Nebo toto vyprávění zahrnuje jen wir-forma?
co zahrnuje du-forma a er-forma?
existuje ihr-forma a sie-forma?
když je knížka jakoby z pohledu jedné z postav, a proto se v části
knížky používá 1. os. a pokud náhle tato postava z vlastního pohledu
začne říkat, co udělal někdo jiný a začne náhle místo 1. osoby
používat 3.osobu, jedná se najednou o er-formu nebo sie-formu?
Zajímavá 0 před 2032 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nejsem jazykářka, proto nebudu vysvětlovat druhy vyprávění.
Vyprávění může zahrnovat pohledy nejen samotného vypravěče ve 3.osobě,
ale i jiných zúčastněných v 1.osobě.
Například vypravěč vás uvede do děje a přenechá slovo ostatním
účastníkům s občasným doplněním probíhajícího děje, případně
vysvětlením. V tomto případě jde o kombinovaný styl vyprávění.
ukázku tekéhoto vyprávění vkládám do diskuse: (příběh vyprávějí
tři lidé). Pro orientaci vkládám písmeno V – vypávěč P –
(pastýř) J – jezdkyně
"Hle, zde malý pastýř ovcí v otrhané haleně sní o hrdinských
činech …
Tulák slétl dolů, přibližuje se k němu … "
pokračování v diskusi… --->
možná vám tohle pomůže v určení osob…
Upravil/a: led
0 Nominace Nahlásit |
pokračování odpovědi:
Vypravěč vás uvede do děje a přenechá slovo ostatním účastníkům
s občasným doplněním probíhajícího děje, případně vysvětlením.
V tomto případě jde o kombinovaný styl vyprávění. Tenhle příběh
vyprávějí tři lidé. Teď v této odpovědi pro orientaci vkladám
označení osob: V – Vypravěč, P – (Pastýř), J – Jezdkyně
úryvek:
(V) "Hle, zde malý pastýř ovcí v otrhané haleně sní o hrdinských činech … Tulák slétl dolů, přibližuje se k němu…
(P) Sedím u ohýnku „ej, horká noc je dnes. I ty ovce ztěžka dýchají.“ Pes mi leží u nohou a odpočívá.
(V) Tam, jakoby krvavě zčervenaly červánky. Horkýže to červánky! To plameny kolem všeho zmocňují se, ničí, obloha září a ne hromy, to bubny divoce perou…
(P) Připravuji se na boj. Očkem koukám, jestli někde uvidím v lese díru, kde se skrýt. Jsou blízko, už jsou na dosah. Uhýbam jezdci, co skáče skrze mne, není času přemýšlet, jen bránit svůj bídný život mi zůstává. Zpod koně skáču za zlosyna, stahuji ho k zemi. Zboku mihne se stín. Krutá bolest v hlavě mě zalévá… padám pod kopyta…
(J) Jeho tělo ze mě spadlo. Vstávám. „Je chytrý, tak rychle a jak nepozorovaně to udělal…“ odhrnu si z očí spadlé vlasy, skláním se pro helmici… „Co to je? Kdo to tu leží? To přece není… Někdo úplně cizí, nepatří k nám… “
( …úryvek z příběhu, který se udál počas natáčení historického filmu )