Měl by se film zahrnout do maturitní zkoušky stejně jako je literatura?

Zpravidla je historie filmu jednou z maturitních otázek. z CJL. Z toho plyne, že můžete uvést třeba několik filmů z pohledu historie. Jinak můžete do četby uvést knihu, kterou jste četl a doplnit filmem a obě díla srovnat.

Přece i ti, kdo se podílí na tvorbě filmu si knihu museli přečíst a pak ji zpracovat. Takže vložili do zpracování kus sebe. Film se může odchylovat od příběhu knihy, takže nezastupiuje četbu, jen doplňuje. . Kromě toho máte vyjádřit svůj názor na obsah knižního díla, nikoliv názor na zhédnutý film, tedy pohled jiné osoby na příběh. Proto je vhodné srovnání, ale pro literaturu je důležiltý originál. Někdy jsou ve filmu postavy utvořené, jindy vynechané, liší se závěr. . Existují někteří spisovatelé, kteří se brání filmovému zpracování díla.

Třeba pohádka Popelka byla u nás zfilmovaná , 2×. , která z nich je přesnějším obrazem pohádky B. Němcové?

Svou otázkou potvrzujete, že patříte k mladé generaci, pro níž je zřejmě obtížné číst knihy a přemýšlet o tématu, ale raději přijít k hotovému zpracování. Četba přece stimuluje mozek k aktivitě, vede k vlastním představám, obohacuje slovní zásobu, tedy i ovlivňuje vyjadřování a porozumění textu.

Zkuste porovnat knihu Hlídač a film Hlídač. Uvidíte, v čem se shodují a v čem liší.

Upravil/a: annas

Kompletně nahradit knihy filmem?
To asi ne.
Tys nepostřehl rozdíl vnímání mezi přečtením knihy a shlédnutím filmu?

Přečíst si trochu písmenek ti neublíží.
Filmy jsou příliš přežvejkané.

Ne.

Když jsem ke konci minulého století maturoval, tak jedním z maturitních témat z literatury bylo filmové umění, ale žádná substituce literárních děl filmovými se nekonala. Myslím, že kultura v našem životě má svůj význam, ale ne až takový, abychom se museli stávat odborníky na určitou podmnožinu kultury a naopak zůstávali nevzdělaní v oblastech, jejichž neznalost nás může poškodit víc než neznalost nějakého druhu umění.

V špeciálnych školách ano. ale v bežných stredných školách môžete pri maturite porovnať knihu a film.
Ak by ste na maturite miesto odpovede o knihe, odpovedali o filme, asi by ste si so skúšobnou komisiou v názore na toto dielo nemuseli rozumieť.
Treba si uvedomiť, že vo filmárstve je kniha len základ scenára filmu. Scenárista knihu upraví na požadovaný charakter budúceho filmu, vloží tam svoje „videnie“ priestoru, postáv (niektoré vyhodí, iné vloží) a ich charakteru,, upraví texty, akcie a potom príde režisér so svojim „výrobným“ štábom (výtvarníkom, kostymérom, hudobníkom zbrojárom a rekvizitárom, dnes i počitačovým grafikom) a produkčným (financministrom) a spolu vypracujú filmový scenár Väčšinou je to sú to „tony papiera“, pričom produkčný sedí na peniazoch ako Strýko Skrblík, najmú hercov a komparz. Keď príde film do kina, divák, ktorý čítal knihu, zistí, že s knihou to má spoločné len titulky a názvom a autorom knihy. Pritom na rozdiel od knihy, rovnakej v každom vydaní, v každom novom filme podľa rovnakej knihy, by ste videli niečo úplne iné.

dodatok z čias dávno minulých:
Niečo podobné sa totiž stalo aj mne, keď som na maturite mala odpovedať na otázku o spisovateľovi a knihe (prirodzene som to nevedela), tak som odmietla odpoveď so zdôvodnením: „videla som divadelné predstavenie, ktoré mi túto knihu totálne zhnusilo“. Ešteže boli tolerantní a túto výhovorku mi uznali a dali náhradnú otázku, ktorú som vedela zodpovedať.
Ale to bolo dávno, keď učitelia naozaj učili, miesto naháňania bodov svojej politickej strane.