Pamatujete Vy starší na prvomájové oslavy, průvody ?

Pamatuju, zažil jsem to coby dítko. Pamatuju si, když nás táta bral na průvody do města (bydleli jsme na malé vsi) a mohl jsem se těšit na lítací balónky a párek v rohlíku. Tenkrát to byly opravdu významné atrakce. Později jsem chodil na průvody se školou. Samozřejmě jsme měli mávátka a křičeli jsme „Ať žije První máj, hurá!“, ale určitě jsem tomu nepřipisoval nějaký totalitně komunistický význam. Prostě nám řekli, že to máme volat, protože se to sluší a patří. Tenkrát se to prostě slušelo a patřilo. Pokud si pamatuju, tak do oběda jsme byli doma a to bylo fajn. Žádná škola a téměř celý den volný.

Nutné zlo posuzované dnes s trochou nostalgie. Tlak dobrovolně-povinné účasti byl kompenzován tím, že jsme se daleko od tribuny pozdravili se známými a probírali poslední události i drby. Projevy jsme téměř nevnímali, ale o to více se těšili na defilé alegorických vozů, jejich stupidita byla někdy do nebe volající. Po ukončení oslavy jsme šli nejprve na párek a pivo , potom do fronty na banány a pomalou procházkou domů.

Měl jsem dobré zaměstnání i šéfy kteří nikoho nenutili k účasti na průvodu.Jen jeden něco takového chtěl.Byl to komunista,donášel na lidi a po 89 jako první nosil placku OF.

Starší nejsem, ale jako dítě jsem to zažila. Co ti brání zítra ráno si vzít nějaký úderný transparent a někam s ním vyrazit? Jenom asi ty svazačky v modrých košilích už tam nebudou.

to víš, žejo ještě, jako pionýrka na základce,
ale nejvíc ze všeho jsem se těšila s holkama
na houpačky, který byly vždycky na parkovišti
tam jsme pak zabrousily na cukrovou vatu a
zastřílet si na takový ty malý opičky na gumičce
měli tam výborný žvejky nikde se neprodávaly až
dnes jsou v každým hyper – super a kupovaly jsme
si fotky našich oblíbenejch skupin Sweet , Boney M. 😁

mávaly jsme, jak prdlí teď bych už nemávala..

Jo,povinně se školou,rodiče by dobrovolně nešli ani nechodili.V rukách ty třepotavé barevné nesmysly na klacku(na stejných se dnes snad grilujou makrely:-))Jestli jsme měli pak volno?Ani si nepamatuju,nev­zpomínám si ani na alegorické vozy,ale jsem z malého městečka,jo a pionýři museli být vepředu,my nepionýři jsme potupně chodili vzadu.

Pokud vzpomenu na první máje tak mi připadaly každé desetiletí rozdílné.
Léta šedesátá. Lidi chodili do průvodu dobrovolně, že se projdou, popovídají si a celkově bylo znát blížící se jaro 68. Léta sedmdesátá to byla nutná povinnost a pokud se člověk zašil a vyhnul průvodu měl velké problémy. Léta osmdesátá už byla znát změna. Pochody v průvodu se zkracovaly a již nebyl problém se celé akci vyhnout. Většinou se prošlo několik desítek metrů a pak se zmizelo v nejbližším kavárenském, nebo hospodském zařízení. První máje po revoluci jsou jiná. Některé strany pořádají hlavně před volbami nějaké slavnosti či setkání. Hodně lidí, když vyjde počasí jde do přírody. Někde tento den oslavují recesí. Znám menší obce, kde místní hasiči a další spolky se baví a každý rok pořádají nějakou legraci. Do průvodu jakého jsme znali dříve už by jsme nešli ani náhodou.

Prostě bylo volno, stánky s párkem a bylo teplo. Pohoda a klídek. Zítra do průvodu nemohu. Budu sedět u počítače a dodělávat nabídku do výběrka na pondělí. Upravené zadání přišlo v úterý a v další pondělí odevzdat. Během týdne 4 stavby a kdy to má člověk dělat. Šťasná doba kdy jsem nemusel makat a jen mávat mávátkem.

Narodil jsem se v malém městečku a tam průvdy probíhaly.Jako školák jsem býval naštvaný, ale pak jsem ppřišel na to, že tam mžeme jezdit na vyzdobených kolách.Den předem jsem kolo nazdobil faborkma a jako kluci jsme přidělávali na kola drnkačky (na zadní vidlici se připevnil tvrdý papír, který zasahoval do drátů a drnkalo to..jenže pak jsme přidělávali pravítka a pod.) a soutěžili jsme komu to bude dělat více rámus.
Jako dospělí jsem pak chodil se psem (cvičili jsme ve Svazarmu) a zase..při projevech jsme se snažili, aby psi co nejvíce štěkali a rušili).A průvod jsme nebrali jako zlo, ale jako součást výcviku aby se psi naučili chodit v davu.
V tomto městěčku bylo více organizací (hasiči, Červený kříž, Sokol, Svaz žen, atd) a lidi chodili za tyto organice a DOBROVOLNĚ protože pak se šlo posedět do svých kluboven či hospody kde se hrálo.Nejvíce byli žádaní ti, co na něco uměli hrát, takže bývali zamluvení několi neděl před prvním májem.Ti se pak v hospodách měli dobře…jídlo a kořalku měli zdarma.
A když jsem se odstěhoval sem na vesnici, tak tady žádný průvod nechodil a do města nejel autobus.A tady byli většinou jezeďáci, kteří měli doma nějaké políčko, tak se snažili v tento den dělat ma svém poli.
A jak jsem to tak pozoroval, tak do průvodu CHODILI NEJVÍC TI, KTEŘÍ SE BÁLI O SVÉ FLEKY, protože dělníka na směny od mašiny nikdy nevyhodili a neperzekuovali.

Sice jsem se jednou průvodu zůčastnil jako chlapec,ale určitě jsem nevykřikoval tehdejší hesla.Šel jsem do průvodu jako rebel a hodil celou kouli těch fanglí na husákovo auto a to jsem se trefil přímo tam kde seděl,až se trouba lekl.
Dostal jsem pohlavek od třídní a ředitelskou důtku.
Nikdy jsem pak májové průvody neabsolvoval.