Otázka na zasloužilé maminky, ale i těhulky před porodem.

ptala jsem se mamky a již porodivších kamarádek ;)

ale doproučuju i klasiku „Velká kniha o matce a dítěti“ – tam řeší v základu těhotenství, porod i péči o drobka do 3 let a v současné době by měla být samozřejmost navštívit nějaký těhotenský kurz nebo aspoň prohlédnout si dopředu porodnici – minimálně během prvního těhotenství

on ten internet je určitě fajn, ale opatrně, někdy se člověk dozví i to, co nechtěl :) navíc v knížce si můžu listovat vklidu, třeba v posteli a nemusím kvůli tomu zapínat comp

já jsem takový typ, že čím víc vím, tím jsem klidnější, takže mě hodně pomohla kniha „Partner u porodu“, kde toho bylo opravdu hodně, včetně všech možných komplikací i těch fatálních a hlavně co dělat v jakém případě – kamarádky se divily, jak to můžu číst, ale mě osobně to fakt uklidnilo, jen to opravdu není pro každého

co se bolesti u porodu týče – šla jsem do toho s myšlenkou, že to vydrželo x-tisíc generací žen přede mnou a že to prostě vydržím taky :)

Mám dvě děti a 4 roky jsem pracovala jako dula – průvodkyně nastávajících rodičů těhotenstvím, porodem a šestinedělím.

Při prvním dítěti jsem info hledala v knize „Velká kniha o matce a dítěti“, pak jsem absolvovala kurz pro duly a pomáhala dalším maminkám. Osm let po první dceři jsem čekala druhou, info jsem už nehledala, ale spíš jsem si vyčítala, že toho vím tolik 🙂 Když pak u mne nastaly nějaké komplikace, dohledávala jsem informace na netu.

Pozor na maminky, tchyně a kamarádky, které těhulku vyděsí líčením, jak to bylo „strašné tak, že to málem nepřežily!“
Ona je někdy lepší třeba ta dula, která podá fakta a informace nezkreslené a maminku se snaží spíš podpořit a pozitivně naladit, než vyděsit líčením smyšlených hororů.

P.S.: Od České asociace dul jsem odešla, protože jsem se přestěhovala na venkov a dojíždění za městskou klientelou by mé služby neúnosně prodražilo. A také proto, že nesouhlasím s některými názory, které ony propagují – porody doma a kojení za každou cenu. Podle mne porod patří do porodnice, kde jsou v případě komplikací přístroje i lékaři po ruce. A pro dítě je nejdůležitější máma, která je v pohodě, ne ta, kterou někdy až fanatické propagátorky kojení vystresují, že není dobrá matka, když jí kojení nejde a nejde. Vždy jsem se snažila matku především uklidnit a pak jí pomoci s kojením. A když to opravdu nešlo, tak co – také jsme vyrostli na sunaru. Hlavně že má děťátko usměvavou maminku!

vše se dá vyguglovat, nadále existule odborná literatůra, kde se dá vše najít, od těhotenství po porod, ale záleží co přesně hledáte.
Literatůra se dá koupit jak v knihkupectví tak na internetu.

u nás baby přišly do hospody, vyhnaly chlapy domů k plotně a vše to probraly při nějakém to litru piva. Protože jak je známo, v hospodě se sežene a projedná vše.

Manželka nasávala informace z internetu (www.rodina.cz) a z různých knížek. Párkrát byla na nějakém setkání těhulek, jednou i se mnou.

Protože si k porodu zvolila porodnici poměrně vzdálenou, tak já jsem si ze záchranářské příručky pečlivě nastudoval porod v nouzových podmínkách a mentálně se připravil na možnost, že rodíme na dálnici (samozřejmě to nebylo potřeba, ale pro jistotu :) )