Od koho jste byli jako děti nejčastěji biti?

Někdo jinačí

Doplňuji:
Nidko mne nebil :) A já taky nikoho :) U nás se diskutovalo, vysvětlovalo, uraženě mlčelo a křičelo a občas se prásklo dveřmi :)

Upravil/a: manon

Máma

Doplňuji:
to už je moc dávno, nyní vím, že to myslela vždy dobře , ale nepomáhalo to :D:D:D to zjistila za dost dlouho

Upravil/a: hanulka11

Učitel

Na základce po nás (podle něj – vyrušujících) s oblibou házel jeden učitel pořádným paklíkem klíčů. Měl takové bugárovsko-zarembovské proporce, takže i pořádný nápřah. A protože byl stranicky dost uvědomělý, klíče na tom svazku měl snad i od školníkova soukromého záchodu. Loni jsem ho potkala na plese, a když mi políbil ruku, řekla jsem mu: Teď se lísáte, co? Představte si, že bych kvůli vám neměla oko?
(Jenom se ošíval a dospělácky kroutil. Tak „vtipný“, aby jako dějepisář začal o Žižkovi, ale naštěstí už nebyl…)

Děda

mí rodiče neuznávali fyzické tresty,ale děda byl přísný od toho jsem na zadek dostávala.

Babička

Babička měla stále dojem, že výprask je nejvýchovnější výchovná metoda. Nebyla. Byli jsme s bráškama tři výlupci a uměli jsme dobře utíkat. Na nějaké výchovné tresty si moc nepamatuju. Syn dostal ode mne jednou pořádný výprask, protože mne k smrti vyděsil – někde venku sebral hřebík a vrazil ho do zásuvky. Ta vyhořela a syn za mnou přišel se spáleným prstíkem. Všechny zásuvky byly chráněné kryty, ale s tím si ten malý vykuk hravě poradil. Často ty jeho klukoviny byly opravdu o strach. Jsem ráda, že své dětství přežil ve zdraví.

Někdo jinačí

Doplňuji:
nebil mě nikdo, párkrát, ale výjimečně, když jsem je hodně naštvala (například lezla z žebřinový postýlky po hlavě ven), ale jinak mě nebil nikdo.

Upravil/a: elvan

Táta

Táta

Doplňuji:
Mamka mi dala facku jen když byla sama doma. Potom to dělala tak, že až taťka přijel z práce tak mu všecko požalovala a dal mi výprask on. Ze začátku mě bili po řiti, pak jsem klečela v koutě a nic nepomáhalo. Tak mi dávali tresty takové, že jsem musela i 1000× psát, že si budu uklízet věci z koupelny, budu uctívat matku i otce a podobně :D Do 12 let to pomáhalo pak už ne a vrátilo se to zase k tělesným trestům, ale už to byly facky. Pak mi jednou otec řekl, že mlátit mě nemá cenu, tak asi v mých 15cti se na to vysral, ale teď v 17cti se k tomu zase vrací. Zajímavé :)

Upravil/a: chachar1922

Táta

Nejdřív jsem dostávala na zadek a pohlavky, které se mamce nelíbily, tak přišel ten nejhorší trest – 50 příkladů. Dva špatně – dalších 50, dokud jsem neměla všechny dobře. To už bych se radši nechala zmlátit…
Když jsem byla otřesná puberťačka, tak na mě mamka neváhala vzít vařečku, pak už jsme na sebe spíš křičely, ale vždycky to skončilo mým pláčem, no.. :)

Někdo jinačí

To jen mě mlátila má starší sestra? :)