Mohlo se za protektorátu chodit do hospod a restaurací?

Chlastalo se, chlastá a chlastat bude za každého režimu.

Podobná otázka zde již byla. Ano, do restaurace se chodilo a pokud si dal host jídlo, musel odevzdat lístek. Např. porce 100g masa, lístek na 100g masa.

Jak kde a kdo, tatínek byl malý kluk a plzeňského dědy se už poptat nemohu a do hospod nikdy nechodil ;).
Vím jen, že dokud Němci vyhrávali bylo vše povoleno (kabarety, zábavy, kolotoče – toto bylo po Stalingradu zakázáno), kina ještě běžela…
V restauraci bylo jídlo (pokud bylo) i za hotové peníze, ale velmi drahé (pro smetánku).
V některých částech země a na vesnicíchlidé ani o válce nevěděli, sem tam projelo nějaké auto s vojákama nebo slyšeli letadla. Plzeňáci si „užili“, naši se 3× stěhovali, vždy po vybombardování (nějaký čas byli i v divadle… Po jednom činžovním vybombardovaném domě je v Plzni dodnes díra/mezera.
Když zrovna nebylo pivo, pilo se víno (i domácí), pálenka aj. Chlapi mudrovali v hospodě i u melty. Hospodští si vždy uměli nějak poradit… ;)
Lístky (potraviny) a body (oblečení) byly asi do třapadesátého roku. Těžce pracující měli větší příděl. Taťka byl v hornickém učilišti (povrch) na internátě a lístky na cukr , maso, rohlíky apod. sám nespotřeboval a vozil je domů, kde byli ještě 4 sourozenci (ale to už byla babi s dědou v pohraničí).
„Chlapi“ pili vždycky, za první republiky dokázali propít celou mrzkou výplatu a děti doma brečely hlady ☹

Ano, avšak politické rozhovory byly zakázány, jak informovala tabulka umístěná v každé hospodě.