Od jaké „oficiální“ události se počítá náš letopočet „po Kristu“?

Zkuste si přečíst článek Data narození a ukřižování Ježíše Krista, snad se deovíte t víc.,

https://kalen­dar.beda.cz/da­ta-narozeni-a-ukrizovani-jezise-kristav odkazu

"Za života Ježíše se na římském trůně vystřídali dva císaři: Augustus vládl v letech 27 př. n. l.—14 n. l. a Tiberius vládl v letech 14—37. Tato data nikdo nezpochybňuje a můžeme se o ně s důvěrou opřít.

Historický kontext
Králem římské provincie v Palestině Judsko byl Herodes Veliký od roku 37 př. n. l. do roku 4 př. n. l., kdy zemřel. Dle Flaviuse to bylo po zatmění Měsíce (v roce 4 př. n. l. bylo jen částečné) a před Pesachem.
V šedesátých letech minulého století se objevila teorie, že mohl zemřít až v roce 1 př. n. l. (viz práce W. E. Filmera „The Chronology of the Reign of Herod the Great“). Tento rok sice také splňuje podmínku o zatmění Měsíce (dokonce úplné), ale s ohledem na ostatní události té doby se to jeví jako velice nepravděpodobné. Jeden z jeho synů Herodes Antipas byl později u procesu s Ježíšem jako tetrarcha (vládl čtvrtině království) Galileji. V evangeliích je tedy třeba rozlišovat Heroda otce, který je zmiňován u narození Ježíše a Heroda syna, který je zase zmiňován při procesu s Ježíšem.

Jeden z mála důvěryhodných a relativně přesných časových údajů jsou verše Lukáše 3,1–2:

V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a v Galileji vládl Herodes, jeho bratr Filip na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias v Abiléně,
za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti.
Které jsou o začátku působení Jana Křtitele (předchůdce Ježíše), píší z kontextu o době kolem roku 28/29. Tyto verše až na výjimky nikdo nezpochybňuje.

Ještě jeden verš lze považovat za celkem důvěryhodný, a to vyprávění Jana o rozhovoru, který se odehrál před Velikonocemi, viz Jan 2,20:" atd.

Upravil/a: annas

Gregoriánský kalendář a křesťanský letopočet, které dnes používáme, jsou jen jedny z variant v celé řadě možných kalendářů a letopočtů používaných a navrhovaných v různých dobách a různých zemích. K našemu způsobu datování událostí vedl dlouhý vývoj, který není dodnes zcela vysvětlen.

Točí se to jenom kolem vtělení (početí) zárodku Ješuy ben Josefa v těle jeho matky Miriam, manželky Josepha ben Jakob.

Rok, kdy mělo dojít k početí zárodku Ješuy ben Josefa, však není nijak historicky doložen, to jenom Dionysius Exiguus v roce 525 to takto vypočítal. Annianus z Alexandrie, kolem roku 400, vypočítal zvěstování Miriam na 25. březen 9, proto je etiopský kalendář posunut od gregoriánského o 8 nebo 7 let.

Historiograficky se dá odrazit leda tak od Heroda I. Ukrutného, který je doloženou historickou postavou, ovšem pouze za předpokladu akceptace apriorismu vyvraždění neviňátek. Pak ano, pak je odrazovým bodem planetární spojení z 15. září –7, nebo Halleyova kometa v roce –12.

Takže: pokud se skutečně Ješua ben Joseph narodil, tak v roce 1 měl něco mezi 7 – 12 roky, pravděpodobně. Kalendář A. D., který všichni používáme, tak nemá žádnou faktickou souvislost s ničím: je to pouhá dohoda a používá se, protože už se používá dlouho.

On se nezačal počítat od roku 0 nebo 1.

Jednoho dne si kdosi řekl, že začneme počítat roky a tak podle nejstaršího záznamu který našel stanovil rok 1.

Takže se začalo počítat třeba až od roku 200 páč měli 200 let nejstarší záznam stanovili že je rok 200.

Moje teorie není to fakt…

Náš letopočet, který označuje roky „po Kristu“, je stanoven podle předpokládaného roku narození Ježíše Krista.

Konkrétně ale není datován ani přímo rokem narození, ani rokem ukřižování. Tento letopočet totiž vypracoval v 6. století římský mnich Dionysius Exiguus. Ten nezvolil jako výchozí bod ani narození, ani smrt Ježíše Krista, nýbrž rok, v němž podle jeho výpočtu uplynulo 753 let od založení Říma. Tento rok označil jako rok 1 „od vtělení Páně“.

Jedná se tedy o poněkud nepřesný odhad, který byl zvolen v souladu s tehdejšími znalostmi a výpočty. Novější výzkumy ukazují, že se Ježíš Kristus pravděpodobně narodil několik let před rokem 1 našeho letopočtu, nejčastěji se udává rok 4 př. n. l.