Naftová kamna.. Moji známí ve švýcarsku mají penzion, a topí v něm naftou…

Po spuštění topného agregátu začne dávkovací čerpadlo
přivádět palivo z palivové nádrže do topného
agregátu. Zde se palivo automaticky zapálí žhavicím
kolíkem. Nenastane-li ihned spalování, zopakuje agregát
automaticky spouštěcí proces. Ve spalovací komoře se
zapálí plamen, zahřívající zevnitř výměník tepla. Agregát
při tom nasává vzduch pro spalování zvenku a odvádí
spaliny opět ven.
Během topného provozu dopravuje oběhové čerpadlo
agregátu přes agregát ohřívanou chladící kapalinu
motoru. Ta obtéká horký výměník tepla a při tom se
ohřívá. V připojeném vodním okruhu předávají potom
výměníky tepla energii vnitřnímu prostoru.
Je-li vnitřní prostor, resp. motor ohřátý, poklesne potřeba
tepla a teplota vody dále stoupá. Při dosažení předem
nastavené mezní teploty sníží topný agregát okamžitě
výkon, resp. přejde do pohotovostního režimu (standby).
Topný proces se potom automaticky obnoví po poklesu
teploty pod určitou hodnotu. Agregát tak automaticky
přizpůsobuje svůj topný výkon potřebné teplotě.
Po vypnutí agregátu se řízeným způsobem ukončí
spalování. Agregát ještě krátce dobíhá, aby se ochladil.
Potom je ihned opět provozně připraven k novému
spuštění.Detailní popis v odkazu.

Zdroj: http://www.we­basto.cz/pros­pekty/cz/campin­g_cz.pdf

V sedmdesátých letech byla pokojová kamna i kotle ÚT na naftu poměrně rozšířena, ovšem v té době stál litr topné nafty neuvěřitelných devadesát haléřů a razilo se heslo „topná nafta, topidlo budoucnosti“. Rodiče nafťáky řadu let používali. Kamna se kladicky napojila na komín, nádrž byla cca na deset litrů. Zatápělo se v nich pomocí kousku tuhého lihu nebo el.žhavící svíčkou. Nafta splynovala v hořáku, při hoření kamna mírně vrněla a díky průhledu efektně zářila. Hořák bylo třeba pravidelně čistit, jinak při zapálení smrděla nafta. Spotřeba byla od 0,3 do 1,1 litru za hodinu a komfort byl podobný jako u plynu – otočením konflíku. Dnešní plynové wafky jsou však pohodlnější a bezpečnější.

I u nás bávala spousta domů, ale i hotelů a rekreaček vybavena kolelnami na naftu. Ve spoustě bytech byly lokální naftová kamna. Většina jich však jiý byla zrušena díky vysokým nákladům na naftu.U rodiného domku to chce spec upravený kotel a zásobník na naftu, kam se nafta dováží cisternou, Zapalovat lze podle typu, buď klasicky , sirkou, nebo pomocí elektriky.

Ne na naftu, ale na lehké topné oleje. Systémy vytápění jsou běžbě v prodeji, je jen třeba vyhledat vhodného dodavatele. Cenově je to asi jako zemní plyn – tedy cenově se blíží mezi dražší vytápění RD