Co by, kdyby… Ale historie se opakuje a je zajímavé o tom přemýšlet. Zbraně pálí v rukou více než led. Potom přišel rozkaz nestřílet. Nejde to skousnout, jen tak tiše stát a bez náznaku obrany nechat se fackovat. Kdybychom se bránili, třeba by druhá světová vůbec nebyla…
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Ametyst před 601 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jaký jsi ročník narození? To neznáš historii? Navíc jsem někde četl, že bychom neměli žádnou šanci a nic by se nezměnilo. Výsledek byl předem jasný.
2Kdo udělil odpovědi palec? elkon, cappuccino
před 601 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě, že to byla věc politiky.
Realita byla taková, že ČSA patřila mezi lepší armády té doby, RČS měla to pohraniční opevnění, arciť nedodělané a Wehrmacht Heer na tom nebylo ještě tak dobře, jako když třeba obsazovalo Francii. Achillovou patou ČSA bylo letectvo, které bylo malé a zastaralé, na druhou stranu Wehrmacht Luftwaffe.
Morálka česky, slovensky a rusínsky hovořících vojáků ČSA byla, obecně, velmi vysoká, to samé motivace. Na druhou stranu v ČSA byla spousta vojáků hovořících německy či maďarsky. Někteří byli pro RČS, jiní proti, ale obecně německy a maďarsky hovořící obyvatelstvo nebylo RČS příliš nakloněno (právem!), a to, jak se mýlili, většina pochopila až někdy v roce 1943 či později. Říjen 1938 měl takové počasí, že letectvo by bylo, prakticky, ze hry, na obou stranách, což by, samozřejmě, nahrávalo nám.
Wehrmacht Heer by byl hůře motivovaný, na druhé straně velmi dobře zásobovaný a živený, protože Říše byla větší, a s ohledem na ekonomiku té doby, výkonnější, organisovanější, a v případě války by NSDAP zajistila, okamžité, přeorganisování průmyslu tak, aby primárně podporoval vojsko (což se taky později stalo, že).
U nás byl burdel, Schlamperei, klasika, jako vždy, takže ano, na jedné straně bylo ohromné nasazení a motivace Wlastenz československého obyvatelstva, na straně druhé by vznikl chaos, v podstatě velice rychle by se musela vláda i president přesunout do Horních Uher, do Tater, to samé civilní obyvatelstvo, protože pohraničí by bylo s to Wehrmacht Heer zadržet v rámci jednotek dnů. Na to nebyly uzpůsobeny silnice, a v té době ani železnice – jediné páteřní spojení středu Čech s Horními Uhrami představovala, dvoukolejná, Košicko – Bohumínská dráha. Trať Kolín – Hory Kutné – Německý Brod – Nové Město na Moravě – Brno – Hrušovany u Brna – Břeclava – Kúty – Bratislava byla, v té době, místní drahou, která se mezi Německým Brodem a Brnem klikatila kolem potoka, s nízkou traťovou rychlostí, únosností, a s minimální propustností. To samé trať Brno – Nemotice – Veselí nad Moravou – Kunovice – Uherský Brod – Bojkovice – Vlárský Průsmyk – Nemšová – Trenčianská Teplá. To samé trať Hranice (Mähr Weißkirchen) – Krásná nad Bečvou – Vsetín – Horní Lideč – Púchov, to sice nebyla místní dráha, ale byl by problém se na ní vůbec dostat, pokud by, buďto, Wehrmacht Luftwaffe, nebo o něco později i Wehrmacht Heer, přerušili hlavní spojení mezi Prahou a Moravskou Ostravou.
Takže by vznikl neuvěřitelný chaos, velká část německy hovořícího obyvatelstva by Wehrmacht vítala jako osvoboditele, otázka je, jak by to bylo s ČSA, zda by celé roty, čety, atp. nepřecházely, pod bílým praporem, pod Wehrmacht, hrajíce při tom Die Wacht im Rhein, či Deutschland Hoch in Ehren, či něco podobného. Naši lidé nevynikali, nevynikají a vynikat nebudou frustrační odolností (obecně neradi, pokud je něco těžké), takže původní nadšení a nasazení by se, pod tíhou okolností, relativně rychle rozpadlo.
Pak by záleželo na tom, co by dělaly mocnosti. Tam, kde dneska máme hranici s Polskem a Rakouskem, byla, z velké části, hranice s Německou Říší. Poláci nám rozhodně nakloněni nebyli, o Maďarech ani nemluvě. Ano, bolševici pořád omílali, že pomoc by nám poskytl SSSR. Otázka je jak, když jsme s SSSR neměli, v té době, hranici, Rumuni by je přes své území nepustili a je velký předpoklad, že by Podkarpatskou Rus napadli a obsadili Maďaři. Jestli by Francie a UK změnila postoj? Je to možné, avšak velice málo pravděpodobné.
Pokud by nám pomohl, alespoň nějak, SSSR, Francie a UK, bylo by klidně možné, že by se Führer stáhl. On rok 1938 nebyl rok 1940, Na druhé straně pokud bychom opravdu zůstali sami, dobře, dejme tomu s nějakou symbolickou pomocí SSSR, tak Německá Říše byla větší, mnohem větší, to samé Wehrmacht, Luftwaffe, sice, nebylo na takové úrovni, jak tvrdila Goebbelsova propaganda a Göring, ale oproti našemu letectvu to bylo nebe a dudy. Takže bychom prohráli, a pak by nebyl Protektorát a Slovenský Štát, ale bylo by tady něco, jako byl Generalgouvernement v Polsku.
Jestli jsme tak měli, nebo neměli, učinit, na to si udělej názor sám.
0 Nominace Nahlásit |
Druhá by pravděpodobně byla ale v menším rozsahu pokud by nebyla zrada od Anglie / papaláš Sir přece k vůli nějakému Československu nebudeme nasazovat životy / Francie i Itálie / i když fašista Mussolini dostal od Českého papaláše vyznamenání /. Německo mělo lepší letectvo i počet tanků a dostávali při útoku na Polsko a SSSR pravidelně perník pro lepší výkon. Bez pomocí ze zahraničí by Praha byla za 48 hod. srovnána se zemí a nezahynulo by 300 tisíc obyvatel pravděpodobně 3 miliony a více.
0
před 601 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Filip84 pravděpodobně to byla nabídnutá pomoc jenom symbolická ovšem četl jsem v rakouském tisku, že Polsko odmítlo jakýkoliv přelet neb přesun vojsk / ovšem nevím kde je pravda /.
O Rzeczpospolitę vůbec nejde, nikdo ani neuvažoval o tom, že by se rudá armáda přesunovala (jakkoli) na území RČS přes teren Rzeczpospolitę, vztahy mezi Rzeczpospolitą a SSSR byly na bodu mrazu už jenom skrze wojnu 1920 r.
Tady:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/Europe_in_1923.jpg
je mapa Evropy v roce 1923, takže odmyslíš-li si samostatné Rakousko, pro nás naprosto stejná, jako v roce 1938. Přesun jakékoli sovětské pomoci by byl možný buďto přes území Rumunska, nebo Polska. O Polácích prostě ani neuvažuj, ať už skrze vztahy s SSSR, nebo prostě proto, že zachování Československa nebylo v jejich zájmu. Přesun přes Rumunsko by byl, theoreticky, možný, ale prakticky jenom letecky, protože po tehdejších silnicích by to bylo nerealisovatelné a železniční spojení SSSR – Rumunsko – RČS možné nebylo, už i jenom skrze rozdílný rozchod kolejí, a tedy nutnost zboží překládat na sovětsko – rumunských hranicích, ony přechodové vozy jsou jenom osobní a výměna podvozků je záležitost až poválečná, za tzv. první republiky se na hranicích s „Rusí“ přesedalo.
Samozřejmě, že jakýkoli přesun přes cizí terrain je vždycky problém diplomatický, protože v roce 1938 nikdo nechtěl dráždit hada bosou nohou. Jo, že se to potom vyvinulo, jak se to vyvinulo, to v té době málo kdo předpokládal.
Ona i ta (theoretická) pomoc francouzská nebo britská by byla velice problematická, ne-li nemožná, protože Švýcarské spříseženectví by jí, přes své území, pustilo stěží, skrze neutralitu, no a i kdyby – Rakousko už byla taky Říše a Vlaši by je nepustili, byli to spojenci Říše. Tak?
To jsou všecko jenom sentimentální kecy, představy romantiků, jak nám bylo ublíženo, a kdesi cosi. Kulový hovno nám bylo!
Realita byla taková, že RČS se k německy a maďarsky hovořícímu obyvatelstvu, kterého mimochodem byly milliony, chovalo od začátku jak hovado. Ať už to byl jazykový zákon, zemědělská pozemková reforma, diskriminace v politice (jinak by byla Sudetendeutsche Partei v parlamentu největší, s přehledem a Konrad Henlein na Hradě!), ekonomická diskriminace, toho bylo. Do toho, samozřejmě, když Walter Runciman, prvý vikomt Runciman z Doxfordu, přijel na tu visitaci, no tak Goebbelsovo ministerium nejen poradilo, ale i materiálně a finančně pomohlo místním, aby se ta skutečnost vykreslila ještě barvitěji a ještě otřesněji, než jaká byla realita. No tak jakou mohl Walter Runciman vládě Jeho Veličenstva podat zprávu? A kdo půjde do nejistého ozbrojeného konfliktu s mocností (kterou Německá Říše, v té době už včetně Rakous, rozhodně byla) kvůli tomu, že křupani dráždí hada bosou nohou? No, ano, nikdo!
Jo, že to byla jenom záminka, a o co že Führerovi vlastně šlo, to se ukázalo relativně brzy, ale už bylo pozdě. Mi je, samozřejmě, naprosto jasné, proč si Führer vybral jako první k napadení Československo: podívej se, napadl Rzeczpospolitę a kušnili a kverulovali Poláci, že by se jako nebránili, že by to bylo moc obětí, atp.? Ne, šli a bránili se. Napadli Vlaši Habeš a Habešané se bránili oštěpem, kosou a bosí (obrazně řečeno). Ne, to ti hlava nepobere, to je absolutní svéráz národního lovu, normální uvažování je máme stát, máme armádu, drahou!, tak? Prosím pěkně! 🤷♀️😅
annas | 5913 | |
Drap | 4621 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1315 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |