Nepíšu,ale už mi několikrát kamarádky řekly,at napíšu knihu o svém životě. Měla jsem ho tak pestrý,že by jedna kniha nestačila:-)
Nikdy jsem se psaní knih nevěnovala,ale musí být úžasné se zasnít a psát příběh,román…
Dle mě je nejprve nutné vystudovat patřičnou školu,ale slyšela jsem i případy,kdy spisovaelky školou neprošly a jejich knihy mají přesto úspěch..
VampGirl tu včera psala,že stále něco píše,ale zatím ji kniha nevyšla. Zatím…co není,může být:-)
Jennysh,Vy píšete? O sobě?:-)
Doplňuji:
Ad Dr.Axl,souhlasím s Vámi,i přesto,že se někomu z mála podaří vydat knihu bez potřebné školy,je škola velkým přínosem. Znalost gramatiky je samozřejmostí,ale umět dobře psát obnáší spoustu znalostí a né jen nápadů.
Bez patřičných znalostí bych se do psaní nepouštěla..
Zkusit to Jennys sice může,aby se sám přesvědčil,ale pokud je psaní jeho druhý život,měl by nejprve školou projít.
Ad Jennys,přeji Vám,aby se sen splnil,ale školu opravdu nejspíše neobejdete..
Hodně štěstí:-)

Upravil/a: Andělé

Ambice možná chvályhodná, jenže požadavky na případná komerční vydání jsou daleko přísnější a náročnější než by se laikovi a samoukovi zdálo. Aby se vyplatilo nějakou prvotinu vydat, musí mít určitý minimální náklad, jinak je edice ztrátová a musel by si ji autor sám hradit nebo dotovat. Což bývá častý případ třeba začínajících autorů poezie, jež vychází vskutku v zanedbatelných výtiscích, někdy i jen pár stovek.
ad Andělé, škola sice není nutnou podmínkou, ale je výraznou výhodou a efektivnější výchozí pozicí. Jako příklad uvádím odkaz na webovky literárního gymnazia Josefa Škvoreckého, pro zajímavost, nejbližší den otevřených dveří mají 19.3.2012 (tedy na právě Josefa).

Ale každopádně se předpokládá perfektní znalost češtiny, schopnost fabulace a vlastní fantazie, dobrý sloh a lehké pero, určitý vtip
a nápaditost, svěží styl a mnohé další.
Z tvé otázky je cítit spíše hledání sebe sama a navozuje nutkání pubescentů svěřovat se svému deníčku.
Máš krapet kostrbatý sloh, bolestínské úvahy s ne vždy logickými závěry, lehce oscilující na populistickou strunu převládající animozity vůči současné politické atmosféře s příměsí podvědomého nihilismu.
Jenže na tom se moc stavět nedá, chtělo by to pár vlastních povídek či úvah a konzultaci s nějakým profíkem nebo i nakladatelem. Většina autorů začíná občasnými příspěvky v periodikách, případně jako příležitostní dopisovatelé některých novin.
Forma je v této branži také docela důležitá a ty ani nevíš, že se před spojkami čárky nepíší a naopak za čárkou, mezi větami i slovy, se dělají mezery. V textu jsem namátkou napočítal řadu chyb, překlepů a nesprávných tvarů slov.
Měl bys hodně číst, aby sis osvojil spisovnou formu a cit pro jazyk. Všimni si třeba barnajky, která má talent, břitký a košatý styl a snad i „básnické střevo“. Jen snadno sklouzává do široce rozvíjených Faulknerovských souvětí.

Zdroj: http://www.sgjs­.cz/vyuka.html

Básně, romány ani životopisy nepíši. Nemohu tolik lidstvu ublížit, aby něco odobného dělal a nedej přírodo, aby to někdo i vydal v knižní či elektronické podobě.
Doplňuji:
Pokud jsi mi dával palec k první verzi odpovědi, tak se ti omlouvám, za přepracování. Takto je to lepší, víc neutrální.

Upravil/a: venkovan

Ukázka recenze,a je úplně jedno,vo co go:

I z takto vyhrocené, kontroverzní teze by zajisté bylo možné vyvodit inspirativní závěry; autor textu však bohužel tápe i ve vlastních východiscích. Všeuměl Janoušek zkrátka na jednu hromadu přičinlivě snesl poznatky a poznatečky nejrůznějšího původu, ovšem výsledná směska vypovídá především o jeho nepoučenosti takřka ve všech oblastech, po nichž s takovou suverenitou těká.

Teatrolog Janoušek jako „výjimku“ z nekomerčního a neprofesionálního chápání spisovatelství vytýká drama, zvláště prý alžbětinské a zvláště prý (jak jinak) Shakespearovo (proč ne třeba divadlo španělského zlatého věku?). Popleteně ovšem dodává, že i Shakespeare „je vlastně jen výjimkou potvrzující pravidlo, neboť to, co lze říci o Shakespearových dramatech, už vůbec neplatí pro jeho poezii“ (s. 48). To je dost pythická formulace. Co přesně má být ta výjimka a co přesně má být to pravidlo? Chce nám snad Janoušek tajuplně naznačit, že to, co lze říci o Shakespearových dramatech, platí pro poezii Philipa Sidneyho? Nebo že to, co platí pro Shakespearovu poezii, lze říci i o dramatech Christophera Marlowea?(Net)

Odborně se tomu říkává – „cintat si pentli“.

Tihle kritici často připomínají někoho,kdo si v reálu neumí zavázat tkaničku,ale cítí se být povoláni ke kritice obuvnického průmyslu.

Zkrátka – když tě psaní baví a něco ti to dává,piš.Si.