Na výrobu nás učili rovnici BaC2 + H2SO4 šipka BaSO4 + H2O2 (vzniklé BaSO4 (baryt) se pak používá na vyplnění žaludku před rentgenováním). Ale dá se vyrobit i různými katalyckými přeměnami. A ano, H2O2 by mohl být jako obnovitelný zdoj paliva, (ostatně jako všechny chemické látky) ale jeho výroba bude energeticky náročnější než energie co z něj potom bude a patrně to bude i finančně náročné.
Motory na peroxid už byly – za 2. světové, ale pak se od nich upustilo.
A závěrem bych si tu ráda zateoretizovala – nemám to ale nijak
podloženo.
Používat peroxid jako palivo mi přijde nepraktické, když se může sáhnout
po samotném kyslíku a vodíku a použít palivový článek. Vlasně auta na
palivový článek potřebují jenom vodík (- kyslík si chytají z ovzduší)
a během jízdy vzniká elektřina a jako odpadní látka – H2O. Přijde mi
to jednodušší než peroxid. Ten peroxid by musel mít hodně procent (a
přitom nad 30% leptá kůži) + samovolně se rozkládá na vodu a kyslík a
tím se zase ředí… Mě prostě přijde jednodušší použít ten vodík
jako obnovitelný zdroj.
Je možný, že tu plácám úplný nesmysly – radši si to najdi na wiki. :)
0 Nominace Nahlásit |
Způsobů výroby je celá řada a protože se jedná o velice jednoduchou molekulu, dá se s přísunem energie opakovaně vyrábět z produktů svého rozkladu. Tím pádem ho je možné považovat za obnovitelný zdroj. Na konkrétní způsoby výroby tě spíše odkážu na odbornou literaturu.
Nicméně nemyslím si, že se jedná o vhodný zdroj energie, protože v peroxidu jí až tak moc uložené není a přitom jsou hodně velké problémy s jeho skladováním. Pro tenhle účel je mnohem vhodnější metan nebo metylalkohol, které se rovněž dají opakované syntetizovat, obsahují relativně hodně energie a přitom s jejich skladováním není problém.
Peroxid se v minulosti jako palivo používal, protože jeho rozkladem vzniká plyn s velkým tlakem, to z něj dělá vhodné jednosložkové palivo pro raketové motory. Častěji se ale používal „jen“ jako okyslyčovač, čili zdroj kyslíku pro jiné palivo, například etylalkohol.
0 Nominace Nahlásit |
Peroxid vodíku se vyrábí oxidací 2-ethyl-9,10-dihydroanthracenu
vzdušným kyslíkem. Ten 2-ethyl-9,10-dihydroanthracen se získává z ropy.
Jestli je tedy peroxid vodíku obnovitelný zdroj, si posuď sám.
Doplňuji:
Průmyslová výroba peroxidu vodíku z peroxidu barnatého se už asi 70 let
neprovádí. Tato technologie byla extrémně energeticky náročná (redukce
kovového barya, výroba čistého kyslíku). Tak se peroxid výráběl
v první polovině 20. století. Od třicátých let se peroxid vyráběl
hydrolýzou peroxodisíranu amonného nebo kyseliny peroxodisírové, později
také oxidací isopropylalkoholu. Od druhé světové se vyrábí oxidací
dihydroanthracenu.
Upravil/a: Lamalam
0 Nominace Nahlásit |
Netvrdil bych, že je to obnovitelný zdroj energie, když jediný způsob jak jej získat je mu tu energii dodat. Obnovitelné zdroje jsou podle mně ty, ze kterých získáme víc energie než potřebujeme na jejich získání… Třeba dřevo: potřebujeme energii do pily, ale dřevo dokáže spalováním uvolnit energie podstatně víc. Energie ve dřevě byla získána ze slunce, tedy nás o žádnou energii neobralo.
0 Nominace Nahlásit |
Dochy: Nic takového jako zdroj do jehož pořízení musíme vložit méně
energie než kolik získáme neexistuje. Jak správně říkáš, je to jen
slovíčkaření, protože část energie dřeva pochází ze slunce. Podle
téhle logiky by se tak peroxid stal obnovitelným zdrojem jen pokud by byla
jeho výroba napájena ze solárních panelů. Případně pokud chceš,
i výroba těch panelů byla napájena z jiných panelů atd. ad absurdum.
Pokud se to vezme obecněji, mohl bys vlastně označit jako obnovitelný zdroj
úplně všechno, protože naprostá většina energie na zemi pochází ze
slunce. A ještě šíře, i to malé procento které nepochází ze slunce
pochází v nějaké formě z jiných hvězd…
Proto má smysl uvažovat o pojmu obnovitelný zdroj pouze ve smyslu, jestli jej jsme schopni opakovaně vyrábět z produktů jejich rozkladu pouze přidáním energie.
… pouze přidáním energie, která nám nebude chybět. Elektřina nám chybět bude, plyn nám chybět bude, benzín nám chybět bude. Slunce nám chybět nebude, to si pojede dál podle svýho bez ohledu na naše přání a pokud jeho energii teď nevyužijeme tak se „ztratí“ i bez našeho přičinění. Benzín se „ztratí“ jen když ho spálíme.
Využitím „neobnovitelných“ zdrojů energie přicházíme o (z našeho pohledu) neobnovitelné zásoby. Využitím „obnovitelných“ zdrojů energie vcelku o nic nepřijdem, protože ty znovu narostou. Elektřinu musíme brát jako neobnovitelný zdroj energie, protože nám ve velké míře ukrajuje zásoby (zejména uhlí a plyn). Spalování dřeva můžeme brát jako obnovitelný zdroj energie, protože využíváme současnou (plus minus pár let) sluneční energii, která nám chybět nebude a z odpadů naroste nové dřevo.
To je takové obecné chápání pojmu obnovitelný zdroj, jenže je dost krátkozraké. Pokud by genetici vytvořili bakterii, která by procesem na způsob fotosyntézy z oxidu uhličitého syntetizovala benzín, byl by to stále neobnovitelný zdroj? A byl by nějaký rozdíl, kdyby to nedělala bakterie ale dělalo se to v laboratoři napájené ze solárních panelů? A byl by to jiný benzín, kdyby byla napájená z tepelné nebo atomové elektrárny?
Tím neříkám, že nemáš pravdu, jen že výklad pojmu obnovitelný zdroj je dost ošemetný.
Ano, pojem „obnovitelný zdroj“ je dost neurčitý.
pokud by byl benzín syntetizovatelný bakterií s rozumnou účinnosti,
v rozumně realizovatelné aparatuře jen ze slunečního záření, dal by se
pak považovat za obnovitelný zdroj. Pokud by se dal syntetizovat z el.
energie ze solárních článků na střeše, byl by to obnovitelný zdroj. Ale
jen za podmínek, že: Technologie nebude příliš drahá (aby se na výrobu
továrny nespotřebovalo víc energie, než se vyrobí a se současnými FV
články je to problematické) a technologii nebude vadit řídit svůj provoz
s ohledem na zisky ze solárních článků (tak nebude muset spotřebovávat
energii z uhlí)
kyselina 5: S tou nepraktičností máš pravdu. Ale moc se nemluví o tom,
že přímá oxidace kyslíku s vodíkem taky není o moc praktičtější.
Jednak máš velké problémy s tankováním paliva (vodíku), ale především
se vodík hodně špatně skladuje. Jeho molekuly jsou tak malé, že bez
větších problémů projdou i stěnou ocelové nádoby. Sice pomalu, takže
riziko výbuchu nehrozí, ale dost rychle na to, aby se ti plně natankovaná
nádrž sama téměř vyprázdnila do pár dnů. Zabránit tomu je dost
obtížné a zcela to ani nejde.
Proto jsou perspektivnější například palivové články na metylalkohol. Ty
mohou buď přímo methanol rozkládat za vzniku energie, nebo ještě lépe
tím uvolněný vodík katalyzovat s kyslíkem na vodu jako ve
vodiko-kyslíkovém článku.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |