annas

Na stejnou otázku je několik odpovědí v archivu.

https://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=p%C5%99e­dlo%C5%BEka%20na%2Fdo

Např.

„Proč když se chystáte navštívit Slovensko, tak říkáte "jedu NA Slovensko“, ale když Slovinsko, tak „jedu DO Slovinska“?"

"Není to jednoznačné. Jednoduché pravidlo, kdy užít předložky v(e)/do a kdy předložky na, dát nelze. Lze však popsat jisté tendence., využít cit, zvyklosti …

Viz odkaz, ale je opět obecný

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/…

Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska vs. na Ukrajinu; v Bulharsku vs. na Ukrajině

Volba předložky je v těchto případech ustálená, daná tradicí: na Moravu, na Slovensko, na Ukrajinu, do Slezska, do Portugalska; do Evropy, do Ameriky., Do Slovinska … Převažují předložky v(e)/do.

Historie.
Na – jde o jednu z původních předložek s hlavním významem „směřování na povrch, na vyvýšené místo nebo na povrchu, na vyvýšeném místě nebo na místa ležící kolem řeky“. . Při delším pobytu v Praze snadno narazíte na oblíbené spojení, že se nějaká událost stala na Praze 4, nebo na Smíchově či na Národní třídě. Uvedená definice selhává, protože o žádném vyvýšeném místě nemůže být řeč.

Při umístění děje uvnitř nebo při jeho směřování dovnitř uvádí SSJČ předložku v (a do),

Rozlišujeme také pobyt na Slovensku či na Moravě, ale obvykle pobýváme v Čechách. To jsou vžitá spojení, která se běžně užívají a ve kterých se o pozornost přetahuje předložka na s předložkou v, resp. do.

Nevyjasněného vztahu těchto dvou předložek si můžeme všimnout i u spojení v zimě, v létě, ale na jaře a na podzim.

Výskyt předložky na nám dává jisté oprávnění k tvrzení, že předložka na v současné době má nejen vyšší frekvenci proti dřívějšku, a to v akuzativu i v lokále, ale především se vyskytuje v řadě typů případů, v nichž se užívalo předložek jiných, konkuruje zvláště předložce v, ale i do, u, o, k, pro i spojením bezpředložkovým.

Že předložka na nevyjadřuje jen cíl pohybu, ale i jeho směr: jíti do Benešova, ale jíti, směřovati na Benešov. Směr se vyjadřuje touto předložkou i u jmen míst, u kterých se cíl označuje předložkou do."

--
Nebo na Vsetín nebo do Vsetína – je v tom rozdíl atd.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/je-spravne-na-vsetin-nebo-do-vsetina

V současné češtině konkurují předložky" do" a „na“ ve směru a cíli jízdy.

Oba tvary „na Vsetín či do Vsetína“ jsou správné. Záleží na tom, zda jedete přímo do Vsetína, nebo směrem na Vsetín.

Předložka na + 4. pád vyjadřuje směr pohybu, předložka do + 2. p. pak cíl pohybu.

Ale oblastně se tento významový rozdíl nerozlišuje. Předložka „na“ se užívá ve významu „do“. Význam je možné poznat z kontextu – jedeme na Vsetín = jedeme (až) do Vsetína, anebo jedeme směrem na Vsetín.
–
Spojení stěžovat si „na město Vsetín“ je zcela něco jiného, než jen tvar " na Vsetín". Navíc to není jednoznačné ,zda „Vsetín“ je v 1. nebo 4. p.

Název města (Vsetín) může být užitý v 1. p., je to tzv. nominativ jmenovací – o městě Vsetín, s městem Vsetín – ale může se i „Vsetín“ skloňovat – o městě Vsetíně, s městem Vsetínem. Záleží na stylu, kdy se spojení užívá.

Stěžuji si na město Praha nebo na město Prahu, kde se dá pád rozlišit."

„Proč se říká v Německu, v Ugandě, v Brazílii, ale – na Moravě, na Slovensku, na Ukrajině?“

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-rika-v-nemecku-v-ugande-v-brazilii-a

Upravil/a: annas

6Kdo udělil odpovědi palec? Drap, Kepler, Anikitos, Muso, Edison, EKSOT123 před 2186 dny

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Drap Nahlásit