Může být pravda, nebo je to dezolátus, že každý druhý zájemce o zaměstnání má záznam v rejstříku trestů?

Nevím, z jak věrohodných zdrojů, zde vycházíte (jedna paní povídala?).
Je rozdíl, mezi „uchazečem o zaměstnání“ a „zájemcem“ (ten nepožívá žádných výhod od PÚ, tedy finanční podpory, ZP aj.).

Jsou oblasti, období, kdy i to je u registrovaných uchazečů možné i časté.
U zájemců, bude možná převažovat, více osob, se zdravotním znevýhodněním. S nějakým typem ID a státních pojištěnců. Od těch se v I. a II: stupni ID, očekává, že podle svých možností, pracovat budou. Tam asi každá 2. osoba, záznam mít nebude.

„Kdo se může stát zájemcem o zaměstnání
Zájemcem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která
• má zájem o zprostředkování zaměstnání a
• za tímto účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání.
O zařazení do evidence zájemců o zaměstnání lze požádat kteroukoli krajskou pobočku Úřadu práce ČR na území České republiky (ke stažení Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání).
Zájemci o zaměstnání Úřad práce ČR zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci.“
https://www.u­radprace.cz/pra­va-a-povinnosti-uchazece-a-zajemce

DNES má u soudu, pro dluhy, škraloup hodně lidí, včetně majitelů
a býaylých majitelů firem a těch, kteří se jako OSVČ, pokoušeli, marně podnikat.

Upravil/a: da ny

Jeden muj znamy ma firmu a shanel zamestnance. Rikal, ze z 20ti uchazecu mel jen jeden cisty trestni rejstrik!!

Tak určitě, věřím že ano. Normální člověk ze sebe na ÚP šaška nedělá.

To se člověk s intelektem v normě, bezúhonný, snad (doufám) uživí vlastníma rukama (než dělat ze sebe bezprizorního kašpara na nějakém úřadu). ÚP je zde v ČRdeli dle názoru hlavního společenského proudu, pro všechny ostatní.

Upravil/a: zjentek

Je těžké ověřit pravdivost tohoto tvrzení bez přístupu k relevantním statistikám. Nicméně, všeobecně vzato, tohle tvrzení se zdá být poněkud extrémní a možná nepřesné. Zatímco je zřejmé, že určitý procentuální podíl žadatelů o zaměstnání může mít záznam v trestním rejstříku, tvrzení, že by to byl „každý druhý“, se jeví jako nepravděpodobné. To by znamenalo, že polovina všech uchazečů o zaměstnání byla trestně stíhána, což neodpovídá obecným statistikám o kriminalitě. Je však možné, že v některých specifických oblastech nebo průmyslech by se toto číslo mohlo výrazně lišit.

Pokud jde o uvedené trestné činy (užívání drog, držení omamných látek, neplacení alimentů a maření soudního rozhodnutí), je možné, že pracovnice má na mysli, že tito zájemci o zaměstnání mohou být trestně stíháni za tyto konkrétní trestné činy. Opět je třeba zdůraznit, že bez konkrétních statistických dat různých trestných rejstříků a zaměstnavatelů je těžké ověřit nebo vyvrátit tuto tvrzení.