možné prakticky všechno. Stejně tak ruptura myokardu při akutním transmurálním infarktu myokardu je možná, tyto případy jsou však spíše výjimečné. Někteří lékaři, kteří podporují teorii o smrti Ježíše na rupturu myokardu předpokládají, ovšem nedoložený a neobjektivizovaný fakt, že poté co podle evangelií Ježíš nesouce patibulum na horní části zad s fixovanými horními končetinami několikrát padl, mohlo kolem 50 kg vážící patibulum při pádu komprimovat jeho hrudník a způsobit kontuzi srdce. Tato oblast kontuze srdce se pod tlakem krve během času stále vyklenovala až vzniklo aneurysma, které nakonec náhle prasklo, což vedlo k okamžité smrti.

http://engel.ic­.cz/jesus_sou­bory/Page391.htm

Na kříži přežil jediný člověk
Přesto existuje záznam o údajně jediném člověku, který kdy ukřižování přežil a nepotřeboval k tomu zázrak zmrtvýchvstání jako Ježíš. Jednalo se o jistého Faianuse, který „dokázal“ přežít na kříži šest dní. Poté mu byla udělena milost a dostalo se mu i dobrého lékařského ošetření. A jak praví dobové texty, žil prý spokojeně dalších 50 let.

http://procpro­to.cz/slider/je­zis-se-udusil-aneb-co-se-ve-skutecnosti-delo-pri-ukrizovani/

Příčina smrti byla myslím udušení, pod vlastní vahou těla. Mám tu plnou skříň knížek o vraždění, mučení, trestech smrti a jinejch zvrácenostech, tak možná ti to najdu, jestli se mi bude chtít… :)

To mluvíte o lidech a církvi ?
Doplňuji:
Fakt se vám to líbí ?

Upravil/a: mosoj