Píšete opakovaně chyby ve stejných slovech? Jakých?

Téměř pravidelně a téměř ve všech slovech.

Opakovaně a ve všech slovech. Někdy přehazuju písmenka. Co je nejhorší, nevidím to ani při kontrole. Chybu najdu až odpověď odešlu.
Největší legraci jsem při přepisování slov zažila u fakturantky ve Dřevoně, která ani jednou nenapsala správně název města Kopřivnice, buď to byla Kořpivnice, nebo Kopřvinice. Jednou to asi zjistila a chtěla to opravit. Vznikl nový název Kořpivince.

Snad ani moc ne, hlavně se snažím to nedělat, ale občas něco přehlédnu, to je jasné. Nejvíc mě ale umí vypéct moje „jablko“, které rádo samo „domýšlí“ slova. Stačí napsat začátek, pak jen odklepnout, v rychlosti si nevšimnout a místo: nakrájej čtyři pomeranče, se objeví – naháněj čtyři ponožky. A to je ta lepší varianta! 🙂

Já se akorát občas překlepnu, ale jinak v pohodě. A to si hned opravím, protože to po sobě čtu.
Ale, co se mi stává docela často je, že když si chatuju na facebooku s někým a chci mu poslat smajlíka (:D) tak napíšu třeba omylem jenom „D“ a na dvojtečku zapomenu, pak se chci opravit a napíšu třeba jenom „:d“ to je sice správně, ale když je tam malé „d“, tak se to neukáže jako smajlík, tak pak už se na to soustředím a napíšu to správně " :D " :D
To je asi tak všechno :)

Ani ne tak chyby, jako spíše v sešitech se často při zápisu nachytám, jak napíšu záměny koncovek ý,é,á,í (např. mi vznikají slova typu dělajá, zápisí, vznikajé apod 😁 ), někdy si říkám, že když z mých sešitů někdo něco opisuje, tak si musí říkat „Ona dobrá čechá“.. Přepisy vypadají opravdu vtipně, bohužel když někdo rychle diktuje, tak stíhám sotva psát, natož myslet, ale tak co, já to po sobě přelouskám. 😁

Dřív jsem dost psával „chvýle“ a „pytí“…
Nevím proč jsem to dělal, asi nějakej komplex, ale to už je teď pryč 😉

Mám celý seznam slov ve kterých dělám chyby a stává se mi často že jsem na pochybách jak se nějaké slovo píše.
Asi nejhorší bylo, když jsem pracovala v propagaci a nechala vytisknout 3000ks propagačních plakátků na křídový papír a uprostřed textu se vyjímalo „výce“ četli jsme to 3 než jsem to dala do tisku, já jsem jen připravila předlohu z jejich materiálů, ale zodpovědná jsem byla já, šéf šetřil peníze tak jsem musela všechny výtisky ručně opravit.
Totáč, dnes by se to vyhodilo, případně bych to musela zaplatit.

Dlouhou dobu jsem psala slovo chvíli ⇒ chvíly. Od té doby, co mě na to puč. češtiny upozornila už jsem tu chybu neudělala.
A dál jsem také dělala chybu ve slovesech „my všichni = měkké i“ psala jsem tam tvrdé Y. Teď, už chybu také neudělám :)

Marně se už půl století učím napsat „čtvrtek“ bez toho, aniž bych si ho musela vždycky hláskovat

Jednodušší pro mne je vypsat slova ve kterých nechybuji. To jsou tyto:

A na víc už si nevzpomenu.