Nohy do „O“. Co s tím?

Ale dá se s tím žít,jen musíš dospět do stádia,kdy budeš řešit jiné záležitosti a ne nohy do O.Určitě máš hezké oči nebo ruce.Nohy schováš pod dlouhou sukní nebo do širokých kalhot.
Jestli z nohou do O bolí kolena opravdu netuším.
Kdysi jsem znala jednu mladou holku,co měla nohy tak tvarované,že když je dala k sobě,tak jí mezi koleny v pohodě prošel fotbalový míč,a to měla modeling jako brigádu,protože měla fakt moc hezký obličej.Nemysli,že modelky mají všechny rovné nohy,to není pravda,ony jen tak blbě chodí,že to není vidět.
Doplňuji:
Beruško,věř tomu,že jednou se s tím vším-nudností,nesym­patičností a stydlivostí smíříš(to sice není to pravé slovo,ale fakt se to stane)
I já jsem si někdy kolem 15 roku věku připadala nudná,ošklivá i stydlivá jsem byla,možná to bylo tím,že jaké jsem měla spolužáky,ale pak to tak nějak zmizelo.Opravdu i ty nohy přestanou být tak důležité.

Upravil/a: iceT

…"Jinak já nemám hezkého nic, v tom je ten problém. A navíc jsem hrozně nesympatická, nudná a stydlivá. "…
😉
Tak tím jsi mne pobavila…
😉
Neboj – něco na tobě kluci určitě najdou…
___
O operaci opravdu raději neuvažuj, možné vylepšení estetiky by bylo, pravděpodobně, na úkor zdraví – a to za to fakt nestojí.
Spíš začni sportovat – třeba jezdit na kole, to dělá ´hezkej zadek´.
😉

Dívko, nežiješ pro nohy. Když se vkrádáš do koupelny, vysvlékneš se před zrcadlem, tvůj první pohled je kde? Tam je to pěkné, to pravdivé. Když se učešeš. Tvář. Upravíš, nebo neupravíš, to je jedno, jak se rozhodneš. Hlavní je, že jsi tam, zdravá, sice s občasnými bolestmi. Jsi nesympatická a nudná! ?To je tak, když se nemáš s čím zajímavým střetnout? A kdo je sympatická, záživná, nakažlivá dívenka? A proč je, a proč ty nejsi? Nejsi, protože možná neřešíš mnoho věcí, jako třeba: Hele, tý brďo, vole, no počkej, však jak to myslím, no neříkej že né, fakt jo? Ta úča fakt bych ji rozbila popelníky, vlastně tam maj v sámošce ty tyčinky jo, jak si maluju oči, jo, a už ti to Jiřka říkala? No nepovídej, símtě a co? No, že ten její je komplet nemožnej. … atd atd.

Tím, že máš jiné zájmy, že jsi možná trochu introvertní povahy, to nesouvisí s tím, jak si připadáš. Prostě nohy jdou s tebou. Jsi povahový typ, a ráda přeci – já nevím, ale nějací lidé tam jsou, ne? Jsou lidé, kteří tě mají rádi, ač se ti to nezdá. Jsi ten naslouchavý typ? No to neva, vždyť se sice mnohým sucharům a sucharkám můžeš jevit jako ticho, nuda. To by bylo vysvětleno tím, že ostatní jsou naoko zábavní, jenže neumí komunikovat. Oni se neumí bavit. Oni ti, já nevím proč jsi se rozhodla sdělit, že jsi nudná, oni se potřebují chvástat. Oni, ony jsou povrchní. Co když tě třeba zajímá hlubší vědění, jako matematika, čtení, stahování filmů, mít svou hru, nebo sestřenici kterou máš ráda. Prostě jen nastiňuji tvé předpoklady. Pomáháš jiným při písemce. Uvědom si to. To je tvá silná stránka osobnosti. Ale do budoucna si uvědom a to především, že se nikdy a za žádných okolností, pokud se rozhodneš jak se rozhodneš, nespojuj se s odhodláním za někým jít. Jít na někým. Protože je sympatický, leč povrchní, hezký, leč darebák, zajímavý, leč tě chce zneužít pro své ego. Toto věď a řekni si. V čem jsem nesympatická? V čem nudná? Nedokáži se bavit o nákupech modré tuši?

Naopak já tě zde hodnotím jako přínos do této internetové společnosti. Jako pomoc ostatním, jako kamarádka, která zde otevřeně řeší své otázky. A tohleto je důležité pro ty ostatní, které zajímají podobné starosti. Ukážu ti obrázek http://slovac­ko.org/data/i­mages/0118/im­g5914.jpg

Odhadni povahu této moderní holky převlečené do kroje.

Potom se podívej sem, http://www.gen­tleman.cz/archiv/13/im­g/05-mil-zpiv3.jpg

a sama si řekni, to jsou jejich nohy. Ty jsou takové, ale nehodnotím je. Jsou pouhými hnáty, nosiči těla, jenž obsahuje vědění. Nelži! Tyto nohy jsou moje a jsou krásné. Nepotřebuješ se stydět, protože tě to zaměstnává. Když se ti své nožky nelíbí, zatěžuješ se. Nelžu. Ty se kamarádko nepotřebuješ trápit se všeobecným vzhledem. Usínej s představou, že jsi za své nohy ráda. Vím. Protože ony jsou tím, co povzbudí srdce přítele, ať si myslíš, že to tak není. V této chvíli není důležité mít starost o to, jestli vypadám jako oni. Uvědom si, pro tuto chvíli, že jsi, uvědom si své nohy a přijmi je. Když budeš usínat, medituj a vezmi, přijmi své nohy do meditace. Poděkuj jim, jako sobě, přítelkyně, děkuji, že mnou protéká vaše i moje krev. Uvědomte si, mladá dámo, že nepotřebujete soudit své nohy. Že po dobu, kdy odpočíváte, nepotřebujete řešit problémy, starosti všedního dne. Protože ten den už byl, a vy se při opouštění dne, jak dobrého, či neúspěšného, klidně uvelebte a děkujte za tento den. Ať už byl jakýkoliv. Naučte se, jak klidně hovořit se svými končetinami. Natáhněte je na postel, udělejte si pohodlí. Vezměte je, jako by byly vaše přítelkyně. Jako by byly vaše. Zkuste být v klidu, zůstávejte ve svém míru. V klidu prociťte, jak vašimi nohami protéká krev. Jak se molekuly vzduchu dostávají ke chodidlám. Nyní vám vykám, protože nejsem nikdo jiný, než nápomocný hlas. Ve vaší povaze je víc, než optimismus. Zkuste na chvíli, a pro tuto vzácnou chvíli, kdy jste s nohama sama, přijít na to, co vás pohání k hodnocení. Každý jednou hodnotíme vzhled, nebo povahu, nebo hudbu, kresbu, květiny. Zkuste si uvědomit, že nepotřebujete hodnotit, že nepotřebujete rozebírat, porovnávat. Vy jste sama sebou. Ty jsi sama sebou. Nikdo jiný není. Uvědomte si, že ne vy, ale vaše tělo dýchá. Že to nejste vy, která žije. Přijměte skutečnost, že vaše tělo je celé. Přijměte svoje nohy. Přijměte je jako svou představu. Jako spící květinu, jako dítě. Přijměte je jako vjem nočního jezera s měsíčním svitem, jako hezký sen. Buďte s nimi. Uvědomte si, že vaše tělo je vzduch. Je to vzduch, který vám dává život. Nejste nic, nejste nikým. Život vám proudí tělem, jako by to byla oživlá socha. Vědomí a dech. Vědomí, že tělo je si samo vědomo. Že vaše dosavadní starosti jsou pouhým obrazem a vy pouhým pozorovatelem. Že ne vy, ale tělo je nositelem života. Každý dech, výdech. Je to tělo, které dodává život. Vzduch, který vdechujete, protéká nosem, protéká neviditelnými kanálky až do konečků prstů. Nohy jsou více, než kořeny stromů. Nohy si uvědomují vás. Ale nehodnotí vás za to, jaká jste. Stejně jako ruce, ramena, hýždě, záda vás mají tolik rády, že přijímají váš vzduch. Celé tělo je vaším přítelem, přítelkyní. Své nohy jste přijala. Dala jste jim přednost před cizími. Proto o ně pečujete. Proto je krášlíte. Dnes je chvíle, kdy vám nohy řeknou. Budu nosit sukni. Budu nosit legíny. A vy jste je přijala za své. Oblečete je jako své kamarádky. Vezměte je do sukní. Zkuste zapomenout, že nejste vy, kdo hodnotí, že není nikdo, kdo by hodnotil. Není na světě nikdo, kdo hodnotí. Je jen pocit. Pocit volnosti, pocit života, volného proudění krve, dechu, vědomí. Poděkujte za prožitý den, za to, že tělo se samo smí pohybovat. Že na vás myslí.
Přeji vám do života, abyste byla šťastná. Abyste prociťovala vědomí vašeho těla, které vás přijalo. A abyste byla zdravá.