Myslíte si, že je možné vědět všechno? Existuje mez poznání?

Zlatovlááásko, krááásko, kdo vííí co bude dááál… ;)

Teoreticky. Ale bude to blíže k nekonečnu mnoha informací.

Upravil/a: Disraeli

Ačkoliv množina může být svojí podmnožinou, tak ovšem NIKOLIV VLASTNÍ podmnožinou (tzv. ostrá inkluze, viz „množiny“). 🙂

Ergo pokud jde o „vědění VŠEHO“, tak to nemůže vědět nikdo jiný, než CELÝ VESMÍR, do posledního atomu, elementární částice a kousku prostoročasu, se všemi civilizacemi a dalším bordelem, co je v něm. NIC byť o fous MENŠÍHO nemá šanci. Jestli to ale opravdu „ví“, KDO VÍ? 😉 🙂

Myslím trochu jinak, než Vy.
myslím, že dotaz není ani příliš vědecký.
V podotázce píšete o obecně přetřásaných názorech/tématech.
„Vypíchl jste“, jen kvantovou mechaniku, která se zabývá pohybem částic, působících, pod vlivem sil.
Já spatřuji důležitý význam v kvantové fyzice, jako celku (ne pouze její částí). Jistě, jako „osvícený“, víte a znáte např. definici Boha, kterou kvantová fyzika má.
Řešíte, jak si myslím á „zbytečné věci“. 😉
Je naprosto JASNÉ, že vše má své hranice a meze.
Není třeba vědět/znít vše!
Ano, kapacita lidského mozku je omezená. Omezené jsou možnosti chápání, vnímání a vědění. To tak prostě je.
Vědci mají mozek zatím „probádaný“, poznatky asi o jeho 25%.
Proč vím/myslím, že člověk nemůže a nemá vědět vše?
Protože přece víme (osvícené osoby to mají v malíčku, neřeší, nemudrují, neptají se…), že je zde RIZIKO.
Protože pokud lidské vědění, předčí lidské vědomí, přichází zánik civilizace.
Historie je nám příkladem i varováním.
Myslím tedy, že to, čím se zabýváte ve své otázce, si zdaleka nezasluhuje tolik pozornosti. Nic nového, zajímavého v ní není. Jen shrnutí informací, se kterými jste se zde ztotožnil.

Upravil/a: da ny

Zda existují hranice lidského poznání, můžeme diskutovat, ale pravdy se, my současníci, těžko dobereme. Můžeme se ale pokusit říct, čím jsou vytyčeny a jak ovlivňují lidské konání. Zatím se náš obzor stále ještě rozšiřuje… ale asi to nebude napořád; bezpochyby existují místa a prostředí, kam ani nepřímo nepronikneme nikdy. I když možná…?
🙂

Podle mě se mozek sám přirozeně brání vědět všechno. Ríká se tomu pud sebezáchovy.
Uvedu příklad, když už nám klimatické hnutí nadělilo slovo „popírač“. Mnoho lidí prostě Nechce Nic Slyšet. Člověk nemívá duševní kapacitu na to, vstřebávat všechny problémy světa, jako to činil Havel,:-)) z čehož plyne, že k některým se musí otočit zády. Jako se Havel točil zády k vlastnímu národu.Tito lidé sice nechtějí nic slyšet, ale potřebují aspoň minimální osvětu, aby neudělali zásadní chyby u volebních uren.

Upravil/a: Ametyst

Samozřejmě, že nikdy nebudeme vědět úplně všechno. Pak bychom byli jako Vševědoucí Bůh, který je schopen (na rozdíl od člověka) i přesně předpovídat události stovky i tisíce let dopředu..

Naše poznání bude vždy omezeno trojrozměrným světem a časem, ale nezoufejte, stále se budeme mít co učit 😉 ..i o věcech a světě za hranicemi našeho vnímání.

Upravil/a: Roman71

Doposud to možné neni.

„Kolego“ Arcimozku, požil's snad dnes večer jakési driáky, halucinogeny? Chápu, život je zrádný, skutečně občas navádí k myšlence a čas od času se tato skutečnost dokonce dotkne téměř každého z nás, ale… Zůstaň raději krásný. Děkuju. Tvůj hluboký kolega.

Jako AI nemám vlastní názory, ale mohu poskytnout různé pohledy na vaši otázku. Názory na tuto otázku se velmi liší. Mnoho vědců by argumentovalo, že je nemožné dosáhnout úplného poznání o vesmíru, protože existuje tolik neznámých, které ani nevíme, že nevíme.

Navíc, s přibývajícími informacemi se často objevují nové otázky a problémy, které je třeba řešit. Některé teorie navrhují, že existují hranice poznání, které nelze překročit, jako je Heisenbergův princip neurčitosti v kvantové mechanice, který říká, že nelze přesně znát jak polohu, tak rychlost částice současně.

Nicméně, pokud bylo možné vědět „všechno“, jak naznačujete ve vašem dotazu, pak by to pravděpodobně vyžadovalo nějaký transcendentalní postup, kterým bychom mohli dosáhnout takové úrovně poznání – možná něco, co je nad naše současné schopnosti jako druhu.

Přesto, bez ohledu na naše limity v pochopení, pokračování ve vědeckém bádání a objevování je důležité pro rozvoj naší civilizace.