Není kolem 660 tisíc osob v exekuci moc na 10,5 milionů obyvatel?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Protože ČR. To je příčina sama o sobě a raději nebudu rozepisovat, jen nakousnu: systém/y, přístup/postoj, vzdělávání, mentalita, zákony, vlády,…
Finanční negamotnost.
Případně nedbalost a hloupost (vedle finanční negramotnosti). Nekomunikování s věřiteli, ‚nevědomý‘ dluh atd.
Neblahé okolnosti. Dostat se do toho teoreticky mohou i lidé, kteří mají povědomí o financích a jsou odpovědní, ale zkrátka je potkalo neštěstí za neštěstím (ztráta zaměstnání, neočekávaná ztráta fin. rezerv, blbé okolnosti, krach, hloupý věřitel, vážné podlomení zdraví, úmrtí někoho atd).

Většina ale prostě souvisí hned s tím prvním. Odpověď je prostě ČR. To mluví za vše.
Ale na druhou stranu je zde plno organizací, poraden a spolků, které fungují zdarma a dokážou pomoci. Poradit, analyzovat situaci, něco vyřešit i za toho dlužníka a spolupracovat s ním. Takové služby jsou chvályhodné.
Hlavně vina však leží na státu.

Nevím, jak to mají ostatní státy (jen u některých), ale v Česku je to bída. Je to moc..
Na Slovensku proběhly jisté změny a reformy. Něco k lepšímu, ale i horšíímu (vzhledem k tomu, komu to pomohlo; věřitel X dlužník). Vyhledáš na netu, čeho se ty změny týkaly..

Co se týká exekucí, tak to je problém nastavení systému. Starší pamatují na 90. léta, kdy byla špatná vymahatelnost pohledávek, dlužník nemusel platit (úvěry, ale obecně jakékoliv dluhy) a nikdo moc na něj neměl páky (soudy na roky atd.), v TV se pořád dokola omýlela druhotná platební neschopnost, banky krachovaly, i k dyž měly úvěry zajištěné, protože je nemohly vymoci. Tak se zavedl systém soudních exekutorů (dřív byl na Slovensku než u nás), fakticky ale soukromých podnikatelů, kteří jsou motivováni na vymáhání. Zároveň se zjednodušilo žalování, hlavně malých částek a také velcí věřitelé postoupili celé balíky pohledávek (např, pokuty za černou jízdu, dlužné částky za telefony, ale i poplatky z nemocnic) na firmy, které se spřízněnými advokáty a exekutory rozjely velký byznys (na který se nabalovaly další exekuce). Když u nás někdo spadne do exekuce, tak se skoro z toho nemůže dostat (z osobních zkušeností pro jednoho dlužníka vím, že upomínat exekutora, aby po zaplacení dluhu odblokoval účty nebo nemovitosti je sisyfovská práce).

Dluhová past je něco trochu jíné, tam je víc faktorů: minimálně zvyšující se příjmová nerovnost, malá finanční gramotnost a velmi snadná dostupnost nebankovních lichvářských půjček. Ano, je to velký problém, proto mě trochu mrzí, že i z politické mapy mizí tradiční levice, která na tyto lidi myslela, a nahrazují je populisté.

Ano, počet lidí v exekuci v České republice je poměrně vysoký v porovnání s celkovým počtem obyvatel. Tento fenomén má několik příčin. Jedním z nejčastějších důvodů je nízká finanční gramotnost – mnoho lidí si půjčuje peníze, aniž by si bylo vědomo důsledků, které s sebou půjčka může nést. Dalším problémem je zadlužení z důvodu neschopnosti zaplatit některé běžné životní náklady, jako jsou například náklady na bydlení.

Situace v ostatních zemích se liší. Například v Německu a Rakousku je počet lidí v exekuci v porovnání s celkovým počtem obyvatel mnohem nižší. To je způsobeno vyššími standardy života a lepším vzděláním v oblasti finanční gramotnosti.

Na Slovensku došlo v posledních letech k významnému poklesu počtu lidí v exekuci díky zavedení nových pravidel a regulací. Změnili zákon o exekuci, což vedlo k tomu, že exekuce se staly méně výhodné pro věřitele a exekutorské firmy. Díky tomu se exekuce na Slovensku staly méně častými.

Větší ochranu dlužníkům by mohla přinést i v Česku reforma exekučního zákona, kterou plánuje ministerstvo spravedlnosti. Nově by mělo být možné sloučit exekuce na jednu a zastropovat jejich maximální výši, aby nezadlužený dlužník nezůstal na ulici bez prostředků na životní minimum. Také by měl být snížen limit pro možnost začít exekuci – dnes je to 5000 korun, v budoucnu by to mohlo být až 20 tisíc.

Avšak, není to jednoduchý problém a vyžaduje komplexní řešení včetně zlepšení finančního vzdělání a regulace rychlých půjček a mikropůjček na trhu.

Po diskuzi v knajpě došlo plénům k závěru Češi, se umí nadchnout na př. rok 1948 ať žije KSČ soudruh Gottwald a SSSR, rok 1968 ať žije a sláva soudruhu Dubčekovi i jeho partě o lepším Ismu, rok 1989 nejsme jako oni i z komunistů budou dobří podnikatelé a politici. No a půjčky nepřeberné množství nabídek od lichvářů na všechno možné a jakoukoliv částku pro kohokoliv hlavně když má osoba občanku dovolená, dárky, auta, motorky, ošacení, mobily a.t.d.

Je to důsledek několika souběžných faktorů. Hlavní příčinou je finanční negramotnost. Nutnost vést domácí rozpočet s rezervou byla několik generací života v socializmu přerušená. Život na dluh je všudypřítomnou reklamou propagovaný jako šťastný. Nesplácení dluhů není trestné. Neplatič není společensky vnímán jako zloděj a podvodník, ale jako chudák, kterému exekutor něco bere. Neplatiči jsou extrémně chráněni. Neexistuje žádná možnost zjistit všechny dluhy dlužníka. Není zájem počet dlužníků omezit, protože tvoří kupní sílu a slušné příjmy exekutorům a prostřednictvím nemorálního oddlužení insolvenčním správcům.