O jakou psychickou poruchu by se mohlo jednat?

Jakou psychickou poruchou by podle popisu mohl trpět tento, mě velice blízký člověk?

Muž, 59 let, úspěšný podnikatel i když ostatními úspěšnými podnikateli často opovrhuje (např. za to že se předvádějí luxusními auty, kupují zbytečnosti apod…) Ideálně by měli všichni podnikat a vůbec, chovat se v životě jako on, nic jiného neuznává a své blízké okolí se neustále snaží nasměrovat, manipulovat podle svých představ. Je velice sebestředný a narcistický (není vyloženě namyšlený) ale uvnitř má sám sebe strašně rád. Nežije pro druhé ale pro sebe. Na první pohled je velice ochotný pomoct lidem a hned po seznámení podbízí nějakou svou službu a naslibuje hromadu věcí (odvezu ti cokoliv autem, pomůžu ti s podnikáním, seznámím tě z někým kdo se ti bude hodit), na oplátku (a i když možná skrytě) ale vyžaduje uznání a oddanost za své služby. Často je z něj člověk který ho nezná nejprve nadšen (jeho milým chováním a ochotou pomoct) a následně zklamán tím jak to dopadne, když nekoná přesně podle jeho představ. Naslibuje strašně moc věcí a většinu nedodrží, tím už pár lidí pěkně vypekl. Samozřejmě to vždy byla jejich chyba, on je ten, kterému se jenom křivdí. Je posedlý křivdami vůči němu spáchanými. Detailně si pamatuje každou křivdu, která mu kdy byla učiněna a to od útlého dětství. Mnoho z těchto křivd jsou však jeho vlastní chyby, které si ovšem vždy vyloží jako křivdy vůči němu. Rozumné argumenty a polopatické vysvětlení problému nezabírá (vždy argumentuje tím, co mu bylo spácháno třeba 20 let dozadu, někým úplně jiným a s problémem to vůbec nesouvisí – v těchto chvílích opravdu působí jako blázen. Když už se výjimečně stane že svou chybu uzná a omluví se, druhý den je zase všechno při starém (jako by přes noc zapomněl že svou chybu už uznal) a opět je mu ukřivděno a vyžaduje omluvu. Je schopný si úmyslně vymyslet lež a přesvědčit sám sebe o tom že je to pravda. Prostě svou vymyšlenou lež považuje za skutečnost. Vědomě by totiž nikdy nelhal (zakládá si na tom že je čestný a poctivý), jeho blízcí ale ví že lže. Nikdy nebyl agresivní a fyzicky neubližoval. Celý život je pro něj pouze překonávání sebe samého (podnikání, cvičení, odpíraní si všeho možného) – ti kdo žijí jinak (tráví čas s rodinou a ne v práci, občas řeknou sprosté slovo nebo prostě žijí uvolněnější život než on) pokládá za slabochy kteří se neumí překonat. Pokládá za slabochy vlastně většinu populace. Za zády své blízké pomlouvá i když si o sobě myslí že je velice čestný. Dokáže sám sebe přesvědčit o tom že mu někdo řekl něco co mu ale ve skutečnosti nikdy neřekl, uvěří tomu a opět to považuje za křivdu (prostě vyloženě 100%ní výmysl jeho hlavy považuje za skutečnost a dožaduje se za to omluvy). Mohl bych pokračovat dál a dál. S věkem se to sále zhoršuje. Většina rodiny už ho pro jeho chování opustila, žije už pár let sám, to celou situaci ještě zhoršilo. Začíná být nesnesitelný, rád bych mu nějak pomohl protože vím že je vněm i spoustu dobrého ale nevím jak. Začínám mít strach že se jedná o nějakou duševní nemoc. Dokázal by někdo podle popisu určit co by to mohlo být? Jeho návštěva u psychiatra nepřipadá v úvahu, on o svém chovaní neví, to že s ním nikdo nevydrží nepovažuje za svou chybu.