Od kolika let jste chodili coby děti ke kadeřníkovi? Do kolika vás tříhali doma?

Mamka mě vždycky posadila na stůl v kuchyni (hodně světla!), omotala mě nějakým lajntuchem – asi abych se nemohla bránit nebo co – a ufikla mi všechny chrouny, které se mi draly do očí. Pamatuji se, jak jsem u toho schválně foukala a následně prskala, protože se mi stříhané vlasy dostaly do očí i nosu…:-)
Dělala jsem asi u toho vylepšování frizury docela brajgl, takže rodičům bylo stydno nechat mnou trápit i lazebníka… Takže kuchyňská procedura se opakovala poměrně často.

Já byla u kadeřnice prvně až tak ve dvanácti. Svou první dceru jsem stříhala doma do pěti let, horší bylo, když se ostříhala asi ve třech ona sama 🙂 Druhou jsem stříhala jen poprvé – od jejího roku a půl už chodíme k místní kadeřnici. Malá krásně drží, ostříhaná je za chvilku a moc hezky, já to mám bez nervů. Za stříhání prcka navíc dám jen pár korun, nebo jí přinesu třeba domácí marmeládu. Chodíme k ní celá rodina.

Tuším do patnácti :) Spíš nestříhali (jen tu uťaflou ofinku – parááááda :D, dlouhé vlasy u holek byly v módě. V patnácti jsem si to vydupala, a viděla jsem v životě už i hezčí věci :) Zvolila jsem to nejhorší, co jsem mohla – líbilo se mi to u kamarádky :) – jenže měla na hlavě něco jiného než já :)

Pokud má paměť sahá, tak od narození mne vždy stříhal holič. Stříhací strojek byl poměrně velký a hlučný stroj zavěšený na kolejnici nad křesly. Později se sice strojky zmenšily do dnešní podoby. Služeb kadeřníků a holičů jsem využíval asi do 40-ti let. Od té doby , vždy za tři týdny přijde kadeřnice k nám, a ostříhámne a zušlechtí v pohodlí domova.

Tak mě doma snad ani nestříhali,protože jsem snad pořád,co si pamatuju nosila delší a dlouhé vlasy,jen jednou mě teta ostříhala,protože jsem se nechtěla česat a ve škole se mi pak všichni smáli,protože teta mě vlasy vzala fakt hodně nakrátko.
Někdy po dvacítce mě mamka na požádání ostříhala znova nakrátko a od té doby průběžně čas od času chodím ke kadeřnici.
No a jen k obrázkům,kdyby tam nenapsali,že to je ta a ta,tak ji snad ani nepoznám.

od mala a jen u babičky jsme měly jednou dlouhý krásný vlásky a pak to šlo dolů :(
jen furt na kluka brr.. to jsme byly pěkně naštvaný ! holky nosily copy, a my furt jako kluci, ale o to víc se zas s náma ti kluci kámošili, tak to jediný mělo výhodu, ale vypadaly jsme jak ucha :))

od svych sesti let.hruuuza,stále na krátko me nechali strihat.

Já jsem chodila ke kadeřníkovi od malička doma mě nikdy nestříhal!!

Mne doma nestříhali, protože kadeřnicí byla skorosousedka. K ní jsem chodila moc ráda se starším bratrem, protože mne pokaždé „učesala“ a já domů přišla s krásným ohonem. Ostříhat jsem se nechala někdy v 6. nebo 7. třídě a potom jsem měla dlouhé vlasy až někdy do 30 let.
Terry, největší věda se pokaždé udělá z prkotiny. Stačí se podívat na bulvár, jakých debilovin si všímá u celebrit. Normální člověk (řadový občan) by se styděl, kdyby se měl stát terčem zájmu veřejnosti pro takové pitomosti.

Vždy jsem chodila ke kadeřníkovi…nejspíš :D