Odejít v 18 z domu?

Ach ta naivita…

Jakou smlouvu? To tě jako adoptuje?

Pokud chceš s ním žít, tak žij, ale žít s ním jen proto, že tě finančně zajistí, to nemá dlouhé trvání:-(((

Jen ty sama musíš nejlíp vědět, jak moc ho miluješ, jít z domu za mužem v osmnácti mi nepříjde jako moc velká trága, jsi plnoletá, k tomu, aby tě živil on už snad nepotřebuješ žádnou smlouvu, jen si dej pozor, abys nebyla hned těhotná, doufám, že máš antikoncepci, chtaň se před zpackaným životem, na to máš čas klidně ještě třeba deset let, o nic nepříjdeš, hodně štěstí a s mamkou buď v kontaktu.
Doplňuji:
Stejně si to neodpustím, napíšu ti to- ty máš chodit s holkama na zábavu, máš jezdit na fesťáky, na zkušenou do zahraničí, dělat s holkama holčičí věci, ne sedět doma s nudným vedle tebe starým chlapem, ty si teď asi mylně namlouváš, že když nebudeš s mamkou, budeš mít víc svobody, ale to tak není, on tě zpoutá, budeš muset být s ním doma, u televize, pak ti zavolá kamarádka, jestli s ní a klukama nechceš jít někam pařit a ty řekneš „ne, já nejdu, to by bylo vůči Frantovi blbý“ a začne ti to v hlavě šrotit, jak to bylo u mamky fajn, že ti uvařila, vyprala, vyžehlila a tys jen běhala s holkama, ale teď nemůžeš, protože toho strejdu to prostě nebaví a pak začneš být nejdřív smutná, pak naštvaná, pak se pohádáte a pak odejdeš k mamince. Proto ti píšu, dej si bacha, máš antikoncepci? Asi se ti zdá, že s tím pořád prudim, ale ty se dostaneš s tim strejdou do maléru a pak bude pozdě, no ale rozhodnout se kam tě srdce volá musíš sama, tak vem rozum do hrsti a zůstaň kde jsi a buď za to ráda.

Upravil/a: anonym

Nikdo ti nedokáže smysluplně poradit. Vše musíš zvážit sama. Pokud bych měl přes to radit já, poradil bych, aby jsi počkala, než se budeš stěhovat. Jsi ještě přáliš mladá.

Já těmhletěm věcem nerozumím,ale cejtím to jako velkou blbost.Co když si bude dělat nějaký nároky na tvoji osobu.Dva roky je dlouhá doba může se stát cokoliv, a budeš chtít třeba vodejít,a von ti řekne tak to teda ne, investoval sem do tebe prachy tak teď koukej zplácet.Nebude chtí prachy, ale třeba nějakou intimní službičku.A to se ti nebude muset líbit.Nebo co já vím.
Já bxch do toho nešla – můj názor-čau.

Co máš dělat? Objednejte se s maminkou k psychologovi. Je to školní příklad záměny rolí. Zřejmě ti v rodině chyběl otec, kterého teď zastupuje partner. Je to velice častý případ, s kterým by si i začínající psycholog měl umět poradit. Ve věku 18 – 35 let jde o generační rozdíl. Duševně vyrovnané lidi by takové partnerství nenaplňovalo. Vypadá to, že i s partnerem není něco v pořádku.

My o Tebe strach nemáme přece Tě vůbec neznáme
sama musíš vědět co je pro Tebe dobrý a co není..

Chce te jen jako hracku. Mne verit muzes, jsem chlap.

Martino,
láska je jedna věc, schopnost sama se o sebe postarat věc druhá.

Podle mne by do dlouhodobého vztahu „se vším všudy“ měli vstupovat
rovnocenní samostatní partneři. Vy byste z jedné závislosti (na rodičích)
přestoupila do závislosti druhé (na partnerovi).

Teď to může vypadat „růžově“, ale až se přestěhujete k příteli, na němž budete
po finanční stránce úplně závislá, může si Váš přítel začíst klást různé podmínky (netvrdím, že to tak bude, ale mohlo by k takové situaci dojít).

Dovede si představit, jak denně docházíte do školy, k tomu denně vaříte, uklízíte, nakupujete, žehlíte, perete, apod.? Dovede si představit, že na svém příteli budete ve všem úplně závislá? Když Vám nedá na kino, nepůjdete do kina, …? Když Vám nedá kapesné, nezajdete ani se spolužačkami na kafe, na diskotéku, …?

A nebude Vám trapné nechat táhnout náklady na bydlení i výživu
přítele, kterého tak nezištně milujete a s nímž budete nezištně žít?
Máte představu, na kolik by jej to měsíčně přišlo? Zaslouží si Váš
přítel takový „balvan na krku“?

——
Vaši rodiče k Vám mají vyživovací povinnost do doby, než se budete schopna sama živit, ale nejsou povinni Vám přispívat na bydlení a (s výjimkou školních obědů) stravování mimo domov (protože Vám vše poskytují doma).

—–—–
Dospělost neznamená oslavit 18. narozeniny. Dospělost je především odpovědnost. Odpovědnost k sobě sama, k lidem jimž na Vás záleží,
a k lidem, na nichž záleží Vám.

Chcete-li se od 18 let osamostatnit, zvažte možnost přejít na dálkové studium
a k tomu si najít zaměstnání, abyste se milovanému příteli „nepověsila na krk“.