Oplácíte stejnou mincí ještě hůř, nebo se snažíte být tolerantní a přijít na to, proč se tak člověk chová či zachoval?

Snažím se řídit starou radou Konfucia: chovej se k lidem tak, jak by sis přál, aby se chovali oni k tobě. V případě magorů ale toto pravidlo s chutí porušuju.

Ano, oplácím stejně dobrou mincí a když je to možné, ještě lépe :).
„Magoři“, prudiči, morousové, chodí jinými cestami než já. Sedí v jiných kancelářích, než do kterých vstupuji.
Mezi bližšími osobami je jeden celkem dobrý člověk, leč náladový, výbušnější, věčně brblající cholerik. Kontakt není častý (denní), jsem imunní. Z mého pohledu důvod nemá, po tom jeho nepátrám.

Upravil/a: quentos

Snažím se chovat k lidem o trošičku lépe než oni ke mně.

Je každého věc, jak se chová. Věřím v zákon karmy, tedy odplaty. Vše se vrátí zpět. jako bumerang.

Jenže někdy je lepší jiné ignorovat, protože kdo chce, pochopí, kdo nechce, nemá smysl něco vysvětlovat. Často je to píchnutí do vosího hnízda, zákon akce a reaklce …

Nechávám proto některé lidi kolem sebe projít . Věřím, že ti, kteří ubližují, nejsou šťastni.

Ale bohužel, bezpráví, závist, nenávist se objevuje kvůli tomu, že jsou ostatní lhostejní. Je to vidět především ve virutálním světě … Jak říkala Květa Fialová – pravda je tichá, zlo je víc vidět …

Málokdo se snaží dodržovat Sokratova tři síta o pravdě … Jenže kdyby tomu tak bylo … jenže kdyby jsou chyby …

Upravil/a: annas

Snažím se porozumět. (Většinou.) Ne vždy se to ale daří.
To, co nemohu tolerovat, se pokouším ignorovat.

To jako vážně mám provádět sebehodnocení? ;) LOL! OK, chtěl bych napsat, že jsem tolerantní apod., jenže… není to pravda. Říká se, že mládí je netrpělivé, ale u mne je to nějak převrácené nebo co. Když jsem byl mladší, měl jsem mnohem více chuti i síly k toleranci, snaze přesvědčit jiného ARGUMENTACÍ i zájmu pochopit stanovisko jiných včetně důvodu, proč ho zastávají.

Dnes už na to nějak nemám sílu ani zájem (přitom by to mělo být NAOPAK v souladu s tvrzením, že s věkam přibývá moudrosti a pochopení). Asi to nějak souvisí s poznatkem, že debila NELZE přesvědčit ani těmi nejlepšími argumenty a snažit se ho POCHOPIT je ztráta času. (pokud to vůbec možné je, tak je nejspíš k tomu potřeba buď inteligence značně překračující hranici geniality, kterou bohužel nedisponuji)

Navíc k výše pospanému je třeba připočíst mnohé další faktory, které nebudu rozebírat, aby odpověď byla přiměřeně stručná. Takže: většinou se snažím (si myslím ;) :D), ale jedna věc je snaha a úplně jiná je FAKTICKÝ VÝSLEDEK – a k tomu se musí vyjádřit jiní. :D :D :D

Buď dělám jako že nic a pak naschvál „nevědomě“ jim to oplatím, anebo počkám jak jim to život vrátí a pak se směju.