Myslíte si, že existují lidé, kteří nestojí za pozdrav?

Pozdravit je slušnost, odpovědět je povinnost.

Ale i pro tento zdánlivě tak prostý projev existuje mnoho pravidel.

Můžete si je připomenout v odkazu
http://www.cho­vani.eu/pozdrav/c43

Pozdravíme nebo za pozdrav poděkujeme, pokud pozdrav slyšíme nebo poznáme podle gesta.

Nepozdravit nebo neodpovědět na pozdravení je nejen neslušné, ale je to ispolečenský přestupek.

Proto by se k tomu měly vést děti, aby si uvědomovaly, že slova děkuji, prosím, dobrý den a na shledanou jsou výrazem slušnosti nejen jejich, ale i dobré výchovy rodičů.

Upravil/a: annas

Pokud já někomu nestojím za to, aby mi na pozdrav odpověděl, popřípadě dělá slepého/hluchého, pak se já nebudu snažit dotyčného příště zdravit. Takže, myslím si, že existují lidé, kteří za pozdrav nestojí.

Nechci se nikoho dotknout, i já se stále učím a učím…

Ve všem, v celém životě nesmírně potřebujeme pokoru. Každičký den, v každé situaci, neustále. Neuvědomujeme si, jak si bez ní ubližujeme.

Hloubka pokory je vědomí vlastní jedinečnosti a zároveň pocit vlastní slabosti a nedokonalosti.
Nemůžu se na nikoho dívat svrchu, ať si myslím cokoliv, vždyť sám jsem nedokonalý.
Čím více je to pro mě těžké, tím méně jsem pokorný.

Za mě jde o slušnost a o pokoru. Tak že nikdo takový neexistuje, kdo by nestál za pozdrav…
:)

Zdravím pouze slušné lidi a ty, kteří na mě pokřikují
každý den gádžo ty opravdu zdravit nehodlám, řvoucí
opilce, jakbysmet ☹

Souhlasím s odpovědí Andělé, ani podle mne
neexistuje člověk, který nestojí za pozdrav.

Já většinou zdravím první, zdravím i tam, kde
to není úplně obvyklé (např. řidiče autobusu).

Pokud někomu na pozdrav odpovídám, pak většinou
kvůli tomu, že jsem zrovna byla zamyšlená a „zaspala“.

Nedovedu si představit, že bych někomu na pozdrav
neodpověděla.

Pozdravit KAŽDÉHO je slušnost. Kamarádit se s ním už přece nemusíme, ne? 🙂