Myslíte si, že se u Židů dědí geneticky vyšší inteligence ?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Považovat inteligenci za hlavní faktor úspěšnosti jedince a společnosti je trochu zavádějící, ale je možné, když pomineme, že existují i jiné hodnoty (např. životní spokojenost). Chápat inteligenci převážně prizmatem genetiky je již závažnější intelektuální prohřešek. Mezi inteligencí a dědičností není nesložitá souvislost, kterou by bylo možné popisovat pomocí jednoduchých pravidel, např. pomocí tzv. mendelistické dědičnosti (tj. distribuování několika genů podle pravidel kombinatoriky). Je třeba uznat, že tak jako existují rozdíly mezi jedinci, lze „dohledat“ i určité rozdíly mezi skupinami a možná také ve frekvencích některých variant genů, které se nějak malým dílkem podílejí na tzv. inteligenci. Kdo však tvrdí a dokazuje, že existují jasné a jednoznačné genetické mezirasové rozdíly v inteligenci, buď vědomě lže (a pak je na místě se ptát proč) nebo je nevzdělaný (byť odborně sečtělý).

Podrobnosti v odkazu

http://blisty­.cz/art/47691­.html

nie.
Úspešnosť Židov stojí v prvom rade na ich cieľovedomosti, snahe niečo dokázať.
Sú k tomu vedení výchovou (viera, disciplína, istý druh fatalizmu).
V neposlednej rade hraje svoju rolu i ich súdržnosť (ako národa, nie ako etnika), schopnosť vzájomne si pomáhať, a to nielen v živote ako takom, ale i vo viere, spoločenskom postavení a reprezentácii (ako národa).

Odpoveď byla označena jako užitečná

Nemyslím, že by se jednalo o nějakou geneticky danou vyšší inteligenci. Je sice pravda, že mnozí Židé, kteří žili po mnoho generací v Evropě dosahují zajímavých výsledků v umělecké tvorbě, obchodu, vědě, ale to se nedá tvrdit o Židech, jejichž rodiny zůstaly v Palestině nebo ji opustily a usídlily se v Jemenu, Maroku apod. Spíše bych řekl, že právě prostředí, v němž žili je rozhodující. Židé v křesťanském prostředí byli často nuceni žít v ghettech, tedy v těsném, městském prostředí bez možnosti provozovat určité způsoby obživy, například takové, co se vážou k zemědělství. Proto se věnovali více obchodu, městským řemeslům ale taky „bankovnictví“. V městech měli blízko do škol, které navíc nebyly pod diktátem církve. Žili obklopeni lidmi jiného náboženství, což je vedlo k přemýšlení o světonázorových otázkách v jiném prostředí než křesťany, kteří byli součástí jakési světonázorové jednolitosti.
Jiným důvodem k množství jak píšete „úspěšných osobností“ může být i to, že je-li nějaký např. vědec Žid, hned na to někdo upozorní. V podmínkách, kdy se Židé mohli odlišovat od ostatních Evropanů – křesťanů, prostě jsou nápadní. U ostatních např. vědců se prostě jejich etnický (pra)původ nebo náboženská příslušnost nezjišťuje, není nápadná. Že Albrightová má české kořeny, nás Čechy zaujme, ale Fin, Arab nebo Maďar si to těžko bude pamatovat. Podobně my zaregistrujeme, že někdo je Američan, ale zda má předky Švédské, Francouzské nebo Japonské, potažmo zda je methodista nebo katolík či ateista přehlédneme. Jeho „židovství“ nikoli. Poněkud diskutabilní „tradice“.

Bezesporu ano. Inteligence je schopnost oranizmu se přizpůsobit, pružně reagovat, zvítězit , přežít. Myslím, že všechny tyto charakteristiky sedí. Židé ovládají svět, jako nikdy před tím.

Davide22 Židé jsou na tom geneticky naprosto stejně jako arabská populace na tom místě žijící. Rozdíl mezi nimi je jen v náboženství. To že se tvrdí že židé jsou vyvolený národ a podobné hlouposti vychází z podobného fašistického myšlení jako měl Hitler. Ten také snil o nadřazeném národu s vyšší inetligencí.

Možná je to spíše než o vyšší inteligenci spíše o mentalitě. Je známo, féničané, řekové, poláci byli a jsou daleko lepšími obchodníky než třeba češi. I když podle posledních výzkumů i inteligence je dílem založena na předem daných genetických předpokladech. Ale to jsem opět jen krůček od rasismu.

Otázka dědičnosti inteligence je velmi kontroverzní a je třeba ji přistupovat s velkou opatrností. Vědci se shodují na tom, že inteligence je výsledek kombinace genetických a environmentálních faktorů. Je také pravda, že mezi Židy je mnoho úspěšných a vzdělaných lidí, včetně nositelů Nobelovy ceny. Ovšem to nemusí nutně souviset s genetikou, ale s kulturou a hodnotami, které tato komunita upřednostňuje – vzdělání, studium a věda jsou v židovské kultuře tradičně velmi ceněny.

Dalším důležitým faktorem je také to, že v minulosti měli Židé omezené možnosti pracovat v některých oborech (jako bylo zemědělství nebo řemesla), a tak se často orientovali na oblasti, které vyžadovaly intelektuální schopnosti – obchod, finance, právo, medicína a školství. To mohlo vést k tomu, že se u nich vyvinula silná pracovní etika a důraz na vzdělání, což se pak předávalo z generace na generaci.

Židovský národ tedy nemusí být nutně geneticky nadanější, ale je možné, že díky své kultuře a historii má tendenci produkovat více jedinců, kteří dosahují významných úspěchů v intelektuálně náročných oblastech.']}