Není hloupých otázek? Co myslíte, je to pravda?

A co Zvoníšek?
..ta má tak chytré otázky, že se mi chce až zvracet..

Také Petka…

Hloupost a neznalost jsou ovšem dvě zcela rozdílné věci. Neznalý hledá a ptá se. Hloupý se ptá, neví na co a mnohdy (ne vždy) se ptá i hloupě. Pak je ještě potřeba rozlišovat hloupě položenou otázku a hloupou otázku. To první nemá hloupý základ, jen je to třeba myšmaš reálií. Pak jsou ty otázky, co jsou hloupé od základu. a umí je položit přinejmenším občas asi každý.

No a to je to v čem se zamotávám. Jestli je otázka, na kterou hlupák hledá odopvěď hloupá (nejen hloupě podaná). Já si myslím, že i když hledá odpověď na (nějaký) nesmysl, stále tu odpověď hledá – no a proto ta otázka není hloupá, protože che znát tu odpověď (i když odpověď na hloupost). sorry za to závorkování, ale vyjadřování není moje nejsilnější stránka… :'D :'D
Hlupák položí otázku, dostane odpovědi, které mu řeknou, že to na co se ptá je nysmysl (např. neexistující věc nebo že takhle „to“ nefunguje, je to úplně jinka apod.), no ale dostane tu svou odpověď a třeba mu i dojde ta pravda. (Může se ptát pomýleně, na něco co neodpovídá pravdě, může to být úplně zcestná mylšenka/nápad aj. ale otázka hloupá pořád podle mě není = může leda svou otázkou ukazovast svou vlastní hloupost).

Ale už bych se na to fakt vykašlal, neche se mi nad tím přemýšlet. :)

@Kepler – i když třeba nejdou zodpovědět, tak hloupé být nemusí. Proč mě bolí hlava (důvody se najdou a i kyby se nedaly zodpovědět důvody, tak nějaké odopvědi dostane, i když by třeba nepřímo souvisely s otázkou), je lepší bílá, nebo žlutá (na to se dá dokonce odpovědět: třeba z tvého pohledu uvedeš důvody, která je lepší, která se ti líbí, neob odpovíš, že žádná není lepší a vysvětlíš proč anebo odpovíš úplně jinak… tohle podle mě pořád nedělá otázky hloupými (možná tak ty tazately, ale oni sami jen hledají odpovědi, i když pro ostatní možná banální).
Ale to je jedno, už to balím a už jsem nad tím přemýšlel až až.. :'D :) :DD

A lajčík dám, ale jak už jsem psal pro dnešek už mám vyčerpáno.

Dalšími typy hloupých otázek jsou ty, které po odpovídajících požadují, aby celkem běžnou odpověď vyhledali za tazatele. Dalším typem je třeba ta jestli se do GB ještě cestuje na OP., protože jak je všeobecně známo, GB je stále členem EU. Dalším typem je otázka, na kterou je možno získat odpověď jednoduše dotazem přímo u toho, kdo je k odpovědi kompetentní (viz co je potřeba k vystěhování do USA , apod.)

To bych (já) všechno oddělil na hloupého (nevědomého) tazatele, ale jen otázku (ale ne hloupou). Něco může být ve všeobecné známosti, ale tazatel se zeptá (odpověď nezná – může ji sice njít i jinde, ale nehledá – no ale tohle podle mě pořád nedělá tu otázku hloupou, ale jen toho tazatele, on sám i když hloupý hledá podovědi, tak pokládá otázku/y).

@Edison To, že se otázka opakuje neznamená, že ona sama je hloupá (může být hloupý tazatel.. a opakování není součást-vlastností té otázky).
S těmi jinými zdroji (což je totéž jako „na místě kam nepatří) bych zase taky nesouhlasil (to je ta věc názoru = ten důvod proč si myslíme, že nějaká otázka hloupá. A určitě bych ji samotnou z takové důvodu za hloupou nepovažoval).
Otázka tam kam nepatří, to si zase nejsem jistý (jak jsem říkal, tazatel může být hlupý/nepozorný, otázka samotná ne. A podle mě to asi není totéž. I když zase možná, když je hloupý ten tázájící, bude hloupá i otázka. Teď nevím. Asi spíš záleží jak se na to dívám/e, totiž z pohledu -účelu, důvodu otázky, formulace, anebo otázky všeobecně (totiž všeobecný smysl otázek)… tedy "proč, jak, kdy, co.“
Na spoustu otázek nejde odpovědět, neznáme odpovědi, to taky neznamená, že neexistují anebo že jsou takové otázky hloupé (nebo že se nemusíme snažit hledat odpovědi).
Špatně formulovaná – s tím bych souhlasil.

BTW vyčerpal jsem svůj denní limit pro ohodnocení, tak až zítra..

Přes internet ještě nikdo vyšetřovat neumí, takže odpovědi na otázky ohledně zdravotních problémů jsou spíše spekulace.

Otázky na problémy, které ještě řešit neumíme,
za hloupé nepovažuji → často znamenají, že tazatelé
o problémech přemýšlejí.

Za vysloveně hloupé považuji otázky, jimiž se tazatelé
pokoušejí zjistit názor třetí osoby.

A ještě musím dodat, že mnohdy než položím otázku tak hledám, čtu, procházím zdroje a fora… To má dva důvody: 1. třeba odpověď najdu dřív, než se zeptám, 2. abych mohl otázku správně položit, abych dostal odpověď na to, co potřebuju vědět a ne na to, na co se (blbě) zeptám. Mnohdy, abych dostal kvalitní odpověď je potřeba poskytnout i dobrý přehled o okolnostech. Např: „Kolik je výsledek?“ se nezdá jako hloupá otázka, ale je, bo neznáme vstupní veličiny.

Já právě hloupé tazatele a hloupé otázky nespojuji dohromady. I hloupý tazatel může položit dobrou otázku. Dobrou ve smyslu chytrou, zajímavou, nebo i zábavnou. Čistě zábavné, nebo čistě provokující nemusejí nutně být hloupé. Naopak i celkem chytrý tazatel může bez problému „ujet“, „ustřelit“ a položit klidně úplně debilní otázku.

Edison a protože vše je relativní, je dost možný, neřku-li pravděpodobný, že hloupý jsi ty.

…jako ne že bys byl blbec všeobecně. Myslím konkrétně při týhle diskuzi, jinak seš samozřejmě normální!

Asi máš recht. Ještě jsem sice na pochybách, co se týče toho, když je otázka „hloupá"z autorovy hlouposti (tím by otázka být hloupá nemusela, i když pro ostatní by tak vypadala). Myslím to takto: např. když se, jak už jsi psal, "někdo ptá na cigarety v mototechně,“ tak podle mě se ptá, protože chce cigarety, tak se na ně zeptá a odpověď stejně dostane (dostane ho blíž k cigaretám, protože je tady nesežene.. a možná se dozví kde). Není hloupých otázek, protože, když se hlupák ptá, tak odpověď nezná (třeba na ty cigarety – ani na to, že je tam nesežene), ale svou odpověď dostane. Takhle jsem to alespoň myslel, když myslím, že je hloupý tazatel, ale ne otázka. (= každý může být různě inteligentní a každý může mít jiné znalosti. A v tom vidím ten rozdíl otázek i okolnosti kolem nich – třeba toho místa kde se ptá, totiž, že i když je odpověď pro někoho na takovou otázku samozřejmá, pro jiného naopak vůbec. Jde o smysl otázky: jak už jsem psal – proč se ptá = aby dostal odpověď). Z tohoto pohledu by vlastně i špatně formulovaná otázka nebyla hloupá, protože její smysl i důvod by tam byl, ale formulace by byla chybná zase kvůli tazatelově hlouposti.
I když tazatel položí otázku, na kterou ostatní nebudou moct odpovědět a třeba ani nebudou vědět na co se přesně ptá, tak nějakou odpověď dostane i když ne odpověď přímo na tu otázku (otázka, na kterou hledá odpovědi, ale hloupá není = ona existuje, i když je pro ostatní chybně formulovaná. A tady se právě zamotávám, jestli je otázka hloupá anebo ne. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc se mi zdá, že žádná otázka není hloupá, jen třeba hloupě podaná, formulovaná, v nevhodnou dobu a na nevhodném místě. Ale jak už jsem hodněkrát psal, tak otázka sama hloupá není, i když tazatel být může).
A jak je v tom citátě: „Je lepší položit otázku a vypadat hloupě pět minut, než se vůbec nezeptat a být hloupý celý život.”myslím si, že to nesouvisí jen s tím, že tazatel se zeptá na něco, co nezná (a ukázal by tak svou neznalost – vypadal by hloupě, jak říká citát), ale že se zeptá na nějakou nesmyslnost, totiž na úplnou blbost (ukázal by tak totiž svou nechápavost, hloupost. Mohla by to být otázka která by s daným tématem třeba vůbec nesouvisela — ale zeptal by se, vypadal by sice hloupě a svou odpověď by dostal, tím pádem by ani otázka nebyla vlastně hloupá.. jestli víš, jak to myslím).
Ale nevím no, to je jedno. :D Už jsem se stejně dost rozepsal (sorry za to, jen mi to nedá a furt nad tím koumám)… :)

Neznalost a hloupost se nedají zaměňovat.