Myslíte si, že by dyslektici, dysgrafici nebo třeba autisté měli mít ve škole nějaké výhody?

Zabúdate mnohí, že nežijeme podľa zákonov starej Sparty.
„Po narodení dieťaťa sa najskôr rozhodlo, či bude vôbec žiť. Otec svoje dieťa predložil rade starších. Ak sa javilo ako slabé či choré, bolo hodené do priekopy. Takí potomkovia sa považovali za príťaž a boli pre Spartu zbytočné.“
Podľa vašich príspevkov ste mnohí zo Sparty hrbáča Ezopa a kráľa Lykurga duševne neodišli!
Len pozrite koľko slávnych vedcov, umelcov, ale aj športovcov bolo fyzicky, alebo mentálne odlišných od uznávaného ideálu človeka, za ktorý sa považujete aj vy.
A vy im bránite v rozvoji, vo vývoji ich schopností!
Choďte s vašim myslením do starovekej Sparty a snažte sa nebyť odlišní od stanovených kritérií, inak vás zhodia z brala, ako vy dnes zhadzujete ľudí, deti, ktorí za svoj „hendykep“ ani nemôžu! Beriete im právo na život.
Alebo sa hanbíte za svoje schopnosti a neochotu pomáhať slabším a týmto opovrhovaním sa chránite pred vašou slabosťou?!
Verím, že raz svitne deň a vy pochopíte, že právo na život, na dôstojný život a vzdelanie, majú aj iní ľudia, nielen vy.
Dlhé roky som bezplatne pracovala aj s postihnutými deťmi aj s deťmi postihnutých rodičov, choďte sa pozrieť, ako títo ľudia žijú! Až potom ich hodnoťte.

Upravil/a: led

Dysgrafik či dyslektik učivo zpravidla zvládne, jenže je bohužel pomalejší,. . Horší je to s autistou, je zpravidla inteligentn, í ale má nevypočitatelné chování, Většina těchto dětí do roku 2016 navštěvovala speciální, zvláštní či jiné školy. V roce 2016 bylo zavedeno tzv. inkluzívní vzdělání a děti s poruchami byly zařazeny do běžných základních škol.
Inkluzivní vzdělávání je na jedné straně dobrá myšlenka, spíš určitá idea, která se nedá zpochybnit. Protože i ve společnosti žijeme všichni spolu. Nekouká se na to, jestli je dotyčný postižený, prostě do společnosti patří. Vzdělání ale bylo postaveno tak, že když se dítě tomu, co škola požaduje, nenaučí, patří jinam, kde se dítěti budou věnovat speciálně,“

Tyto děti využívají pomoc asistenta, který se o autistického žáka stará, vysvětluje mu učivo, jenže bohužel ty běžné či zvlášť nadané děti zdržuje. Ty jsou naštvané a vzniká nepřátelský vztah k autistům., kteří ruší a zdržují ostatní. Myslím, že lépe bylo autistům dětem mezi stejnými vrstevníky než s asistenty v běžné škole.

Samozřejmě jsou různé formy autismu, např. někteří obtížně zvládají běžné mezilidské vztahy, autismus je celoživotní, ale jako dospělí mohou najít uplatnění v oboru, který je zaujme a jsou schopni se do problému ponořit a občas se stávají ceněnými pracovníky i odborníky v daném oboru. Nejdůležitější je správný přístup, trpělivost, respekt a pochopení od okolního světa, proto se tyto děti zařadily do běžných škol. Bohužel někdy brzdí normální děti, ale mělo by je to vést k toleranci,
Je to čistě individuální, tolerance je nutná, jen nevím, jak se všechny děti vyrovnávají s pomalým procesem výuky. Myslím, že tento proces nebyl dostatečně propracovaný.

Upravil/a: annas

Je to pokřivený školský systé. Smyslem je vychovat nemyslící občany, kteří budou jen pracovat a nepřemýšlet o světě a společnosti. Toto velice dobře fuovalo, když byly zvláštní školy. Ty jsme bohužel díky inkluzi zrušily , každé takto postižené dítě dostane asistenta a výsledek? Mnohonásobně vyšší náklady a postižené dítě nemůže dosáhnout na takovou úroveň vzdělání, jako tomu bylo ve zvláštních školách.

Ne. Jsem proti. Jednak, přesně jak píšeš, nemyslím si, že až budou pracovat, tak budou mít taky výhody. Když budou pracovat třeba u kasy a nějaké peníze ztratí či vrátí více, tak je nadřízený neomluví jen kvůli tomu, že mají nějakou takovouto poruchu. A jednak taky proto, že pokud se někdo přihlásí k psychologovi, že má nějakou dysgrafii, dyslexii atd. a ona mu udělá pozitivně testy, tak se nabízí možnost, že by nějaké „papíry na halvu“ mohl dostat každý. Někdo neumí mluvit dobře před lidmi, jiný občas vynechá písmo, jiný píše jako prase atd.

Jsem proti.

Sám jsem autista. Neměl jsem navýšený čas při psaní písemek, testů, ani u zkoušení. Ve skupině jsem pracoval. Prezentace před třídou jsem měl.

Díky tomu jsem byl schopný úspěšně získat pořádné vzdělání a zařadit se do pracovního procesu.

Myslím si, že kdybych měl tyto výhody, tak bych nezískal takové penzum znalostí a třeba bych v práci nestíhal.

Takže začnu odpovědí na otázku:
Ne, neměli by mít výhody. Měli by mít přístup ke vzdělání a stejně jako ostatní žáci by měli mít nárok, aby k nim učitel přistupoval individuálně s ohledem na rozdílné potřeby a možnosti. Ptát se, zda by měli mít nějaké výhody je stejné, jako řešit, zda děcko se zlomenou pravou rukou má psát (stejně jako ostatní) diktát na konci roku jakožto významné hodnotící kritérium zohledňující veškeré učivo posledního roku.....

Nejdo o to „vychovat kripla co nikdy nic nedokáže“. Jde o to, poskytnout výuku těm, jejichž vývoj zkrátka neprobíhá tabulkově. Správně vedený autista by v ideálním případě (přes problémy v dětství) měl být plnohodnotným členem společnosti, často bez jakýchkoli dalších potíží (bacha, část autistů má i další poruchu, se kterou se zkrátka nic nesvede). Stejně tak lidé s poruchou učení (různí ti dys---). Stačí jim pomoci v dětství a u dospělého nepoznáte že jako mladý měl nějaký problém. Pokud jej šoupnete do „zvláštní školy“ což před 30 lety byla jediná alternativa, naučíte jej možná číst psát a počítat a budete mít dalšího poběratele dávek.

„Prostě tohle mi přijde špatné, měli by si zvykat a žít se svým hendykepem.“ – podle toho co vím, tak zkrátka aktuálně ještě nemají plně vyvinutou nervovou soustavu a proto s některými věcmi nedokáží pohnout. Pokud jej budete tlačit přes čáru, skončí to těmi u dalších popisovanými jevy jako vztek, mlácení spolužáků i učitelů apodobně… Ty děti zkrátka nezvládnou situaci a bouchnou. Důsledek: děti v šoku, učitelé v šoku, výuka v kopru, „probleatické“ dítě zatvrzelé a ještě problematičtější. Přitom stačí jim jen trochu pomoci a nechat je dospět jejich tempem.

Vím o učitelce, která má ve třídě od 1. ročníku dva autisty. Přes nějaké potíže je s asistentkami zvládla integrovat. O jednom mám zprávy, že kvůli nějaké medikaci většinu výuky prospal. Pak během půl hodiny udělal veškerou práci, kterou ostatní žáci dělali celý den. Druhý zvládá výuku bez problémů, některé věci rychleji jiné pomaleji, podobně jako ostatní děti. Vzhledem k dobře zvládnutým specifikům „nezvladatelných“ dětí teď (na konci druhého ročníku) asistentky pomáhají s výukou a výchovou dalších dětí ve třídě, u kterých byly diagnostikovány jiné vývojové poruchy.

Pár poznámek k ostatním odpovědím:
Annas
„Tyto děti využívají pomoc asistenta, který se o autistického žáka stará, vysvětluje mu učivo, jenže bohužel ty běžné či zvlášť nadané děti zdržuje. Ty jsou naštvané a vzniká nepřátelský vztah k autistům., kteří ruší a zdržují ostatní. Myslím, že lépe bylo autistům dětem mezi stejnými vrstevníky než s asistenty v běžné škole.“

1. jsou mezi vrstevníky
2. pokud se asistent stará, pak to další děti nemusí zajímat a rozhodně je to nemusí nijak zdržovat. Pokud je asistent kompetentní (bacha, může skvěle zvládat péči o vozíčkáře, ale nemusí zvládat autistu) a dokáže pracovat s učitelem v týmu, pak se učitel o autistu víceméně nemusí starat a může jet svým tempem s ostatními dětmi.

Drap: Jsou různá postižení. Osobně si myslím, že spíše vychováme „nemyslící občany“ pokud od narození zavedeme sortování a nevhodné sorty se k sobě vůbec nepřiblíží. Jak led zmiňuje spartu – to by zhruba odpovídalo. Podobně nacistické Německo.

Rokio: Pokud jseš autista, tak bys měl vědět, že snad každý autista je zcela odlišný od jakéhokoli jiného autisty. Je možné, že pokud bys měl kvalifikovaného asistenta a další podporu, nemusels nyní řešit ty problémy, které řešiš. Ale neznám Tě. Zrovna tak je možné, že to cos prožil bylo pro Tebe to nejlepší.

Ametyst: Podobné potíže byli i v mnou popisované třídě. Zlepšilo (a časem vyřešilo) se to se schopným asistentem, který opravdu vnímá potřeby dítěte, ne jen se snaží zajistit, aby ten jeho zpropadenej svěřenec zas někomu (hlavně jemu) nezlomil ruku. V ideálním případě k těm záchvatům nedochází. (Svět není ideální a ani já nepředpokládám, že ten klid bude navždy). Ten záchvat je obvykle reakce na něco, co to dítě nedokáže zpracovat. Od toho by ten asistent měl být, aby mu podobnými situacemi pomohl projít. Doporučuji konzultaci u zkušeného psychoterapeuta. Bohužel mám docela dost alarmujících zpráv o tom, jak to na některých školách nefunguje. Je to o lidech. A bohužel v našem systému se péče o tyto lidi zatím pořádně nerozjela.

K některým se snad ani vyjadřovat nebudu, pokud budete chtít a mít náladu se tím prokousat (vážně jste se prokousali až sem??? 😉 ) třeba si z toho něco vezmete a třeba si poupravíte názor. Třeba ne.

led: Děkuji

Myslím že neměli, protože při takové logice by se jim třeba odpustil předmět český jazyk, nebo příště matematika. Moje kamarádka pracuje jako asistentka malého autisty na ZŠ. Když kluk mívá ty své nálady, že nic nemůže a nebude dělat, začne vyrušovat, a nic ho nezklidní. (Kdyby se tak choval dospělý na veřejnosti, už se volá policie.) Celé třídě včetně učitelky zruinuje výuku. Otázka je, zda ti dobrotrousilové, kteří zavedli inkluzi, si byli nebo nebyli vědomi těchto vedlejších negativních dopadů.

Měli by mít výhody, nejlépe ve vlastních, zvláštních školách. Nejsem si úplně jist, zda-li tato dnešní formou pojatá inkluze i s asistentem nebrzdí děti více talentované i celou třídu. Také by mne zajímalo, jak se jednoduše rozliší dyslektik, dysgrafik či třeba autista od těch normálních, trojkařů, čtverkařů, nebo úplně blbých.

Tak s ohledem na tu skutečnost, že je to oficiální diagnosa, oni jsou pacienti a mají na to ouřední lejstro od lékaře, tak se tomu systém musí přizpůsobit.

Ale vždycky platilo, že „zuřiví, šílení a blbí“ byli vychováváni zvlášť. Vždycky. Jistě, systém té výchovy a vzdělávání nebyl rozhodně ideální, byl poplatný době, Ale absolutní integrace, kterou volíme my dnes, je – zase – druhý extrém. A to tak ale je, člověk je tvor nepoučitelný a pohybuje se od extrému k extrému (třeba exekuce u nás).

Jestli je to pouze o tom, že potřebuje např. větší čas na písemnou práci, není důvod, aby nebyl v normální škole. Jinak by měli mít zvláštní péči, zvláštní školu.

Jinak to dopadne, jako s „kuchařem vyučeným z turismu“:

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=YjqK7shMPNc&t=­6s

Ten kluk za to nemůže, a opravdu nic proti němu. Může za to hyperprotektivní výchova adoptivních rodičů, školský systém, který zjevně zřejmému idiotu umožní složit maturitní zkoušku, a ten provozní, který je taky idiot úplný a komplexní. Řešit se to začne, až Trottelland někoho zabije.

Upravil/a: Filip84

Školy by měli přestat připomínat malá vězení a vylepšit se podle vzoru Waldorfské školy nebo Montessori. Vést děti k moudrosti a ne jen znalostem. Podrobit kritice historii lidstva a netvářit se že to co se dělo jsme vždy dělali dobře.

Zdroj: Hovory s Bohem. N.D.W.

To není žádná zásluha, aby museli mít nějaké výhody, naopak, brzdí běžnou výuku. Měli by mít oddělenou třídu, kde se jim budou věnovat s ohledem na jejich stav,.

Upravil/a: elkon

Možná nějaké drobné výhody ano.

Podle toho, s jakými charaktery v životě přijdou do styku. Tak třeba ty bys je uzdravil raz dva, pokud by na tebe natrefili, no ne? Bo seš zdráv, tak podle tohoto modelu.